Už je to tady.. Orloj skutečně vyráží na dlouhý výlet..
(Píše nám Miloš Vojtěchovský, že nás zvou ze "Zeebelt Theatru" v Haagu, což pro nás jsou pánové Wentink a Rickels, které známe s Plasů...)
Jsme rádi! Většina z nás tam nikdy nebyla a o tak pokrevním kousku Evropy máme spoustu příznivých informací...
Zmatky, organizování, nejasnosti.. zkoušky v Kosoři u Martina Janíčka s Michalem, Markem a Tomášem Vystrčilem.. jede ještě Jarka Janíčková a druhým autem nás veze Pavel Micka.
Velmi brzo ráno vyrážíme Škodou 105 s M.J. a J.J. (Druhé auto nečekalo, a je daleko před námi). Michala vyzvedáváme v hotelu v Plzni, ale to už jedeme jak nejrychleji auto dovolí po německé dálnici.. střídáme se v řízení, pak řídím dokonce i já a to Wützburg - Haag (hodiny a hodiny čumím do dálnice, jsouce oslňován šlehajícím sluncem neúprosně a surově do očí...), čímž se bohužel vyřazuji na několik dní z dobré psychické kondice.
Ale nakonec jsme přeci již v nočním Haagu. Hlavy už trochu vychladlé, ale přesto málem srážím na zem temného ciklistu.
V očích se nám zračí únava a úleva. Jsme v Haagu, ale nevíme kam jet. Ze zoufalství se lepíme za před námi jedoucí Mercedes. Pronásledujeme ho: "někam nás přeci musí zavést"! Na poslední chvíli pro nás i pro něj zastavujeme v jakési arabské čtvrti.
Nikde nikdo není, ale nakonec však přeci a s radostí zjišťujeme (ptáme se v baru), že jsme jen několik ulic od naší Willemstraat 7. Meďák nás zavedl dobře.
Setkáváme se se všemi.. Tomáš s Markem svítí zdálky svými barevnými tričky a sklenicemi piva v rukou, jsou tu jako doma.. je tu i Luboš Fidler, Dana a Oldřich Janota..
koukáme.. architektura malých červených cihliček.. v noci hledáme hotýlek, jedeme autem, řídí Marek a k hotelu nás veze asi hodinu naprosto pravidelnou smyčkou ulicemi v Haagu, poznáváme to znovu a znovu podle černých vrat, které na nás nečekaně vyjuknou zpoza rohu..
Před námi zpívá Anglická zpěvačka Nicola Walker Smith. Atmosféra mi přijde zvláštní: hrajeme totiz jen pro asi 20 lidí z okruhu divadla, z toho jsme pěkně zmateni... Průběh hraní byl naplánovaný, my unavení a roztěkaní...
V Amsterodamu to je v Bloemgrachtu u vody, vítá nás Miloš Vojtěchovský.. narychlo musíme postavit orloj a hned hrát, což je pro nás smrt.. atmosféra a diváci jsou však naprosto vynikající.. Čtení dopisu Dádičce se tentokrát ujal Miloš (česky)...
Hotel Sonnevack na pobřeží s úžasným majitelem (Holanďanem mluvícím Česky)..a hlavně procházky a legrace s Fidlerovci!!
Návštěva Pierra Bertheta v Liégi.. bydlíme v domku u trati, v zaprášené čtvrti.. všechno je dobré, polévka i nálada...
Sotva jsme přejeli Belgickou hranici směrem na Čechy, naše auto Škoda zůstává stát v dešti na německé dálnici se zavařeným motorem a s roztavenými "fajfkami".. Martin beží telefonovat německý servis, ale v tu ránu (!!!) nám zastavuje tranzit Iveco s prázdným návěsem na auta a VEZE NÁS AŽ DO PRAHY..!!! Anděl strážný v podobě jednoho KRAJANA... sedím vzadu v zimním kabátě Švédské armády z holandského blešáku..
I druhé auto je na tom špatně. Kluci už v Praze jeli v protisměru, ale naštěstí to vytočili a odřeli jen bok auta..
Je hezky a jedu ranní tram.18
obtěžkán batohy na Pankrác.