pseudo t v o r b a




Nadrazni blues
klokanek


V cekarne byl mocny puch,
ale stejne jsem chtel zustat venku,
jako jsem chtel predtim moknout,
kdyz jsem vychazel zevnitr,
vchazela tam holka,
podle meritek krasy snad hezka,
ale drava a osypana jehlicemi.
Byl jsem si jisty, ze vyleze ven.
Sedel jsem na lavicce, nikdo nesedel na lavicce,
ani duchodci, asi by jim byla zima.
Hloucek ctyrech starych panu
v pohorkach.
"Jo, kdyby tam byla nejake kocka!"
Rychle sipy po padesati letech.
okukuju duchodce.
Na kazdym jde precist
stripek osonosti.
Vlastne neni zadny vek.
Zalezi na barve vlasu,
na poctu vrasek?
Tamhlecta pani ma jiste bile vlasy
obarvene na hnedo a je "mlada"
ale tvar ma popelavou a strnulou.
Holka s ostny vysla ven
a postavala u stanku.
Prijel vlak.
Po nadrazi sel kluk
s dlouhym spicatym vousem
a kletrem na zadech.
V ruce tiskl knihu.
Tlusta zenska na lavicce naproti
se cpala.
opravdu se cpala
bramborakem z papiru
rvala z nej kusy a cpala
si je do tluste spinave pusy.
Holka s ostny poposla k vlaku.
Usmivala se.
Ostny mizely.
Na druhy strane
prichazel kluk s batohem (jiny nez s fousem).
Objali se.
Zarili.
Tlusta pani se cpala dal.
Obcas od jidla odhlidla
a zakoulela ocima.
Mozna ze se koukala,
jestli ji to nekdo nechce snist.
Posadili se na lavicku.
Vypadali jako animus a anima,
co se prave setkali.
Mel jsem radost. Byli krasni.
Kluk s fousem prichazel bliz.
Konecne nekdo s knihou!
Cernobila fotka na titulce a "Stebla travy!.
Sviral ji pevne.
Tlusta zenska si otirala prsty do papiru
a pak i do "kostymku", predstiraje,
ze si ho cisti.
Mozna taky zlo, teda urcite ztelesneni,
co nejvic se nacpat.
Vyhodila papir do kose.
Neveril jsem,
ze bude jenom sedet
a nebude nic jist.
Cistila si ustni dutinu
tlustym jazykem, asi.
Pres nastupiste presel chlapek
v zarive oranzovem habitu
se svoji suitou zeleznicaru.
Vpredu i vzadu mel dva stribrne pruhy.
Habit byl cerstvy a na okamzik to vypadalo,
ze cely nadrazi je jeho doprovodem.
Kdyz ale dosel na okraj,
byl nadrazakem.
Tlusta pani do sebe zacala
umelohmotou lzickou
ladovat bily jogurt.
Prijel nas vlak.
Ale nejsi tu.
Chaos ve me roste.
Animus a naima jsou animus a anima.
Pan v oranzovem habitu
by vypadal jako hasic - zachranar,
kdyby na hlave nemel ksiltovku
ksiltem dozadu a v uchu nausnice.
Nejdriv poradil stare pani s vlakem
a pak vysypava kose.
Nadrazi se schovava do mrholeni
a ja cekam na Tvuj vlak.

Klokanek


P.S.: Kluk s fousem
vysel z cekarny
a v ruce mel kelimek s kafem.
Kdyz jsem se na nej podival,
podival se do toho kafe.
Tlusta pani si jogurtem
pokapala bluzku.
Cesta je dlouha.
Ma jeste dve tezky tasky.
Animus a anima jsou stale
animus a anima.
Kluk s fousem si cte Whitemana
kdyz ti ve vlaku
ctu tohle blues.



Jsi 110. ctenar tohoto clanku. | Pripravit pro tisk | poslat mailem
STVORILI...
klokanek: Nadrazni blues

kangaroo: Asi blues

Viktor Kyndr: McDonald - zmena je zivot

Hospodin: Seance

detvan: SVET JE NEJLEPSIM VEZENIM

detvan: SLOVA

detvan: O CEMSI

detvan: BRZY

Inglorfel: Prvni

Veronika Rose Markova: O lasce a citech

detvan: Pta a neslys

detvan: Rozhodnuti

kangaroo: Student Motejlek

petr motejlek: Praha

detvan : Septnout a tise kricet

Smut: Zemrit a jine vesele pisnove texty

kangaroo: Soukromy zivot andelu