Stonehenge
Asi nejvýznamnější a nejpůsobivější
zastavení naší anglické pouti v květnu 2002.
 |
Po 11 letech od mé první návštěvy opět nevěřícně hledím
na šedou kamennou masu na Salisburské pláni. Za tu dobu jsem se
již o stojících vůbec kamenech dozvěděl mnohem více- že
nejde jen o romantickou připomínku prastarých časů, nejen o
bizarní astronomické pozorovatelny a kalendáře, ale i podivuhodné
zdroje energie a strážce harmonie krajiny. A Stonehenge je z těchto
kamenných sestav nejvýznamnější – jde o skutečnou Mekku
geomantů. Trochu rozechvěle opisuji kružnici kolem kromlechu podél
provazové zábrany a fotím každých 10 metrů. Tohle ale není
hlavní bod dnešního programu, dnes nebudeme obyčejnými turisty.
Za zváštní poplatek 10 liber na osobu jsme totiž získali od správy
Stonehenge po zavírací době zvláštní privilegium – vstup
dovnitř kruhu…
|
A tak jsme se za chladného podvečera na chvíli stali součástí
tohoto magického kromlechu, stanuli na místě pravěkých druidů.
Vstoupili jsme do středu energetického pole Stonehenge, mezi trilithony,
a nechali na sebe jeho sílu působit. Zevnitř působí monument jinak,
než z běžně povoleného odstupu. Zírám na obrovský Oltářní
kámen. Fotím a nasávám atmosferu. Hladím věkovité lišejníky a loučím
se pomalu s kamennými bloky. Povolená půlhodina uběhla velice
rychle. Snad jsme si z kamenné svatyně opravdu něco odnesli. A
dost možná jsme jí i něco dali...
“Na počátku byly čtyři měsíční kameny - dva
páry pilířů a kamenných desek, které ukazovaly, kam až Lahanna dospěje
na své nejvzdálenější pouti. Je čas, abychom jí přitáhli zpátky
ke Sláolovi. Proto tady musíme nechat ty čtyři kameny, které jí
ukazují, že k němu patří. Měsíční kameny ukazují stejně
tak na krajní body Lahanniny i Sláolovy pouti…
Uprostřed prostoru je Kámen Země. Bude nám připomínat,
že pocházíme ze Země a že Země je srdcem všeho, co existuje. A
kolem Kamene Země postavíme dům mrtvých. Bude zároveň Sláolovým
domem. To nám bude připomínat, že smrt je bránou do života. Sláolův
dům postavíme z vysokých kamenů. Budeme se dotýkt nebe. Postavíme
Sláolovi bránu, kterou k němu budou přicházet mrtví. Brána
bude čtyřikrát vyšší, než dospělý muž. Umístíme po stranách
brány dalších osm kamenů v ostrém zakřivení jako býčí rohy,
jako hráz podobná horám kolem mořské úžiny. Dům slunce měl pak pět
zaklenutých bran. Čtyři menší brány budou obráceny k měsíčním
kamenům. Umožní mrtvým uniknout z Lahnniny náruče. Ať se
Lahanna obrátí na kteroukoli stranu, vždy najdou cestu do Sláolova
domu. A z něho vystupují nejvyšší kameny, a tak vezmeme mrtvé
Lahanně a převedeme je ke Sláolovi, který jim dá život. Dále bude třicet
menších kamenů v kruhu kolem domu Slunce. Budou ukazovat dny měsíce,
v jejichž průběhu Měsíc narůstá z prázdnoty do úplňku.
Lahanna bude vědět, že ji známe. Dalších třicet kamenů položíme
na vrchol pilířů kruhu a utvoříme souvislý prstenec. Uděláme
kamenný kruh, který bude Sláolovým obrazem…
A Lahanna ho bude nést a pochopí, že je její
povinností Sláolovi sloužit…
Nebeský kruh.
Poslední kámen bude daleko od ostatních v místech, kde byla posvátná
cesta. To bude sluneční kámen. Ráno v den letního slunovratu
vrhne stín, který padne na Sláolův dům, a v zimním slunovratu
na něj zase dopadnou paprsky zapadajícího slunce, které projdou
vysokou branou, takže poslední světlo mizejícího Sláola se dotkne
kamene, který označuje fázi jeho největší síly. A Sláol si
vzpomene, a dostane chuť získat svou sílu zpět. Bude bojovat, až bude
jeho prstenec shodný s dvanácti Lahaninnými cykly, a pak se Sláol
a Lahanna stanou manželi a na zemi zavládne štěstí…”
Výňatky z románu Svatyně
Bernarda Cornwella, popisující stavbu Stonehenge a její pravděpodobné
motivy.
-Grafické znázornění Bernardem Cornwellem
popsané prehistorické scény Stonehenge se Sluncem (Sláolem) a Lunou (Lahannou)
v hlavních rolích…Současné pozůstatky svatyně jsou ty černé
tečky ve středu obrázku… (schéma převzato z časopisu Baraka)
-Obrázek původního vzhledu Stonehenge
|
