3. otevřené nebe
3. ročník festivalu Otevřené
nebe se přesunul z nedalekých Zakřan do Radostic ke koupališti.
Bohužel počasí nepřálo, lilo jako z konve a tak se celé dění přesunulo do přilehlé
budovy s
velkým sálem, ktery' snad funguje normálně jako diskotéka. Spojitost s minulými
ročníky
jakoby hlásala disco koule zavěšená nad podiem.
Proč to děláme? Děláme to pro to, že se chceme sejít s kamarády, pobavit
se, ale nejen sedět v
hospodě, ale poslechnout si k tomu nějakou dobrou muziku. Zveme tam jen takové
kapely, které
se nám líbí. Začalo to tím, že tam hráli akorát naši kamarádi. Druhý rok tady
už hrál Jirka
Plocek se svou kapelou. A tenhle rok přijeli Oldřich Janota a Karel Vepřek,
což jsou vlastně
taky nasi kamaradi. Osmdesat procent lidí co tady je, bylo jak naprvním tak
druhým otevřeným nebi. Kamrádi pozvou kamarády.
Jako první na podium nastoupil Oldřich Janota. Bylo logické, že hrál jako první,
jeho intimní hudba
vyžaduje klid a pozorné naslouchání. Pro tento den vybral své "bigbítovější"
skladby. V poslední době mě
nejvíce dostává skladba Sedm havranů. Ale ani jeho další skaldby nepostrádají
nápady a hlavně jsou
nádherně melodické. První vrchol večera (kolik že jich ještě bude?). Po intimní
lyrice Oldřicha Janoty
nastoupilo dravé mládí. Kapela Dítě, image jak káže název v plenkách. Řízný
bigbítek, překvapivě dobré
hráčské výkony, o téhle kapele možná jednou uslyšíme. Potěšilo třeba i z dramaturgické
stránky, kdy v
podstatě na setkání mániček (pánové pořadatelé prominou), hraje kapela o dvě
generace mladší.
Jak vůbec vybíráte kapely? Oba dva máme podobné cítění. Některé kapely cítíme
stejně, na některé máme
jiný názor. Tenhle festival neděláme jenom my, ale tady se kolem toho motá spousta
lidí. Normálně si
zaplatí vstupné, ale pak pomáhají stavět podium.
Uzený koleno band. Co říci. Kapela, která funguje spoustu let. Pro
mě to bylo velké překvapení. Velmi jistý výkon. Dobře napsané
texty. Housle, cello, čili pestrost zajištěna. Umí být pěkně tvrdí, umí zahrát
na folkovou
notu, ale pořád jsou originální. Jsem rád, že jsem je mohl poznat. Třešničkou
jejich
vystoupení byly Špinavý záda od Jasné páky. Každopádně až někde uvidím plakát
na jejich
vystoupení, tak si ho nenechám ujít.
Dalším pánem na holení byl
Karel Vepřek. Tomuto
písničkáři vychází v současné době první solová deska
(jinak hraje se Svát'ou Karáskem a dalších svých kapelách). Oproti Janotovi
je více rozevlátý,
neotvírá tolik svoje nitro a jeho muzika je podstatně bigbítovějšl. Docela mé
mrzelo (a nejen
mě), že nepřijel s celou kapelou (Lyrica Putica), hodilo by se více. Přece jenom
bylo už
publikum pěkně rozpálené. Po Karlovi Vepřekovi nastoupil Hladolet a s ním zavítala
psychedelie. Velmi dobře udělaná podiová prezentace s promítáním umocňovala
hypnotickou
sílu hudby, která kdysi hýbala světem. Velmi potěšující, výborně zahrané, nesouhlasím
s
názorem některy'ch návštěvníků, že tato hudba v současné době nemá co říci.
Na závěr zahraniční host.
Ze Slovenska dorazila kapela
Klikk Pub Blues Brothers. Revivalová kapela, ve které žije duch Cream, Canned
Heat a
podobných partiček. Občas trošku nejistý zpěv, ale to vše vynahradilo nasazení
těchto
vousačů.
Každým rokem je více a více lidí, dneska tady některé ani neznáme. Ale děkujeme
jim za to,
že přišli. Chtěli by jsme taky poděkovat Benovi, který nám to lady opět nazvučil.
Kurzívou je komentář pořadatelů.
[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]