pseudoPUBLICISTIKA
Pribeh, ktery nenapisu
jsi na tahu

kangaroo

Matka me vzbudila nekdy v noci. Spal jsem a nepamatuju si, co rikala. Dopotacel jsem se k telefonu a sluchatko tam opravdu lezelo vyvesene.
"Halo?"
"To je Honza Sipek junior?" ptal se mlady hlas muze, trochu vysmesny ke cloveku na nizsi urovni poznani, trochu mozna necim pobaveny.
"Jo"
"Ten ekolog, publicista, psycholog, mensan, paranormalec?" uvedomil jsem si, ze musi citovat predmety meho zajmu z nejake strasne stare vizitky. Prikyvl jsem jako ze neco z toho urcite jo.
"Mam pro tebe pribeh, Honzo." rikal hlas.
"Jaky pribeh?" Byl jsem docela zaskocenej tim vsim, trochu jsem se cejtil jako v Lynchove filmu a nevedel jsem moc co rikat.
"Ale to je jedno, ty ho stejne nenapises."
"Treba jo."
"Poslu ti ho postou. Mas porad tu adresu cos mel?"
"Zalezi na tom jak dlouho to je."
"Tak tri roky. Kralicek? Torzo tecka mumu tecka net? Funguje to vubec jeste?"
"Nemam tuseni." Kralikova stranka na Eldaru, Mumunet byl nejaky paranormalni server s klubem Osamely strelec, v nemz jsem pred dlouhou dobou byl. Nebyl jsem si jisty, jestli jeste existuje.
"Hysteria tecka sk?" ptal se dal hlas.
"Ani ta ne. tak dva tydny uz neexistuje," chtel jsem dodat bohuzel.
"Neexistuje?" zeptal se hlas.
"Zrusili ji. Ale Eldar existuje."
"Aldar?"
"Eldar. E L D A R."
"Eldar tecka cz?"
"Jo a moje adresa je kangaroo@eldar.cz" vracela se do me jistota znameho a pevneho Eldaru.
"Ty jsi porad Kangaroo?" rekl trochu prekvapene.
"Jo, jsem."
"Kdo jsem?" zeptal se.
"Kdo ja vlastne jsem?" dodal a snad se zasmal, coz mozna mela byt odpoved.
"Videli jsme se nekdy?" zeptal jsem se mozna, ale nevim to jiste.
"Naposled na strasne velkou dalku," odpovedel. "Doufam, ze jinak zijes dobre." Duraz byl na slovo dobre, ktery snad znamenal dobro. Uz nevim, co jsem odpovedel.
Hlas se rozloucil, ozvalo se tutani. Na hodinach naskocilo 3:00, na dalsich, jeste neprerizenych na novy cas, 4:00.
Sedel jsem a premyslel. Slibil jsem si, ze aspon tehle pribeh napisu. Vlastne trochu radost, ze se neco pohlo a neco se deje. Co to mohlo byt za cloveka? Nekdo, komu jsem pred tremi lety dal svou vizitku. Premyslel jsem jeste dlouho nad kralicek.cz a vzpomnel jsem si, ze jsem tam mel svoje stranky, jeste kdyz nebyl Eldar. A po dlouhym premysleni jsem si uvedomil, ze i na torzo.mumu.net jsem mel asi kdysi svoje stranky o paranormalnu a tudiz mel tu adresu na vizitce napsanou.
Vstal jsem a motala se mi hlava. Zapadl jsem do postele. V pul dvanacty rano me vzbudil telefon. Volal Sonik a chtel vedet neco o Linuxu. Pribeh mi prijde postou.

Zastavil jsem se u (snad) spolehliveho astrologa a nic jsem mu o tom nerekl. Nerekl jsem mu ani, ze to je muj horoskop, ale myslim, ze mu to doslo. Spocital mi progresy pro ten okamzik kolem rana. Pry osmy dum, nejdulezitejsi pro duchovni veci, s Merkurem a bla bla ukazuje na neco okultniho, telepatie, intuice, skryte veci, tajemstvi. Videl jsem to cerne na bilem v knize. Myslim, ze to je objektivni, i kdyz me mohl taky manipulovat, kdyz videl, jak jsem valil oci, kdyz zacal mluvit o tom okultismu. Taky si muj horoskop ulozil do pocitace, asi jsem byl malo asertivni na to, abych mu to zakazal. Cisla si sam nepamatuje. Ale touzil je mit, nebo mi to aspon celou dobu prislo. Veci jako problemy v rodine nebo citova prazdnota v horoskopu souhlasily, ale protentokrat jsem je ignoroval.
Trochu se mi ulevilo, ze v knihach taky psali, ze neni pritomen zadny strach ze smrti. A zdana smrt se tam nevyskytovala. Mozna i proto jsem to chtel vedet.
Do odpoledne zadny mejl neprisel. Vecer cestou z oslavy svatku sv. Martina Pavoukovce chytam jistou paranoiu, v zadech mam pocit zabodenych oci. Pro jistotu jsem o tom vsem rekl nekolika lidem.
Na te oslave jsme hrali Clovece nezlob se. Naucil jsem se tahat za dratky a dlouhou dobu padaly presne ta cisla, ktera jsem si v duchu predstavoval. Snazil jsem se hru ridit pozitivnim smerem, bez nasili a davat podporu slabsim. Ale nekolikrat jsem nekoho vyhodil i umyslne. Zdenkova Saurona (cerveny panacek), ktery hral za zlo, nejradeji. Chvili jsem pak taky mel pocit, ze tesne pred okamzikem, kdy cislo padne, nebo kdy nekdo neco rekne, o tom vim. Jaky by to bylo, tahat za dratky porad a smerovat nekam realitu?
Taha ted nekdo za me dratky? Je to, ze to pisu, dusledek toho, ze nekdo rekl, ze to stejne nenapisu? A je autonomii to nezverejnit, nebo to zverejnit? Tak jako tak skoncim u zverejneni.
V noci zkousim volat do Telecomu, ale operatori pracuji jen do 22 hodin. Nemuzu prakticky nic delat. Nemuzu spat, cist, trochu psat. Cekam, az mi nekdo zavola.
V noci nad tim stale premyslim a nejak dojdu k tomu, ze ten, kdo mi volal, mi pr
ece nemuze chtit ublizit, ani nema zajem me jakkoliv sledovat. Chvili spim.

Uplynulo nekolik tydnu. Zadny mejl s pribehem neprisel. Mohl to byt vtip. Ja jsem tehle pribeh napsal. Jsi na tahu.
Kangaroo,
11. - 25. 11. 2000



Jsi 100. ctenar tohoto clanku. | Pripravit pro tisk | poslat mailem


p-s-e-u-d-o