Celý vesmír, jedinečné dlouhé a v
jednom bodě zhomtněné universum bylo Kap. Převalil se z
otlačenýho ramena na lopatku, ale tahle pozice moc nešla a
tak si lehnul na otlačený břicho. Ach jo. Život je na
hovno.
Co můžeš? Můžeš se maximálně
narodit. No řekni, můžeš tady točit filmy, když nemáš známý v
komisi nebo tetičku režisérku? Můžou tě vůbec vzít na školu?
Nemůžou a taky nevzali. Hitorie umění. Kreténi. Přítomností
se žije. Hovada, nikdy neslyšeli o postmoderně!
Proč jsem tak nasranej?
Protože nemůžu tvořit, doprdele!
Víte vy pupkáči zalezlý ve svejch prachmizernejch ulitách
vědomostí, co to je tvořit?
Hele, mrkej na to, záběr -
přimhouřil to spodní oko, horní měl z úsporných důvodů
zavřený - záběr ti takhle jede, teď vidíš ty chomáče prachu
tady - oční čočka na chvíli strnula ve svý pozici - jede dál,
dál, hele kýbl, koukej jak je krásně vošuntělej, svinstvo na
vokraji....
Nebo taky detail na můj xicht.
Musim vypadat. Ještě že nemám
zrcadlo. A co?
Mám přivřený voko, ježiši, já sem
magor, ležim na betonový podlaze na dece, jsem totální
ztroskotanec. Ale jak naznačim divákovi, že sousedi o patro
níž si přetápěj? Průjezd podlahou? Blbost, co jim je do
magůrka Vorůmky podemnou. Co vám je do něj?! Podivejte se na
Vorůmkův film, doprdele, ten konzum akorát kouká na televizi
a nechá na sebe řvát manželku. Prostě ležim na posteli a
hlavu mám přes okraj, mírně pokleslou. Ale zas ten prach na
podlaze moc k posteli nesedí.
V duchu si promítnul místnost, aby
se nemusel zvedat. Na bedně vod rajčat spát nebude. To ne,
nebožeby zbytek byl přikrytej tou dekou, takže by to
vypadalo, že mám postel z VÍCE beden od rajčat. Jo, ten
vobrácenej maďarskej nápis bude stylovej.
Otočil hlavou a přečetl zelená
vybledlá písmena. Hunäronä.
Jo, to bude super. Škoda jenom, že
bude ležet na holý zemi, ale chvilku to vydrží.
Hele, perfektní záběr! Ještě to
umíš! Nojo, jenže čím to natočit, profi kameru mi nikdo
nepučí. A kde bych vzal na videokameru, která je beztak pro
amatéry. To si rači ušetřim na tu letenku do ameriky. Země
neomezenejch možností!
Tam se uchytim. Třeba takovej Aleš
by se tam nechytil, ten by skončil někde v Bronxu, jestli by
vůbec někde skončil. Ne, Aleše si nedokázal představit jako
váguse.
Hovno dokáže. Furt sedí u Honzy v
tom jeho bordelu a vykládá mu, co by dělal, kdyby mohl psát.
Víš, to protě nejde, když máš u psacího stroje přetrženej ten
vlasec vzádu. A psát rukou, nebo na počítači? Ne, to není
vono! "Víš ty vůbec, co je to psaní!" ptá se vždycky zuřivě.
Dokážeš si vůbec představit, jak ty pacičky písmenek přimo
tvým kontaktem, tvojí silou lítaj do toho papíru a přes pásku
tam zanechávaj svoje otisky, jako otisky prstů, stopy bot,
šlápoty ve sněhu na obrovský lavinový zóně -- Aleš se na
chvíli rozjel a zářily mu voči. Pak se nějak zasekl. "Víš,
nějak mi chybí inspirace, to je ten důvod."
Aleš je chudák.
Inspirace je kolem tebe, říkal si v
duchu hlasem mocným a kreslil do prachu opodál vlnky a
kolečka.
Furt řiká co nemůže a co by mohl,
kdyby mohl a hovno to vede nikam...
Pak se zarazil. Hovno, doprdele,
výkal do řitního otvoru, CO JINÝHO DĚLÁM *JÁ?!*
Musim začít točit. Musim! Dobrá,
jak k tomu. Nejdřív se dostanu na famu. Hovno, rovnou do
televize. Kontakty potřebuju. Bejt milej na lidi. Jenže to se
nemůžu učit na těch důležitejch lidech.... Za někým zajdu a
budu mu AKTIVNĚ NASLOUCHAT, jak praví americká příručka o
komunikaci. Budu mlčet, abych nepřehlušil jeho myšlenky.
Jenže za kým si to jít zkusit? Kdo by měl náladu mě
poslouchat? Jasně! vyrazím za Alešem. A ani se nemusím
sprchovat! -Klokánek, 3. 1.
2000 (Omlouvám se vytříbeným dušinkám za silnější výrazy. Ale
dokážete si toho magora představit jinak? No, jestli je to
fakt magor, přemýšlejte nad sebou...;)
[ další komentáře
]
