 Petr Sabach je hovno spisovatel pseudoKangaroo Uvitaci vybor knihovny mestecka Nymburk postava u schodiste a nedava na sobe znat nervozitu. Mel by tu uz byt. Jiste, Umelci preci chodi pozde. A zvlast ti slavni, na ty se preci musi cekat. Prijede Mistr Petr Sabach, autor literarni predlohy filmu Sakali leta a knizky Hovno hori, podle ktere Jan Hrebejk natocil Pelisky. Na Pelisky v Nymburce sly, no, davy lidi. Ted jich v detskem oddeleni knihovny nesedi ani dvacet. Prevazne mladi. Pak Mistr opravdu konecne prijde. Je, takovyhle kreslo a tak daleko od nich. Muzu si to dat bliz? Jo? A trochu niz? Vysnorena knihovnice se snazi trosku snizit polstrovanou koleckovou zidli. Tam je takovej ten sroub, to se musi zmacknout. Nic? A nemate tady takovou vobycejnou zidli? Odkudsi zpodstolu se objevuje stokrdle. Jo, to je vyborny! Muzu si k vam sednout? Jo, jasne! Delsi dratovy vlasy rozcuchany spis z neporadnosti nez z predstirane ledabylosti, mohutny plnovous, oci mirne podlity krvi. Triko, trochu spinavou dzinovou kosili, cepici bejzbolku polozi mezi knizky. Tak ja jsem tady, spusti zvucnym lehce chraplavym hlasem. Vysnorena knihovnice ho prerusi a pronasi slavnostni proslov. On se vam vlastne uz asi predstavi sam, konci trochu nesva. Pak uz jenom myslenky.... Tak ja se teda predstavim. Narodil jsem se v roce 1951... (smich - tady a jeste mockrat potom) a zil jsem tam, jak je - jestli vite kde je - hotel Intercontinental, jo ten, v Dejvicich. A ziju porad na Kulataku - jestli vite kde to je - v Dejvicich. A ted vy. Treba vy. // Ja jsem se narodila. Taky. V Ceskym Brode, co je tam ted chirurgicka ambulance. // Tady u nas byva zvykem, ze ten autor nejdrive neco povida aby potom nasi ctenari mohli na neco navazat a ptat se. // Narodil jsem se sest let po valce. Valka byla pred sesti lety, ale pro nas to bylo strasne davno, minuly stoleti. Bylo nas strasne hodne, silny rocniky, po valce v takovy ty euforii do toho kazdej busil, vsichni si asi mysleli, ze je soudruh Stalin uzivi. Bylo nas strasne moc, na vsech dvorech, kazdej vypadal uplne stejne, teplaky a radiovku. Rezali jsme se o prostor, ulice bojovaly proti sobe. Ted je to pro vas asi nepredstavtelny. Dejvce byly periferie. Nakej Nymburk je proti tomu New York. // Ziju jeste stale v sedesatych letech, zustaly nejak zakonzervovany ve me, zvlast ta hudba. V dnesni dobe se moc necejtim. // Muj tata byl lampasak, vojak, sel nekam na brainwashing a pak ho poslali do Jizni Korey, vratil se uplne jinej. Poprvy jsem ho videl, kdyz mi bylo pet. Fakt byl z toho vseho uplne zblblej. Kdyz jsem mu to rekl, obvykle na me zacal kricet, co jsem dokazal. Jemu bylo ctyricet a me jedenact, jiste ze jsem v jedenacti dokazal hovno. Vsemu tomu desne veril a zil timty jidelnicky v Peliskach jsem si nevymyslel. // S detma proste nemuzete bejt kamarad. To je zaklad generacniho problemu. Deti se proste musej nasrat na svy rodice, aby mohly utyct. Ve trinacti se naserete a potom od nich odejdete, takhle je to zarizeny. Kdyby to tak nebylo, rikal by Pepicek mamince, jak ji ma rad, a maminka na to, ze to je sice hezky, ale uz je ti, Pepicku, ctyricet pet, tak uz sakra doprdele vypadni! Ale ty varis ty nejlepsi rizky, maminko! Najdi si nejakou, ktera je bude pict jeste lip. Kdepak, ty peces nejlepsi! // Tata odebiral casopis, jmenoval se Vojenska hlidka, nebo tak nejak, byla tam stranka Trziste zajimavosti a tam zpravy ze zahranici. Treba fotka nejaky tlusty zensky s obruci kolem pasu a u toho napsano, ze to je Elvisa Presleyova, kralovna hulahopu. Nebo tam byla fotka dvou americkejch vojaku, jak se drzej kolem ramen, a u toho napsano, ze to jsou americti vojaci, zpiti Coca colou. Nikdo jsme ji do ty doby nepil, nevedeli jsme, co to je. // Vojne jsem se vyhnul, dostal jsem modrou. Tata mi slibil, ze pujdu do Humenneho, kde je to nejdrsnejsi. Nechali jsme se s kamarady na tri mesice zavrit do blazince, abychom meli papir na hlavu. Dostat se tam takovej problem nebyl, ale dostat se ven... // Kdyz jsem byl v sedumnacti v Anglii, psal jsem domu, ze se uz asi nevratim. Ten barak, kde jsem bydlel, nemel ani adresu a taky jsem zadnou na dopise neuvadel. Behem ctrnacti dnu jsem mel pod dverma odpoved od taty. Docela me zamrazilo, protoze celou tu dobu jsem mel pocit naprosty volnosti, ale ceska rozvedka pracovala dokonale. // Ja na to psani nejak nemam vubec cas. A neni to rozhodne hlavni smysl myho zivota. Spousta lidi, ktery byli dlouho mejma kamaradama, se me pta, co pisu, co chystam a tak... Ja nejsem zadnej spisovatel. Normalne chodim do prace, mam rodinu, rad se vidim s kamaradama, kamaradi sedej kde? - v hospode... Navic mam jeste malej pozemek, kde musim porad neco prerejvat a tak... Na psani moc casu neni. Treba Hovno hori jsem napsal za sedesat hodin cistyho casu, zavrel jsem se do garaze, pritahl jsem si tam dve basy piv, zarovku a psaci stroj a psal jsem. // Knizky po sobe vubec nectu, prisaham, verite mi to? Nemam se jako autor vubec rad. Presto mam nejradsi Putovani morskeho kone. // Nezda se to, ale pravidelny sloupky v novinach me strasne rozmelnuji. // Napady na psani beru z uplne obycejnych veci. Nejvetsi perly nam lezi u nohou. Je absurdni listovat tema casopisama s neexistujicima kraskama a kdyz vam Marenka septa do ucha: Silene te miluju, odstrcit ji: Pockej jeste. Marenka je ten poklad, ty modelky z casopisu neexistujou! // Jeste nejake otazky? Treba: Pane Sabach, verite v Boha? Verim, ja jsem Buh. Nejake dalsi otazky? // No, kdyz se rekne Sakali Leta, vybavi se mi pisnicky Ivana Hlase, je to o jeho pisnickach. Zpiva se to mezi lidma, takovy to Tahnete do haje... Delali to vsechno kamaradi. Ale ten film se mi nelibi. Prisel za mnou do hospody nakej reziser a rikal, ze by chtel zfilmovat Jak potopit Australii. Rekl jsem mu, at si to teda vezme. To ne, vytrestili s producentem oci, to od vas musime koupit a napsat smlouvu. Opcni pravo se tomu rika, to jsem se dozvedel az tehdy. Nechtel jsem, aby tam hrali takovy ty herci jako... jako prvni me napadnul Martin Dejdar. Jenze to uz s nim meli podepsanou smlouvu. Kdyz jsem ho ale tri tejdny znal, zjistil jsem, ze je fajn. Ale ve skutecnosti to melo byt uplne jinak. Bejby mel bejt normalni patnactiletej kluk. // Pelisky byly neco podobnyho. Takhle se tocej filmy, reknou si - kdo je dneska popularni? Polivka? Daj tam Polivku. Ale nerikam, ze to nejak snizuje tu uroven, ta je dost vysoka, je to proste neco jinyho. Prekvapila me navstevnost. // Je, Georgetown, mate napsano na triku. Ja to mam zrovna tady na cepici! Je to nahoda? Neni to nahoda? // Co mi na svete vadi? Nejvic mi vadi rasismus. Ceskej rasismus je tak trochu zvlastni. Docela vystizne to vyjadrila moje babicka, jinak vzdelana zena, ktera rekla, ze proti cernochum nic nema, ale k jednomu stolu by si s nim nesedla. Rasismus je zvlastni taky tim, ze funguje z obou stran. // Vnimam knizky srdcem. IQ neni dulezity. Poslanec Langer ma IQ 170, prelozil Havrana a neni mu to k nicemu. Vaclav Klaus ma turbo IQ 2900 a neni nam to k nicemu. Ja klidne budu hloupej, ale s velkym srdcem. // Tak jdeme na to pivo? linky: http://www.pelisky.cz/ -- prijemna stranka o filmu Pelisky, obsahuje zvukove i filmove ukazky, profily autoru a hercu, fotky http://knihy.internet.cz/9984/cetba.htm -- ukazka z knizky Putovani morskeho kone Jsi 40. ctenar tohoto clanku. | Pripravit pro tisk | poslat mailem  |