Klobuky
Menhir Zkamenělý pastýř

Vydali jsme se na zpáteční cestu z naší předjarní pouti ze Slavětína přes Peruc směrem na jih, k poslednímu dnešnímu cíli - nejvyššímu a nejpopulárnějšímu českému menhiru- ke Kamennému pastýři. Náš syn Ondra zde kdysi udělal své první krůčky, a i díky tomu máme k místu zvláštní vztah.
Slunce již klesalo k obzoru a pomohlo tak spolu se zoraným polem vytvořit velice fotogenickou scenérii.
O menhiru samotném, o jeho hmotné stránce a legendách k němu se vážících není třeba se rozepisovat, již o něm bylo napsáno dost - nejvíce zřejmě na

http://www.eldar.cz/archeoas/lokality/ai_o/klobuky.html

Podívejme se však na esoterickou povahu tohoto nepřehlédnutelného obra:

" Je nejvyšší z dochovaných starých kamenů, přijdeme-li však k němu, vidíme, že svá nejlepší léta má již za sebou. Je ostatně z konce eneolitu, k popraskání ale došlo v poslední době. Jestliže se zajímáme o jeho 'oko', je zcela nahoře na západní straně. Energie kamene byla už před několika lety podprůměrná a nyní je na padesáti procentech průměru. Veškeré pokusy aktilit posílit, ať prováděné jednotlivci nebo skupinou, zatím byly účinné pouze krátkodobě. Je zřetelné, že jeho schopnost přeměny zemské a kosmické síly je trvale snížena a mohl by snad být zachráněn jen stálým dodáváním energie některou linií. I když Pastýř má několik paprskových přímek (Louny, sv. Kliment, Peruc, Srbeč a sv. Trojice, Říp, Stará Boleslav a Kamenná Panna u Rakovníku), nepostačují pro potřebu kamene. Další linie, vladařská, je pak vůbec přerušena. Škoda, lidí s nemocemi žlučníku a jater, lymfatického systému a psychiky je stále dost a byli by zde jistě častými návštěvníky.

I tak však stojí Pastýř za návštěvu.....Zkusme jej tedy vždy znovu oživit a poděkujme mu za to, že je u nás jediným monumentálním menhirem, připomínajícím bretaňské velikány."
Pavel Kozák: Energie míst na západ od Prahy (Archet 2003)

Agrimonrix, 26.3.2004