Kdyz jsem videl stanek Greenpeace na hlavnim prazskem nadrazi, bylo mi lito, ze zase z lidi tahaji jenom penize, misto aby propagovali nejake myslenky. (V Praze, rikava kamarad Tomas, cloveka nekdo zastavi jenom proto, ze chce penize. A kdyz se pta na cestu, chce ho okrast.) Kdyz jsem pak sedel na sokliku nedaleko, bylo mi zas lito, ze zastavuji jenom kolemjdouci a s kolemsedicim mnou se nebavi. Jedna aktivistka si ke mne konecne prisedla.

Retorikou mi pripominala Jehovisty (pardon, Svedky Elohimovy). "Mate chvilku cas? Znate Greenpeace?" Prisvedcil jsem. "To je dobre, protoze tohle je akce zamerena na lidi, kteri Greenpeace znaji a chteji nam pomoci." Samozrejme chtela hned prachy. A nemuselo by to byt ani moc. Stacila by tak stovka mesicne. Pujcila mi Greenpeaceacky casopis a vysvetlovala, ze ona sama neni nijak placena a ze ziskane penize pouzivaji na bohulibe cinnosti. "Na ktere treba?"

"Treba na odklizeni skladek!"

"Jo? A jakych?" zeptal jsem se.

"No, treba jsme odklizeli sudy s radioaktivnim odpadem ze skladky u Milovic."

Divil jsem se prevelice. Pred nejakou dobou jsem o Milovicke skladce psal a kauzu dal sleduju. Ptal jsem se, jak poznali, ze odpad je radioaktivni.

"No, jsou normalne i fotky! Mame se statem smlouvu, ze jsme to odklidili!"

Jeste chvili jsem se zvedave ptal a po nekolika dalsich podobnych hlaskach jsem se rozchechtal. Aktivistka mi vytrhla casopis z rukou. "Ja vam ho ted vezmu! Protoze tahle akce je zamerena na lidi, kteri o Greenpeace neco vedi! A vy o nas nevite nic!" Ve smichu jsem se odpotacel pryc.

Laskavy a pozorny ctenar jiste vi, jak se to se skladkou u Milovic ma. Tedy v Milovicich nebyl ulozen jaderny, ale toxicky odpad, Greenpeace jej neodklizeli, ale jen pro to bourili. Diky jim za to, bez nich by tam jeste byl.

---