“Splnit plán” hned první písničkou, to se jen tak nevidí a neslyší. A přece bylo po úvodní skladbě Hrdliččí tóny jasné, že koncert Feng-jün Song nemůže skončit špatně. Dokonce si troufnu tvrdit, že se jí tato první píseň z alba Horská karavana (recenze zde) povedla o chloupek lépe než na desce.
A propos – desky. Nedávno jí vyšly hned dvě naráz (krom Karavany jde o CD Sun meets Song se Slunečním orchestrem) a své potencionální posluchače možná poněkud zahltila. Čínské zpěvačce Song se tentokrát vše podařilo načasovat vhodněji – křest Karavany spojila s oslavou příchodu Roku koně.
Hudebním doprovodem jí bylo s výjimkou Tomáše Ondruška kompletní pasažérstvo Karavany – Martin Smolka a Jiří a Helena Vedralovi. Jestli na cesty, tak s nimi. Mezi sebou si rozdělili aranžmá všech písní a vždy se skvělým výsledkem. Jejich vkusné, citlivé, nápadité a přitom jaksi minimalistické úpravy jsem zmínil již v recenzi (která je ale opravdu zde).
Křest vypadal poněkud obskurně. Návštěvníci Archy si mohli detailně prohlédnout záda hroznu fotografů, který okamžitě vyrašil před hlavními protagonisty. Jeden kulihrášek se obzvláště “blejsknul” (jak jinak…), když takřka do mikrofonu autoritativně nakázal Oldřichu Šímovi z Black pointu, aby se s právě polévaným diskem posunul blíže k němu. Sýýýr.
Kromě Křtitelů se objevili i hosté. Velkým překvapením pro mě byl Oldřich Janota. Tedy ani ne hudbou – ta byla jako vždy na téže vysoké úrovni. Překvapila mě jeho sváteční nálada. Vtipkoval, glosoval a pod záminkou tradičního čínského zvyku nabádal k pálení bankovek. Uspěl – rituálně byla upálena Anežka, či koho to máme na padesátikoruně. Jelikož já i můj nos jsme seděli v první řadě, můžeme vám říci, že přísloví “peníze nesmrdí” má k pravdě daleko. Alespoň když hoří, páchnou děsivě. Stranou dodám, že Janota se mi o překvapení postaral i o pár dní později. Na koncertě v Přáslavicích u Turnova se doprovázel na elektrickou kytaru! A ve dvou písních ho doprovodil Jakub Noha! Dlouho nevídané.
Po Janotovi přišli na řadu hosté-nehosté. Skupinu Muziga tvoří manželé Vedralovi. Nápadité zacházení s lidovou hudbou a především Helenin zpěv, to jsou dva pádné důvody, proč bychom se měli na tuto dvojici (jinak ovšem hrají v širším obsazení) v budoucnu podívat sólo.
Song se vrátila a Karavana se opět vydala na cestu. Zajímavým zážitkem bylo zařazení jedné písně, kterou na desce nenaleznete. V programu stálo jen geografické pojmenování Indonéská. Zdá se, že indonéská hudba má k ostatním oblastem (severní i jižní Čína, Mongolsko, Tibet, Korea) poměrně daleko. Mohu spekulovat, že právě její přílišná odlišnost způsobila, že ji Song nenahrála. Z tohoto v podstatě dramaturgického důvodu dnes vyzněla Indonéská trochu rozpačitě.
Na to se zapomnělo raz dva. Večer poklidně pokračoval a Karavana dorazila k cíli. Závěr neobstarala hudba, ale hostina. Ochutnávala se vína z květů skořicovníku, z plodů plané slivoňe, víno rýžové, čaje zelené, červené a všechno to mělo tajemné názvy jako pa-pao čcha nebo Če-ťiang lung-ťing. České názvy zněly stejně tajemně: Čaj osmi pokladů či Železná bohyně milosti z An-si. Prostě, hlava z toho šla kolem, jenom jak jste si četli prospekt. U prospektu také zůstalo… Do “jídelny” se přesunula většina diváků a já raději zvolil cestu k východu. Možná je to dobře – ještě by mi víno zachutnalo a jelikož ono má také nějaké to procento alkoholu, bůh ví, co bych vám tu nakonec vykládal.
Znáte to, ráno by mi v hlavě
dusalo stádo škodolibých Koní. A moc by mě neuklidnilo, že vběhli pravou nohou:
:::::::::::::::::::
Oslava
roku Koně v divadle Archa
( Karel Veselý, www.novinky.cz)
Včera (tedy 11. února) začal
čínský lunární rok Koně. Oslava tohoto svátku proběhla minulý pátek v pražském
experimentálním divadle Archa. Hlavní součástí programu byl křest CD Horská
karavana čínské zpěvačky Feng-Jün Song. Jako hosté vystoupili kytarista Oldřich
Janota a skupina Muziga.
Feng-Jün Song se do Prahy dostala jako studentka bohemistiky a zakotvila zde
na dlouhých 17 let. Z Číny si přivezla operní vzdělání, které v novém domově
využila jako pedagožka. Až v polovině 90. let se začala účastnit na hudebních
projektech — spolupracovala s Alanem Vitoušem, loni natočila desku se Slunečním
orchestrem Sun Meets Sun a hrála jednu z hlavních rolí v opeře Marné tázání
nebes. Tato vynikající barokní činérie režiséra J. A. Pitínského je o střetu
a možnostech komunikace odlišných kultur, podobně se i Song v Čechách snaží
o zkřížení orientální a evropské hudby. Na Horské karavaně zpívá čínské, mongolské,
korejské i tibetské lidové písně v aranžmá domácího skladatele současné vážné
hudby Martina Smolky. Jazzový klavír nebo housle (na desce i vystoupení se podíleli
i manželé Vedralovi) v asijské lidové hudbě neznějí cize, naopak staví most
mezi odlišnými hudebními tradicemi.
V pátek ve svátečně vyzdobené Arše samozřejmě vévodila Feng-Jün Song, která
koncert i křest samotný provázela plynulou (a kouzelnou) češtinou. Svým vystupováním
potvrdila, že je výraznou osobností, která překračuje úzká vymezení škatulky
etnické hudby. Její hlas byl jako z jiného světa. Vrcholem večera byla bezpochyby
chvíle, kdy Song předvedla svoji variaci na moravskou lidovou hudbu. Vydavatelství
Black Point si zaslouží pochvalu za vydání zajímavé desky, divadlo Archa pak
za netradiční večer. Rok Koně má být ve znamení velkých úspěchů, soudě podle
oslavy se máme na co těšit.
[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]