V Rudolfinu proběhla výstava děl
Romana Buxbauna, českého umělce, který žije a tvoří ve
Švýcarsku, s názvem Meine Kunst. Název sám je parafrází na
Hitlerův Mein Kampf a Adolfu Hitlerovi je věnována i celá
výstava. Reportáž doplníme později.
Jednou ze zajímavých částí expozice
byla obrovská televizní obrazovka, na které v nekonečné
smyčce běžel přednes pohádky "Kterak se Adolfek stal
umělcem". Hitlerův příběh zde byl zobrazen metaforou života
umělce. Pohádka byla dokonce tak působivá a sugestivní, že
bych jí klidně věřil, přestože vím, jak se skutečně události
odehrávaly. Je pravda, že některé pasáže spíše nutily ke
smíchu, ovšem ke smíchu velmi hořkému. Jako třeba tvrzení, že
Židé hromadně prchali před spravedlivým Adolfovým hněvem a
své zlato, kterého bylo tolik, že by ho neuvezla největší
zaoceánská loď, nechali v Německu. Zlato pak bylo převedeno
do Švýcarska, kde bylo přetaveno na čokoládu pro hladové
děti.
Ovšem některé části byly tak
působivé a věrohodné (a co je horší, částečně dokonce
obsahovaly pravdivé a ověřitelné informace), že jsem měl na
chvilku pocit, že Adolf Hitler byl jediný člověk, který
dokázal přinást na Zemi víru, štěstí a pořádek.
Propaganda. Těžko by desítky
milionů lidí následovaly někoho, o kom by byly přesvědčeny,
že je zločinec (největší tohoto století?). Následovaly
umělce. Tříbitele stylu. Přinášel práci a rovnost.
Ne. Víme že ne.
Můžeme najít dobové filmy,
fotografie, výpovědi mrtvých či ještě živých obětí
holocaustu. Desítky knih, výstavy podobné té Buxbaunově.
Ale jaké pohádky posloucháme teď?
Čemu věříme?
Nemyslím teď přímo útoky NATO na
Jugoslávii, i když zde je pohádkovost zvláště patrná.
Jde o celé paradigma.
Co třeba účinky drog? Na LSD,
Extázi a několik dalších látek prokazatelně nevzniká fyzická
závislost a podle tisíců lidí rozšiřují lidské vědomí do
rozměrů, o kterých se nám nesnilo. Mimochodem MUDr. Stanislav
Grof, tvůrce metody holotropního dýchání, v Čechách
spoluzaložil výzkumný ústav psychiatrický, kde běžely
experimenty s LSD až do sedmdesátých let. O tom, že zážitky s
touto látkou nejsou pouhé halucinace, napsal několik
uznávaných prací. Stejně tak i Timothy Leary, Richard Alpert
a další. Je to obohacující, ne nebezpečné, hlásají.
A stejně jsou umlčováni. Drogy jsou
prostě špatné.
A nebo i oni lžou?
Co třeba názor, že nepotřebujeme
vládu.
Či tvrzení, že nás nadnárodní
korporace nutí svou politikou likvidovat naše životní
prostředí, žít stále konzumněji?
Nebo magie, astrologie,
homeopatika, hypnóza, přírodní léčitelství?
A desítky dalších.
Kde brát nezávislé informace,
názory, které nejsou součástí oficiální propagandy a
paradigmatu?
Internet je jedinečný v nekonečném
množství názorů, různých pohledů. Nezávisí na mamutích
společnostech, které vlastní tištěná i vysílaná média. Můžete
tu najít tolik informací, kolik budete chtít. Jedno
jakých.
Možná z toho budete mít v hlavě
guláš.
Ale i ten je myslím lepší, než
jeden krystalicky jasný a jediný správný názor.
