Koncert V. I. P. - dozivotni zazitek ;)
Je to uz par mesicu, co se to stalo, ale stoji to za vypraveni ;).
kangaroo
V salu hospody Na Stare poste se odbyva vetsina
kulturne-povznasejicich akci prtaveho mestecka. Vrcholem jsou tanecni v
lete, ale ani tehdy se uvnitr prilis lidi nesejde. Je jim zrejme lito
dat par korun za vstup - nebo se pod hvezdami citi lip - a tak se svymi
pullitry stoji venku a opreni o okna se koukaji dovnitr.
V temze salu mel byt i koncert VIP, skupiny, ktera, jak suskaji znalci,
brzy svrhne i samotny Lunetic. I ja jsem juknul okynkem dovnitr - show
uz mela zacit - ale po absolutne prazdnem parketu se honila jen barevna
svetla. Ani za stoly nikdo nesedel. Proc? Ze by silene fanynky jeste
nedorazily? Teprv kdyz jsem se u dveri dozvedel vysku vlezneho, bylo mi
jasne, ze obyvatele mestecka, kteri nedaji par minci za vstup do
tanecnich, tezko daji par stovek za... za cokoliv.
Stejne ani neprijedou, vysvetlovala mi mistni znama, sedici s partou v
zahradce hospody. V Mestci neni nikdy nic. Pochybuju, ze by se tady
objevil nekdo takovej, pritakavala jeji kamaradka, tedy nejspis
kamaradka, ve vztazich mezi pube-divkami tezko se vyznat. Obe vsak
vyrazne a s opovrzivym smichem poprely, ze by se jim hosi od VIP
libili. Ony polouchaji jenom tvrdou muziku. Offspring? rikal jsem si v
duchu, ale radeji jsem byl zticha.
Ze skupina neprijede, se kolem ozyvalo stale casteji. V Mestci Kralove? Blbost! Ale presto vsichni prisli. Co kdyby nahodou...
O kousek dal se mi podarilo odchytit holky, co vypadaly na poradne
zblaznene fanynky. Ale ze by zboznovaly VIP, durazne poprely. Prijely
sice az z deset kilometru vzdaleneho velkeho mesta, ale vubec ne
kvuli nejakym VIP. Chvili se kroutily a hazely pube-umevy a
pube-pohledy, pak na sebe znalecky kyvly a spustily. Jo, to Lunetic, to
je neco jinyho! Byly jsme na nich v Praze, bylo to uzasny! zacaly
basnit jedna pres druhou. Vasek se na me celou dobu dival, byl tak
sladkej! Druha se naoko zacerti Ten muj se na me ani nepodival. On je -
Ales - taky strasnej prudas. Treba mu reknes, ze mu stoji vlas na hlave
a on ti rekne, co jinyho by mu taky melo stat! Ale stejne ho mam rada,
i kdyz je trochu prudas. A v zakulisi je... pokracuje zasvecene.
Nesmele se ptam, jestli je opravdu znaji osobne. TO NE!!! vejraji na
me. Ale byly jsme na jejich koncertu, celou dobu na me koukal!
Pote, co ze me vyloudily me jmeno, pul hodiny skemraly, abych sel s
nimi dovnitr, ze nemaji s kym jit (=kdo by jim zaplatil sileny
vstup).Uprosovani a ukecavani mne probihalo u zadniho vchodu. Asi
hodinu a pul po oficialnim zacatku projela kolem limousina, vystoupili
tri obycejny kluci, vytahli si z kufru tasky a vlezli dovnitr.
Hele, to sou voni, vole! zarval mistni kluk a pobavene prisel bliz.
Ze nemam ruzovy spodary, mohli mi je podepsat pravil jeho maly kamarad.
He, he, abysme nechytli, prohlasil nekdo jiny.
Zbytek koncertu jsem sledoval s vetsinou ostatnich divaku - pres
zamastene okno. Trictvrte hodiny soumeni dleli v satne, nakonec
vyskocili na podium. Bavil jsem se nesmirne, nebot misto ocekavaneho
davu bylo na parketu asi deset pube-holek. Zvlaste absurdne vypadaly
secvicene sceny jako podavani rukou do davu, nebo mavani na masu
fanynek.
Privezli si dokonce i vlastni fotografku, no, asi ji moc podium z
dvaceti metru nevyslo. Vsak to taky v pulce to zabodla, odjela s
manazerem kamsi limousinou, ale za ctvrt hodky byli zpatky a mohla zase
dal pracovat.
Holky, prve se hlasici k tvrde
muzice zase podnikly vypad do satny hvezd, jenze byly odrazeny. Stejne
jsou to buzeranti! rval pravidelne mistni kluk vypitym hlasem.
Poradatel deprimovane sedel u stolu pred vchodem nad hromadkou minci.
Jaka pry byla navstevnost, zeptal jsem se, nejpis drze. Ani mi
nemluvte! mavnul rukou. Reklama ve dvojech novinach! Dveste plagatu!
Ctyrista najetejch kilometru! A vsechno je to na hovno! kricel pres
silny technorytmus. V Mestci by lidi neprisli ani na Gotta!
Par ozralu z hospody zaplatilo nekolik stovek ze svych rukodelnych
platu a mohli se vrhnout mezi sladoucke trinactky. Chvili se s nima
plouzili po parketu, a neco jim septali...
Skupina skoncila, protagonisti za chvili vylezli ze zadniho vchodu a
nepovsimnuti se sinuli k limuzine. Proc sem na vas prislo tak malo
lidi? ptam se v rychlosti. To neni nas problem, to je vec naseho
manazera, odpovida docela nastvane jeden ze clenu skupiny. My se
vzdycky prizpusobime publiku, vysvetluje tvarnost formace jiny.
Uz dlouho premyslim nad tim, ze uspech na komercni hudebni scene zavisi
tak maximalne na dobrem marketingu a sirce usmevu. Hrat netreba muset,
zpivat dokonce netreba umet, staci sledouckej ksichtik a schopnej
manazer. U limousiny kluky prece jenom zastavi dav asi peti fanynek.
Podepisuji se jim vsude, na ruce, na cela, dokonce na prsa, holky si
slibuji, ze se nebudou myt.
Ze tmy se vraci tlusty kluk v monterkach se trinactiletou pubou ulovenou na parketu.
Manazer odjizdi prvni. Asi nejsou jeste tak znami, komentuje neuspech
koncertu. Sve jmeno nerika, odvadi rec jinam. Kdyz se ho zeptam jeste
jednou, mezi dvermi auta, zamysli se a pak dostane spasny napad.
Napiste... Manazer zdravi vsechny!
Teprve za rohem, kdyz uz je nikdo nemuze slyset, krici fanynky radosti, ze se jim VIP podepsali na jejich vlastni tela.
6. 12. 1999
Jsi 17. ctenar tohoto clanku. |
Pripravit pro tisk
| poslat mailem
