Jitro kouzelníků - Archiv - Rádio Akropolis

Jitro kouzelníků

(sošky vyřezal
Sluníčko, vyfotil Michal Málek)

Sošku vyřezal Slunce, vyfotil Michal Málek

Povídací pořad dnes již zaniklého studentského Rádia Akropolis, který se snažil hledat zvláštní přístupy k životu, silný zážitky, poznávat cizí kultury, a jiný pohledy na svět. Balancuje mezi hudební impresí / uvolněným rozhovorem / zvukovým dokumentem.

Zde k dispozici archiv.

Někdy jsou hranice s jinými světy klouzavé. Nebo dochází k vzájemnému pronikání.
- kniha Jitro kouzelníků
[play]

znělka (944kB)

Moderátoři

Toast

Martin Topinka. Založil pořad Jitro kouzelníků ještě v dobách kolejního Rádia Strahov. Je astronom studovaný na Matfyzu, zabývá se temnou hmotou, velkým třeskem a simulací světa na počítačích.

Klokánek

Honza Šípek. Na Rádiu Strahov moderoval pořad Dračí studna, který se po přejmenování a přesunu rádia spojil s Jitrem kouzelníků. Studuje dokumentární film, provozuje několik webů a udržuje tyto stránky. Fotografuje.

Želvička

Lidka Chábová. Jeden rok moderovala Jitro kouzelníků. Než odešla na mateřskou, pracovala ve velkém zahraničním rádiu. Nyní je matkou dvou dětí, o nichž píše blog, a další převážně o právu na přirozený porod. Vystudovala violu, výtvarničí, občas udělá vlastní umělecký projekt.

Wethes

Jiří Vetešník. Moderoval několik pořadů v letech 2004 - 2005, převážně výletů do nymburské kultury. Maluje, hraje na kytaru v několika uskupeních, hraje divadlo. Je editorem serveru Hlucnasamota.net.

Hanka

Hanka Daňková. Po skončení Jitra kouzelníků navázala krátce pořadem Equilibrium. Věnovala se Vietnamcům, Vietnamu a vietnamštině. Žije v Hnízdě.

Kdo udělal tu pěknou znělku?

Jakub Bouček v roce 2002 s využitím muziky z alba Mali Music.

Setkání s jiným světem není jen imaginární skutečnost. Může se lidem přihodit. A také zvířatům. Někdy jsou hranice klouzavé nebo dochází k vzájemnému pronikání: stačí být v takové chvíli na tom místě. Viděl jsem, jak se taková věc přihodila jednomu havranovi. Ten havran je můj soused. Nikdy jsem mu v nejmenším neublížil, ale on se pečlivě zdržuje na vrcholcích stromů, létá vysoko a vyhýbá se lidem. Jeho svět začíná tam, kde se můj slabý zrak zastavuje. Nuže, jednou ráno byla celá naše krajina pohroužena do neobvykle husté mlhy a já kráčel poslepu k nádraží. Náhle se ve výši mých očí objevily dvě mohutné černé perutě a před nimi obrovský zobák. A všechno to prolétlo jako blesk s výkřikem hrůzy, takovým, že si přeju, abych už nikdy nic podobného neslyšel. Ten výkřik mě pronásledoval celé odpoledne. A napadlo mě podívat se do zrcadla, protože jsem se ptal, co je na mně tak pobuřujícího. Nakonec jsem pochopil. Hranice mezi našimi dvěma světy se posunula v důsledku mlhy. Havran, který se domníval, že letí ve své obvyklé výši, spatřil náhle rozrušující podívanou, odporující jeho zákonům přírody. Viděl člověka kráčejícího ve vzduchu, v samém srdci havraního světa. Setkal se s jevem tak absolutně podivným, jaký si jen havran může představit: s létajícím člověkem. Teď, když mě spatří z výše, vyráží slabé krákání a já v jeho křiku poznávám nejistotu ducha, jehož vesmír byl otřesen. Není už a nikdy nebude jako jiní havrani. -Jacques Bergier, Louis Pauwels - Jitro kouzelníků

Jitro kouzelníků podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.