Vysoke skaly, mista castych zjeveni
rozhovor s Petrem Linhartem ze skupiny Majerovy brzdove tabulky
kangaroo
Majerovy brzdove tabulky hraji zvlastni hudbu.
Keltskou, ale prece nezavani modernim keltismem, nebo irskou lidovou
hudbou. Slovo "Kelt" v ni vlastne vubec neuslysite (aby jo, kdyz si
Keltove sami nerikali Keltove ;). Ale poznate to z narazek - na mista,
kde stavala keltska hradiste, ze zvlastni chytlave poetiky. S Petrem
Linhartem, autorem hudby a textu, jsme spolu s Hadem, ktery po
keltskych mistech cestuje a tvrdi, ze v minulem zivote byl Keltem a zil
na Zavisti, rozmlouvali na Babim letu v Bohnicich. Laskavy ctenar snad
promine, ze rozhovor zpocatku obecny a pro nezasvecence citelny s
postupem casu stale vice zabredava do zkusenosti z mist castych
zjeveni.
Kangaroo: Kdyz hrajete takovy keltsky veci - citis se byt Keltem?
Petr Linhart: My jsme se k tomu dostali tak, ze v roce asi 91 jsem
si zacal vsimat toho, ze tady pred nama byli jeste i jini narodove a
prislo mi strasne zajimavy to zkoumat, chodit na ta mista, vychutnavat
si to. A tak jsme zacali delat tu prvni desku, Mista castych zjeveni,
coz jsme minili jako takovy ohlasy pisni keltskych - to, co takovy
setkani v soucasnem cloveku zanecha. Kdyz jsme tu desku natocili,
koukali jsme, co je tady najednou Keltu. Tak jsme to urcite nemysleli -
ze bychom chteli vytvaret nejake velke seskupeni lidi, kteri v neco
veri, protoze nam to neni vlastni a vzdycky, kdyz takovy veci vznikaji,
nam to prijde tak trochu falesny. Spis to bylo takovy individualni.
Mame to porad radi a urcite v nas je plno vlastnosti, ktery by se
keltskymi daly nazvat. Treba zpusob humoru. Jsou takovy vtipy, kterym
se smejeme jenom my a Anglicani, nikdo jinej ne. Nebo na druhy strane
nesvornost, ktera vedla k tomu, ze dopadli jak dopadli. Ale i veci z
bronzovy kultury jsou pekny.
Kangaroo: Laka te hrabat se v ty historii trochu vic? Treba kopat?
Petr Linhart: Ja jsem dokonce pred rokem delal zkousky na archeologii,
ale ukazalo se, ze vubec nejsem schopnej se tomu venovat. Ono chodit do
prace a delat muziku je uz prilis. A taky mam podezreni, ze kdyz clovek
dela neco jako profesi - ztraci to kouzlo. Po patem roce prace u
zeleznice jsem prestal byt zeleznicnim fandou. Tak tohle je neco
podobnyho. Je asi lepsi byt dobrovolnym mystikem.
Hade: Me na vasi muzice fascinuje, ze presne vystihuje pocity, co na tech mistech mam ja.
Petr Linhart: Ja jsem mel ten pocit souzneni, kdyz jsem videl na Eldaru
tvoje fotografie, ze jsi tam z toho bral to, co je dulezity. (Hade: O,
dekuji!) Tak s muzikou je to uplne stejny - vybrat si z toho to
dulezity. Ty pisnicky jsou vlastne slovem popsany obrazy. Samozrejme
nejen z tehle mist, taky z toho, co se delo u nas v zime na strese za
kominem, kdyz jsem byl malej kluk. Mozna na tech poslednich deskach je
tu a tam takove lehce civilizacni tema.
Kangaroo: A laka te, kdyz nekdo rika, ze byl v minulym zivote Kelt?
Petr Linhart: Myslim si, ze tyhle zkusenosti jsou veci osobniho
majetku. Jsou lidi, kteri se s tim sveri jednou za zivot a jsou tim
duveryhodni. Jsou lidi, kteri si na tom zalozi zivnost, nebo
seberealizaci, a tem moc neverim. Vlastne jsem se ani nesetkal s
clovekem, ktery by o sobe mohl opravnene tvrdit, ze je lecitel, nebo
znalec nejake duchovni cesty.
Kangaroo: A proc myslis, ze se ke Keltum lidi dnes otaceji?
Petr Linhart: Je to asi snaha o vytvoreni si nejakyho hezciho sveta. Takovej unik. Co ja vlastne vim? (dlouha premysliva pauza)
Je to asi jako ve vsem. Cast lidi to asi opravdu citi bytostne, ze to v
sobe maji, a cast lidi se potrebuje nekam zaradit a tohle jim prijde
sympaticky. A mozna jeste cast lidi, ktera se potrebuje nekam zaradit a
nijak o tom nepremejsli. To je asi vlastnosti kazdyho takovyho hnuti -
da se to nazvat hnutim. Je cast lidi, ktery to hrozne zijou a cast,
ktery se vlastne hledaj - ty jsou v tom schovany. To je asi stejny,
kdyz se clovek podiva na bigbitovy nebo folkovy publikum a je jim to
tak nejak vlastni. Tady na tech keltskejch bandach, bratrstvech je
prijemny, ze jsou daleko tolerantnejsi a myslim i v prumeru vzdelanejsi
nebo vstricnejsi, nez obvykla socialni skupina. To je strasne znat.
Beltainy jsou treba o necem uplne jinym nez treba nejaka Zahrada. Coz
je urcite o tech lidech.
Kangaroo: Myslis, ze to do keltsky povahy patri?
Petr Linhart: To by bylo velmi odvazne tvrzeni. Natolik je zas neznam,
museli bychom zkoumat treba jak tohle prozivaji Irove. Oni to takhle
prozivat nebudou, jsou velice autenticky. Kdo vi?
Kangaroo: Jak delas texty? Kdyz prijdes na misto, vidis uz ty obrazy?
Petr Linhart: Az doma. Nekdy se teda stane, ze me tam neco napadne,
ale stejne tak, jako cloveka neco napadne v tramvaji, muze ho to
napadnout v lese. Ale spis az doma a s odstupem, kdyz se to vsecko
promisi. Velmi casto to vznika tak, ze zacina muzika s nejakym
zakladnim sloganem nebo s nejakym zakladnim sdelenim typu "Vysoke
skaly, mista castych zjeveni" a k tomu se ten pribeh doplnuje. Neni to
zas tak striktne pribeh, je to spis takovej obrazek. Samozrejme neco
jde velmi lehce a neco je vysledkem trileteho boje. (smich)
Kangaroo: Co bylo nejtezsi?
Petr Linhart: Mam takovej dojem, ze Asi dostihy, ty vznikaly pet let. A
Uprostred vody je napsany naopak asi za tricet minut. Gabreta byla
pomerne rychla, asi behem tri dnu.
Kangaroo: Jsou ty pisnicky finalni?
Petr Linhart: Kdyz je to jednou natoceny, tak uz to staci. (smich)
Hade: Dostihy jsou reflexe na soucasny deni?
Petr Linhart: No jo. I na nejakou mou osobni situaci v ty dobe. Ktera uz neni zase tak dramaticka, zaplat pambuh.
Kangaroo: Vstrebavas nejakou poezii? Mas treba nejaky basnicky vzory?
Petr Linhart: Jeden jedinej - Oldrich Janota. Nejen basnickej - je to
uzasnej clovek. Jak jsem hovoril o tech, kteri maji zkusenosti a prilis
o tom nehovori, on je myslim jeden z nich. Oldrich Janota, ktery
vypada, ze neni z tohoto sveta, protoze kdyz jsem rano zjistil, ze
slavil padesatiny, rikal jsem si: "To prece neni mozny," ten clovek ma
takovej ten vzhled Aragorna." A to pro me bylo hrozne urcujici, to, co
on dela, zvlast co delal treba v osmdesatych letech. Opravdu me
dostalo, ze udelali uzasne zvucnou muziku a nechali te, at si tam delas
vlastni obrazy a chodis vlastnima cestickama. To je pro me asi zasadni.
Jinak poezii nijak zvlast nectu.
Hade: Blbej dotaz - cetl jsi Tolkiena?
Petr Linhart: Samozrejme. (hlucny smich vsech) No jo, ten tam asi taky tak nejak funguje. Je to taky samozrejme pomerne dulezita zalezitost.
Kangaroo: A projevilo se to nekde? Mam tuseni, ze nic vylozene tolkienovskyho nemate...
Petr Linhart: To ne. Rikal jsem si, ze to neni treba. Kdybych chtel
neco udelat, to by bylo lepsi vzit opravdu jeho puvodni text. Me to
taky tuhle napadlo, protoze jsem poslouchal, jak to udelal Jim Cert (pozn.: Jim Cert nahral cedecko inspirovane Tolkienovym Panem prstenu, v provedeni spis hospodskem nez vznesenem)
a to se mi krute nelibi. Rikal jsem si, ze bych to udelal nejakou vice
jemnou formou, treba by se do toho daly dat i harfy... Nikdy jsem ale
nezkousel nejaky texty zhudebnit. Treba se to nekdy stane.
Kangaroo: A stalo se ti, zes byl na nejakym miste, mel jsi tam nejaky pocity a potom se nekde docetl, ze to tak opravdu bylo?
Petr Linhart: Ze se tam treba stal nejaky dej, ktery jsem tam tusil?
No takhle konkretne ne. Ale vsiml jsem si toho, ze mista, ktery v sobe
nesou pozustatky prehistorickyho osidleni, se vzdycky daji nejak v tom
lese odlisit. To cloveka napadne - aha, to bude tady. Nevim proc.
Vsimli jsme si treba, ze tam rostou bud nejaky druhy javoru nebo breky
nebo takovy ruzne pokrouceny akaty. Ty stromy jsou takovy, ze uz volaj
z dalky. Coz muze bejt vysvetlitelny jenom tim, ze tam kdysi neco stalo
a ze tam rostou jiny stromy, ale vzdycky je to viditelny. Cetl jsem, ze
takovy archeologicky legendy, jako treba profesor Dubsky, ze tohle
umeli, podivali se na prostor, kde vubec nic nebylo a rekli: "Tam." A
taky ze jo.
Kangaroo: Putujete s Majerovkama po Cechach, nebo jenom ty sam?
Petr Linhart: Na tyhle vylety jezdim spis sam. Nekdy kdyz spolu nekam
jedeme na par dni hrat, treba se nekam dostaneme, ale to mame obvykle
smulu a nepodari se nam to misto najit a jsme z toho potom frustrovani.
Vetsinou jezdim sam, nebo zlomim nejakyho kamarada s autem, kdyz je to
mimo zeleznici, abych nemusel chodit moc daleko.
Ted jsme objevili takovy pekny veci. Na jih od Blatne je kopec, ktery
se jmenuje Hradec a na dvou mistech jsou tam kamenny rady. Jsou mozna
pozustatky toho, ze to byly nejaky meze policek, protoze jsou jenom na
jiznim svahu, ale vypada to hrozne pekne, takovy placaty kameny, asi
takhle vysoky (ukaze asi takhle od zeme).
Sest rad, asi 30 metru dlouhejch a do toho vysbirany kameni, navrseny
do takovejch kruhovejch mohyl. Neco takovyho najit na zaklade map je
docela prima.
Hade: Byl jsi na Obrim hrade? (pozn. ohrazeni z doby halstatske a latenske na skoro 1000 metru vysoke hore Valy na Sumave)
Petr Linhart: Je, tam me hrozne rozesmala jedna vec. Jak je takova
snaha podat neco tendencne, ze je to jako vetsi. Ony prece jenom
megality u nas nejsou moc rozmerny. V Bauerovy (pozn.: Anna Bauerova: Keltove v Cechach, Paseka, 1996.) je
takova fotografie, ten jakoby rozpadlej obetni stolec, nebo oltar. Ono
to na ty fotce vypada opravdu tak dominantne. Rikal jsem si, ze to bude
neco takovyhohle (rozmachle gesto). Potom jsme zjistili, ze ta vec je TAKHLE (titerne gesto) vysoka (smich)
a ze tamto tvrzeni o stezce, ktera k tomu vede a ze obetni pruvod nebyl
videt ve zdech - kdyz tam budete, asi mi date za pravdu, ze tomu tak
zrejme nebylo. Ta situace je velice prehledna, je to pekny, a stoji to
za navstevu. Je hezky, ze to je takhle vysoko a v takhle opustenym
kraji, ale vic bych za tim nehledal.
Kangaroo: Ktery misto mas nejradsi?
Petr Linhart: To neumim rikat, ze mam neco nejradsi. Mam rad Plesivec a
Fabianovu zahradu, je to nejcastejsi cil mych vyletu. Trochu proto, ze
se tam od nas dobre jede, ale taky proto, ze se mi to libi navstevovat,
jak se meni cas. A taky tam nebejva moc navstevniku, tak to clovek muze
lip zazit.
Kangaroo: A mas neco, co bys nasel jenom pro sebe, co neni tak casto zminovany?
Petr Linhart: Ty kamenny rady u Blatne, to je dost skryta zalezitost.
Delali jsme si vylet po vselijakych pamatkach, co jsou na Strakonicku a
Blatensku, kdyz treba clovek nekam prijede a treba u Lipovic u Zadnich
Ptakovic se tvrdi, ze to byly kamenny rady, a ono tam neni vubec nic,
to jsou evidentne skalky rostly ze zeme.
Kangaroo & Hade dekuji za rozhovor.
P.S.: Prave dnes (7. 12. 2000) krti MBT novou desku Ryba ryb.
http://music.taxoft.cz/mbt/ - oficialni stranky skupiny
Jsi 154. ctenar tohoto clanku. |
Pripravit pro tisk
| poslat mailem
