(Igor Nováček, Freemusic.cz, 9.5.2003)
Irena a Vojtěch Havlovi
- Tvá zlatá loďka
(Igor Nováček,
Freemusic.cz, 9.5.2003)
Irena a Vojtěch
Havlovi - Tvá zlatá loďka
40 tracků, 62:20, Indies Records
S Irenou a Vojtěchem Havlovými se i na jejich jedenáctém albu ocitáme ve zvláštním
světě - bezčasém, bezprostorovém, zbaveném nánosu civilizačního chaosu. Přesto
se však nejedná o žádnou účelovou relaxační hudbu. Jejich dřívější zřetelné
ovlivnění kulturou a myšlenek daleké Indie se substituovalo do mnohem vyzrálejšího
formálního tvaru, zbaveného možných stigmat světonázorového patosu. Pro hudbu
Havlových nyní platí snad ještě více než kdy předtím, že se jakoby odnikud vynoří,
proplouvá kolem vás, aby se opět naprosto organicky proměnila v ticho. Nic v
ní nepřečnívá, zároveň z ní vše vystupuje.
Tohle všechno se Havlovým na albu Tvá zlatá loďka daří, přestože kombinují útlé a křehké zpívané písničky (jejichž duchovní i formální spřízněnost s hudbou Oldřicha Janoty je tu stvrzena použitím dvou jeho textů) s volnými instrumentálními plochami. Nejsou zde již tolik dominantním prvkem strunné nástroje - violoncello i obě violy da gamba často ustupují křehkým pianovým partům, ve kterých takřka nepoznáte, kterými prsty z přítomného dua jsou vlastně zahrány. Anoncovaní hosté na hoboj, flétnu, trumpetu a klarinet naštěstí do hudebního spektra rovné čtyřicítky skladeb také dobře zapadají a tak jedinou mírně vybočující kompozicí z alba je závěrečná Pouhým dotykem - právě pro dokonalý pěvecký vklad hostující Saviny Yannatou, tvořící protipól odzbrojujícímu naivismu hlasového projevu Ireny Havlové. Měl bych se rovněž zmínit i o tom, že album je sestaveno z koncertního i studiového zvukového materiálu a že některé z písní se na albu opakují v různě zaranžovaných podobách. Vězte však, že pro celkový poslech a vjem to vůbec není podstatné. Naopak nerad bych opomněl vyzdvihnout grafickou úroveň obalu i samotného disku. Nádherné obrázky Jaroslava Papouška i kresby Radky Hanzlíkové totiž dokonale korespondují s hudební náplní a vytváří tak naprosto plnohodnotnou součást celého díla.
Co říci závěrem? Snad jen
to, že Irena a Vojtěch Havlovi zkrátka opět zůstali sví. Pokorní, duchovně silní
a přitom stále stejnou měrou sdělní a inspirativní.
[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]