Voda na Marsu?
Skutečně se zdá že s námi hraje NASA prapodivnou hru....
Zjištění o rudé planetě jsou pro
mnohé studenou sprchou
12:57 - 22.8.
WASHINGTON 22. srpna (ČTK) - Nové snímky povrchu Marsu, odhalující tajemství
vývoje klimatu na rudé planetě, mají pro mnohé snílky i vědce znamenat
vystřízlivění. Bohužel se prý ukazuje, že Mars byl zřejmě vždy chladným a pustým
místem. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters americký geolog Philip
Christensen, který ke svým zkoumáním použil tepelný emisní spektrometr
amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Christensen z Arizonské státní univerzity se svými kolegy pátral po minerálech
známých jako uhličitanové směsi. Ty poskytují klíč k minulosti Marsu, neboť tyto
sloučeniny se tvoří při kontaktu oxidu uhličitého s nerosty a vodou. Protože
atmosféra Marsu z větší části sestává z oxidu uhličitého, vědci vytvářeli
teorie, že každé těleso obsahující vodu v kapalném stavu po sobě kdysi muselo
zanechat velké zásoby uhličitanů (karbonátů), jako je tomu na Zemi.
Vědci sice sloučeniny uhlíku nalezli na celém povrchu Marsu, ale nikoli v
dostatečném množství a odpovídajícího charakteru, aby bylo možné tvrdit, že
pocházejí z vyschlých oceánů.
"Uhličitan jsme konečně našli, ale jde jen o jeho stopy," oznámil Christensen.
"Domníváme se, že relativně malé množství, které vidíme, pravděpodobně nepochází
z oceánů, nýbrž z atmosféry, která přímo reagovala s prachem."
Nálezy vedou k domněnce, že planeta, na níž byla odhalena zmrzlá voda, byla vždy
chladná a pustá, uvádí se v dnešním vydání časopisu Science. "Toto skutečně
ukazuje na to, že chladný, zmrzlý a ledový Mars byl vždy stejný, jako dnes, a
nebyl nikdy v minulosti teplý a plný vláhy a oceánů," konstatoval Christensen.
Mnozí lidé se domnívají, že v dávné marsovské historii bylo tamější klima
teplejší a oceány vytvořily rozsáhlá ložiska uhličitanových hornin. "Pokud by to
byla pravda, horniny vzniklé v těchto domnělých oceánech by někde musely být,"
říká vědec. Vědci však taková ložiska neobjevili.
Koncem června však chemické analýzy, pořízené sondou Pathfinder, údajně ukázaly,
že se Mars zpočátku těšil "teplejšímu a vlhčímu klimatu". Přes zkoumanou planinu
Ares Vallis se prý před nějakými třemi miliardami let převalily "katastrofické
proudy vody".
V současnosti na oběžné dráze kolem Marsu krouží americké sondy Mars Global
Surveyor a Mars Odyssey. Koncem prosince nebo počátkem ledna mají ke čtvrté
planetě naší sluneční soustavy dorazit rovněž evropská sonda Mars Express s
britským přistávacím modulem Beagle 2, dva američtí pojízdní roboti Spirit a
Opportunity a japonská sonda Nozomi.
Planeta Mars bude 27. srpna k Zemi nejblíže za uplynulých 60.000 let. Podle
astronomů je planeta tak blízko, že je možné spatřit obyčejnými dalekohledy bílé
polární čepičky, rudé planiny, tmavé prohlubně či písečné bouře. Nejkratší
vzdálenost od Země bude činit zhruba 55 milionů kilometrů.
Ano výborně... A co je tedy toto? Nebo voda na Marsu nikdy nebyla a nyní je?
ELYSIUM KVADRANT V POHOŘÍ MARSOVA ATLASU
ZOOM NA SRÁZY ELYSIUM
ZNOVU ZOOM
A ZNOVU.. (zde najdete větší raw obrázek)
Tak co tomu říkáte?
