Co přiměje umělce spolupořádat hudební festival?
Jednak tady byla vůbec možnost něco takového zorganizovat v podobě určitých finančních prostředků, kterých se nám dostalo v rámci projektu Praha 2000. A za druhé to byla snaha pomoci nějakým způsobem, aby se zde udržela akustická hudba, protože pokud pro tuhle hudbu nevytvoříme určité podmínky, tak pomalu zanikne. Většina současných hudebních festivalů tíhne víc k rockové muzice, takže my teď hledáme akusticky vhodné prostory, jako je kupříkladu právě Míčovna Pražského hradu. Ono totiž není dost dobře možné vystupovat s duchovní a alikvotní hudbou, postavenou na vibračním poli, na velkých festivalech pro pět tisíc lidí. Proto se snažíme dát dohromady lidi, kteří se touto jemnější muzikou zabývají, a společně vytvořit festival spojující slovo a muziku s dalšími aspekty umění, jako jsou třeba filmy nebo literatura s duchovní tematikou. Proto na festivalu Světlo duhy vystoupí i lidé jako Míla a Eduard Tomášovi nebo Ivan Štampach.
Letošní vystoupení v Míčovně Pražského hradu však není prvním setkáním tohoto druhu ...
Už v minulosti šlo o mnohem menší projekty. Před dvěma lety jsme v Míčovně zkusili udělat jakési spojení muziky s vystoupením Alfréda Kocába, Tomáše Halíka a Ivana Štampacha, což byl vlastně takový první pokus, který nám měl ukázat, co jsme schopni zvládnout. O rok později jsme zkusili jednodenní festival a letos pětidenní Světlo duhy. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo takovouhle akci uspořádat každý rok, ale to je závislé na finanční podpoře. Bez ní se něco takového organizovat nedá a sehnat sponzory na takhle nekomerční projekt je takřka nemožné.
Zamýšlíte festival Světlo duhy zdokumentovat kupříkladu formou knihy, televizního nebo hudebního záznamu?
Jednali jsme s Českou televizí, ale ta už má bohužel podzimní program uzavřený, takže nám může nabídnout spolupráci až od ledna příštího roku, což je pro nás pochopitelně pozdě. Zatím to tedy vypadá pouze na několikaminutový sestřih, který by uplatnil Radim Smetana, nicméně my si to určitě svémopocí nějakým způsobem zdokumentujeme, alespoň sami pro sebe.
Organizace takovéhoto festivalu jistě zabere spoustu času. Neomezuje vás to ve vlastní tvorbě?
Je pravda, že příprava festivalu je velice časově náročná a obtížně se spojuje s vlastní tvorbou. Ale zrovna nedávno jsme byli na jednom velice zajímavém setkání hudebníků, spisovatelů a výtvarníků v Americe a to bylo do té míry inspirativní, že nám zase otevřelo nějakou novou cestu k tvorbě hudby a textů. Navíc jsme tam objevili jeden velice zajímavý akustický prostor. Vypadalo to jako obrovská kovová sýpka o průměru asi šesti metrů a vysoká skoro dvacet metrů. Tam jsme hodně zkoušeli, dokonce jsme si tam natáčeli violoncello a vokály, takže rádi bychom v průběhu následujícího roku natočili novou desku.
HONZA DĚDEK
[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]