Hurá na ty Mezi ploty
( Ondřej Pečenka, Reflex 21/2002 )

V Plzni, Brně a nakonec i v pražských Bohnicích si svou dvanáctou reprízu odbude další ročník festivalu Mezi ploty. O tom, jak není jednoduché nestat se během koordinování čtyřdenního kulturního mecheche jedním z pacientů bohnické léčebny, hovořil z jedné třetiny ředitel festivalu Robert Kozler.


Cítíte se vy, pořadatelé festivalu Mezi ploty, duševně zdraví?

Letošní festival bude hlavně pro mimozemšťany. Aha. Mně jde o to, jestli vám jde o to kulaté slovo integrace. Samozřejmě. I takoví lidé, kteří k nám létají z kosmu na dovolenou, mají místo mezi umělci, a já věřím, že letos opravdu přiletí, ba i vystoupí.


Určitě, zní to jako dobrá atrakce, která přitáhne lidi...

Pro nás je setkání s Marťany ohromnou zkušeností a to, že mají nějaké odlišnosti, jenom oceňujeme. Gró celé akce je postaveno na pro pojení dvou světů.


Co je to za světy?

Jeden svět je pro ty, u nichž byly diagnostikovány různé psychické choroby. A ten druhý je svět billboardů a reklamních kampaní. Jako příklad mě napadá reklamní kampaň na Mezi ploty, která je, řekl bych, dobrá, jen máme občas takové paranoidní pocity, že jsme vylepili málo plakátů.


A vracíme se na začátek. Festival léčí. Ale jeho příprava zároveň psychicky ruinuje.

Bohnická akce je pro všechny, kdo v sobě mají aspoň špetku sebekritiky. Největším zdrojem nákazy je taková civilizace, která nechápe paranormální vize. Dalším záměrem tohoto monstrózního, polykulturního setkání je pokus o otevírání duší. Otevírání toho nejcennějšího, co máme, a tudíž toho velmi obtížně odkrývatelného. Současná doba je totiž hodně založená na výkonu.


Jaké výkony podávají herci a hudebníci? V areálu se vám schází kompletní hudební a divadelní špička...

Šel jsem za Pavlem Liškou a děkoval mu za jeho ochotu vystoupit. A on začal děkovat nám, že dostal příležitost. Kolem dvou stovek hudebních i divadelních souborů hraje na třech místech v republice zadarmo. Pamatuju si na příběh Oldřicha Janoty, který na výzvu, aby prokázal cestovní náklady, vytáhl opatrně lístek z vlaku a povídal tiše: "Dvacet sedm padesát."


To je projev dobré duše.

Harmonická osobnost je robot. Nikdo není stoprocentně zdravej. A já věřím, že se na letošním ročníku festivalu Mezi ploty v bohnickém areálu opět všichni - takto postižení - 25. a 26. května shledáme.




[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]

mezivlnami@centrum.cz