JAKUB NOHA BAND - Praha
Aktivně vystupuju s vlastním repertoárem tak zhruba od poloviny 70. let. V počátcích
dost často ve dvojici s Oldřichem Janotou. Později i ve (spíše Janotově) seskupení
Pentagram. Na začátku 80.let jsme sestavili s Vlastou Markem (perkuse) a Jirkou
Kohoutkem (housle) trio s názvem NA PRAHU! Měl jsem v té době pár písniček,
které se vázaly na Prahu a na různé prahy a pokraje, začínání, zkoušení a objevování,
a tak jsem to spojil v rozsáhlejší celek NA PRAHU!, aby to mělo větší spád a
aby se mezi písničkama nemuselo mluvit. Ve skupině NA PRAHU! však vznikl nad
NA PRAHU! prudký spor o to, zda je to únosné hrát něco tak dlouhého, takže NA
PRAHU! provedli NA PRAHU! snad jenom jednou a rozpadli se. A tak jsem zůstal
na několik let sám. Teprve až kolem r.1990 vzniklo trio, kde se ke mně přidali
fenomenální houslista Slávek Forman a neméně fenomenální kontrabasista Jaroslav
Kovář. Plodem naší spolupráce bylo album "Popelka jde na ples" (1991),
kde se již jako host objevil můj bratr bubeník Jan Noha. Na "Popelce"
je zkrácená verze NA PRAHU! a několik dalších písniček - starších i vzniklých
zhruba v té době. V okamžiku vydání desky se však už muzikanti částečně zase
rozprchli: Jarda šel vydělávat k Žalmanovi, Slávek kamsi do světa; zato jsme
to rozjížděli s bráchou Honzou. Pak se k nám přidal někdy koncem roku 1992 Jan
Volný, tehdy spíše kytarista, ale v naší skupině platný zejména jako baskytarista.
A Jakub Noha band byl na světě. V podstatě začal svou činnost vytvořením a natočením
alba "Kde je ten ráj..." (1993), pokračoval koncertováním, vydáním
druhého alba "Tady někde" (1995), dalším koncertováním a v roce 1997
vydáním alba "NA PRAHU!", které, na rozdíl od "Popelky",
obsahuje rozšířenou verzi NA PRAHU! s textovými a obrázkovými přílohami, které
graficky zpracoval, stejně jako ostatní obaly našich alb, náš dlouholetý kamarád
a spolupracovník Ruda Flek. V květnu roku 1998 se přidal čtvrtý hráč, kytarista
Petr Bublák řečený Bubák. Na začátku června 1998 zase odešel ze seskupení Jan
Volný, který se plně věnuje své vlastní skupině Volný styl a svému nahrávacímu
studiu. Nahradil ho baskytarista liberecké skupiny Jarret Marek Štulír. Čas
běží, poměry se mění a muzikanti se mají co ohánět, takže hrají na různých stranách,
v různých kapelách. A tak ne vždy má každý čas. To mě přinutilo najít si na
některé nástroje alternace. A proto se zhruba od léta 1999 na base s Markem
Štulírem střídá Dan Kozel a u bicích s Honzou Nohou Vojta Noha (je to pořád
v rodině, je to můj synek). A kdybych měl teď nějak charakterizovat náš styl,
tak bych asi nesměle řekl, že se pohybujem někde na rozhraní folku, blues a
rocku a možná i něčeho tvrdšího. Od té doby, co je u nás Bubák, dostává to občas
takový trochu jako Hendrixovský charakter. Já sám mám rád syrovější, razantní
zvuk kapely a nějaké stylové škatulkování mi moc nesedí. Považuju styly spíš
za výrazové prostředky a rád přeskakuju z jednoho do druhého, takže, když nás
někdo slyší poprvé, tak někdy i užasne. Občas si pro zábavu zahrajem nějaké
ty Beatles, ale já to v poslední době moc nevyhledávám.
(Napsal o sobě Jakub Noha, květen 2000)
[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]