Caesar hostí Janotu
(mik, MF Dnes, 25. 7. 2001)



Zvuk je základní věc světa, říká písničkář a básník.

Jeho hudba vyžaduje klid a pozorné naslouchání, skladby nepostrádají nápady. Písničkář, minimalista a básník Oldřich Janota.

Olomouc - Zpočátku jej považovali za folkaře, ale z této škatulky se vymanil. Pro jeho hudbu jsou důležité pocity, představy, fantazie a lidské vědomí. Oldřich Janota, tato svérázná osobnost naší hudební scény, vystoupí se svým komorním programem zítra od půl osmé večer v galerii Caesar na Horním náměstí.
Dvaapadesátiletý Janota odstartoval svou dráhu hudebníka na počátku sedmdesátých let minulého století. Spolupracoval s písničkářem Jakubem Nohou v projektu Pentagram. V osmdesátých letech hrál s kapelou Mozart K. těžkou depresivní hudbu. Současně vystupoval i sólově, jen s kytarou a svými magickými texty. V devadesátých letech Janota radikálně změnil styl a začíná experimentovat vážnou hudbou. Tomuto svébytnému písničkáři nedávno vyšlo archivní dvou CD High Figelity, o jehož vydání deset let usilovalo brněnské vydavatelství Indies. Nahrávky ze dvou koncertů v Brně a Praze v roce 1984 zachycují jeho nejsilnější období, spolupráci s Lubošem Fidlerem a Pavlem Richterem. Podstatnou část jeho tvorby ovlivnila spolupráce s manžely Irenou a Vojtěchem Havlovými. Janotova klasická kytara tehdy doprovázela violoncello a violu. V tomto období vznikly dvě nahrávky. "Rozešli jsme se osobně i hudebně. Naše spolupráce jim pomohla najít tvar," vzpomíná na toto období. Loni se stal držitelem ceny kritiků Žlutá ponorka, kterou uděluje kulturní sdružení Periskop za neobyčejné výkony na poli hudby. Získal ji za celoživotní přínos a nese podtitul Muž, který prochází zdí. Jeho hudba je nadčasová. Stylově se pohybuje někde na hranici minimalistické a meditativní hudby.


 

[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]

mezivlnami@centrum.cz