Mňága a Žďorp: Jen pro vlastní potřebu!
( Milan Tesař, http://beta.internetfolk.cz, 4. leden 2002 )

2 CD
Vydavatel: Monitor-EMI, s. r. o.
Rok vydání: 2001
Žánr: poprock
Celkové hodnocení: dobré

Deset a půl roku po vydání svého prvního alba Made In Valmez (N. A. R. 1991) vydává nejpopulárnější kapela z Valašského Meziříčí svůj výběr největších hitů. Ty jsou shromážděny na jednom a přibližně jedné třetině druhého kompaktu kolekce, kterou vydavatel opatřil protipirátským heslem Jen pro vlastní potřebu! Mňága si už na počátku 90. let vytvořila snadno rozeznatelný styl, kterému zůstává věrná dodnes. Téměř všechny skladby dvojalba by se daly zařadit do škatulek se synonymními názvy jako poprock, softrock, písničkářský rock apod. K tvrdšímu rocku se zvuk odchýlí jen velmi zřídka.



Největší slávu zažila Mňága po roce 1991, kdy představovala zvláště na Moravě skutečný fenomén. Není tedy divu, že nejvíce písní na výběru (šest) pochází z už zmíněného prvního alba. Všechny ve své době skutečně byly velkými hity – zvláště Hodinový hotel, Nevzpomínám nebo Výhledově. Z druhého alba Furt rovně! (BMG 1992) považuji za klasiku Myslel jsem si, že je to láska s glosou „A napsal jsem pro ni písničku / a ona poslouchá jen R. E. M.“ a také Něgdy alias „Vylejzá slunce nad panelák“, na kterou svého času pořád dokola běžel klip v televizi. Druhý vrchol pro Mňágu podle mne nastal na přelomu tisíciletí. Několik velkých hitů byste našli na CD Chceš mě? Chci tě! (Monitor-EMI 1999) i na Nic složitýho (Monitor-EMI 2000). První z těchto dvou období bych nazval „érou kultovní Mňágy“, druhé „érou Mňágy jako dostatečně zavedené kapely“. Mezi oběma érami se nachází slabší etapa – například z alba Bajkonur (Monitor-EMI 1997) najdete na výběru pouze skladbu Ve 4 ráno, která však nikdy velkým hitem nebyla. Možná právě kvůli zakrytí slabin v historii skupiny nenabízí dvojalbum písně v chronologickém pořadí, nýbrž naházené bez ladu a skladu.

Je asi zbytečné popisovat, co můžete od kapely Mňága a Žďorp čekat. Její hity jsou postaveny na prolínání optimistické (většinou durové) melodie s pesimistickým nebo ironickým textem. Oblíbenými atributy jsou reálie života na malém městě: už zmíněný panelák (Něgdy), pomníky (Nech mě spát!), jisté zamřížované oddělení (17 B), ale také abstraktní pojmy jako fronta na štěstí (Ne teď ne!). Kapelu provází od počátku stigma východomoravské výslovnosti – „vulicích“ místo „v ulicích“ (Berousek), „zautobusáku“ (Písnička pro tebe) apod. Ještě více však může vadit to, že si skladby jsou navzájem velmi podobné. (Tento zdánlivý zápor ale může fanoušek vnímat jako jistotu, že se od „své“ Mňágy vždy dočká toho, co čeká.)


Vedle starých, osvědčených hitů, nabízí kapela svým posluchačům kolekci 11 skladeb, nazvanou Folk Is Not Dead! Podle propagačních materiálů vydavatele mělo jít o písně folkových písničkářů, nahrané skupinou Mňága a Žďorp. Za takové by se daly pokládat pouze Speedy Gonzales (Oldřich Janota), Nagasaki Hirošima (Karel Plíhal), Chtít chytit vítr (Vladimír Merta), Před sto lety (Těšínská) (Jaromír Nohavica) a I cesta může být cíl (opět Oldřich Janota). Zbytek tvoří sólové skladby kapelníka Petra Fialy (většinou z alba Nečum a tleskej!) a dvě Nohavicou zhudebněné básně (Gellner, respektive Bezruč).

Pro koho má dvojalbum Pro vlastní potřebu! smysl? Určitě pro všechny milovníky Mňágy, kteří už mají doma všechna její starší alba. Výběr stojí za koupi právě kvůli úpravě Nohavici nebo Janoty, které si Petr Fiala & spol. upravili náležitě k obrazu svému. (Bohužel Nohavicova interpretace a aranže Těšínské z alba Divné století jsou snad nepřekonatelné. Verze Mňágy se prostě originálu nevyrovná.) Výběr hitů má samozřejmě smysl i pro všechny, kteří kapelu tak trochu znají, líbí se jim některé její písničky, ale dosud si žádné album nekoupil. Toto je jedinečná příležitost, protože většina skladeb z tohoto alba patří do zlatého fondu české hudby 90. let.

A pro koho smysl nemá? Pominu-li ty, kterým je ironický tón „legendy 90. let z ValMezu“ nepříjemný, mám pouze jedno varování. Vy, kteří si řádně zakoupená cédéčka přehráváte pouze na počítači, máte smůlu. Vydavatel opatřil dvojalbum opět nesmyslným opatřením proti přehrávání na PC. Prokleta budiž kampaň Kopírování zabíjí hudbu!, chce se mi křičet…




[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]

mezivlnami@centrum.cz