Megality v Koreji

V Jižní Koreji se dolmeny nalézají ve třech hlavních lokalitách - Gochang, Hwasun a Ganghwa, které jsou součástí světové kulturního dědictví UNESCO - a přibližně desítce dalších (viz mapa). Při pohledu na ně je však možné na první pohled poznat určité odlišnosti, kterými se liší od svých evropských kolegů. Korejské dolmeny mají daleko nižší "nohy" a velice masivní krycí desku. Výjimkou je dolmen od vesnice Dosan-ri v lokalitě Gochang, který je na vysokých nohách, jedná se ale patrně o fantazii moderního korejského archeologa.

Srovnání bretonského a korejského dolmenu

Dolmen v lokalitě Gochang, Jižní Korea

Dolmen Mane-Braz u Erdevenu, Bretagne, Francie

V Koreji se ovšem megality začali stavět daleko později, než v Evropě. Zatímco nesjtarší evropské megalitické památky se datují kolem roku 4000 př. Kr., korejské jsou podstatně mladšího data - od roku 1000 př. Kr. až do přelomu letopočtu.

Podle korejských zdrojů je v Koreji nejvíce dolmenů na světě. Tomu je možné klidně věřit, například jenom v lokalitě Gochang bylo zatím objeveno kolem 2000 dolmenů, z nichž je 447 prozkoumáno. Máme-li být obšem spravedlivý (a taky trochu evropsky vlastenečtí), korejské dolmeny jsou většinou menší, než ty naše. Jejich velikost je většinou zhruba tak akorát pro nebožtíka, výška zpravidla nepřesahuje něco přes jeden metr. Takže nebožtík musel být ještě ke všemu dostatečně štíhlý.

Následující tabulka ilustruje, jak velké jsou dolmeny v lokalitě Gochang, kde bylo zatím prozkoumáno 447 dolmenů:

Proč jsou všude megality?

Proč jsou ale megalitické památky i v Koreji, i v Evropě, a dokonce v severní Africe a na Kavkaze? To samozřejmě nikdo neví, můžeme se na to ale dívat z pohledu několika teorií.

Nejpravděpodobnější je teorie, kterou má můj gymnaziální profesor na dějepis, jistý Jiří Jánský. Podle něj lidstvo v určité fázi vývoje prostě nevyhnutelně dospěje k určitému civilizačnímu, kulturnímu, technickému nebo vědeckému vynálezu, ať už se jedná o rozdělávání ohně, zemědělství, dolmeny nebo střelný prach. To je velmi logické, protože když chcete někoho pohřbít a nechcete ho jen tak zasypat, ale chcete zařídit, aby jeho tělo zůstalo pokud možno vcelku, nepoužijete dřevo, protože to shnije a hrob by se propadl, ale kámen. A hle - dolmen je na světě.

Další možností je šíření informací. Je totiž možné, že v minulosti panovala mezi jednotlivými kouty starého kontinentu čilá výměna informací, takže se v Koreji klidně mohli o technice stavby megalitů dozvědět. Potíž je v tom, že v Evropě se tou dobou již stovky let megality nestavěly.

Poslední možnost by jistě předložil pan Däniken, a sice, že za vším jsou mimozemšťani. Tak to asi nebude, protože ... protože :-)