K návštěvě Býčí skály jsme využili návštěvu Moravy během setkání Magie ve dnech 5.-.7.7., které proběhlo na Brněnské přehradě. Výpravy se zúčastnil Kangaroo s Olčou, Káťa-Biny a samozřejmě Marťas.
Můžete se podívat i na černobílé zdokumentování výpravy objektivem Káti, která ji vidí jako Expedici Bullrock Witch....
Auto jsme nechali v Adamově na nádraží a zvolili jsme okruh přes Babice z kterých se schází ke Křtínskému potoku kouzelným údolím vinoucím se bukovým lesem a vápencovými skálami. Krajina až neuvěřitelně připomíná mé oblíbené Berounsko.
Křtínský potok teče Josefovským údolím a vlévá se v Adamově do Svitavy.
Samozřejmě k Macoše je co by kamenem mrsknul a tak jsme se tam podívali také...
Josefovské údolí není jen Býčí skála a ponor Křtínského potoka, ale i pozůstatky činnosti Němců z dob 2. světové války v podobě šachet vedoucích do nitra skal. Na fotce vidíte Marťase, právě civícího do jedné z šachet.
Údajně zde Němci budovali tajnou leteckou továrnu. Většina tunelů a šachet se nachází přímo naproti Býčí skále. Musím konstatovat, že Němci si vůbec vybírali pro svá tajná zařízení zajímavé lokality. Krom vybudování šachet začali totiž upravovat k "obrazu svému" i podzemí Býčí skály.K němu se váže řada pozoruhodných pověstí a trochu to připomíná "náhodný " výběr například Jihlavského podzemí. Nutně člověka (a to i nepříliš romantického) napadá, zda tu není jakási souvislost, kterou Němci posedlí okultismem pochopili a chtěli využít a nám jaksi uniká.
Býčí skála je skutečně impozantní...
Ta hromádka kamení už tu byla?Káťa a Marťas spekulují o tajemství Bullrock Witch:-)))
Nezaškodí některé z pověstí zmínit. Jedna z nich tvrdí, že jsou v jeskyni zakopány poklady. Které střeží duchové, kteří roztrhají každého, kdo se je odváží hledat. Další pověst vypráví jak se zde zjevuje bílý (či ohnivý, dle varianty) býk...Konec konců skála se jmenuje Býčí, že...
Tato pověst mi připomíná vyprávění speleologů, kteří se dušovali, že je v podzemí vyděsilo cosi, co vypadalo jako obrovský býk planoucí bílým světlem.
Další pověst praví, jak byla kdysi Býčí skála osvětlená ohněm z hlubin, jakoby stála v jednom plameni. Jiná líčí jak se z hlubin v noci ozývá zpěv, výkřiky a volání. K folklóru patří i klasické vyprávění (známé i z jiných keltských lokalit) jak za nocí vychází z jeskyní okázalé průvody a za svítání se vrací zpět do hlubin.
A to nejspíše touto cestou...
Patrně nejstarší a tudíž a také nejzajímavější protože je zcela prokazatelně neovlivněná pozdějšími nálezy, byla zaznamenaná písemnou formou už v roce 1835. V ní se tvrdí, že jeskyně bývala chrámem a sídlem mocného božstva. K udržení jeho přízně tady kněží prováděli krom jiného i lidské oběti. Podobných míst s obdobnými pověstmi je v keltském světe celá řada a například ve Fraserově díle Zlatá ratolest najdete jejich vyčerpávající inventuru:-)))
Tyto pověsti silně zapůsobily i na Jindřicha Wankela, lékaře který působil v hutích a dolech knížete Lichnsteina. Krom pověstí ho na Býčí skále zaujaly i nálezy fosilních kostí nalézaných při těžbě písku.
Krom nich ale nenašel nic zajímavého a to ani po provedení sondáže roku 1869.
Jenže ještě téhož roku zde dva studenti (Felklovi) našli keramickou nádobu a v ní ve spečeném zuhelnatělém prosu sošku Býka. Soška dlouhá cca 10 cm pokládána za vrchol umělecké tvorby halštatské doby. Je vysoce realistická na čle a plecích jsou do bronzu, z kterého je zhotovena, zasazeny železné trojúhelníky (symbol triády), v místě páteře je se pak taktéž železný kroužek. Oční důlky spojuje rourkovitá dutina, kterou byla patrně vedena skleněná tyčka, jeíž konce tvořily realisticky vyhlížejí zobrazení očí. Stejně jako se Wankel domníval, že soška může být egyptského původu, býček je velmi totiž podobný zobrazení býka Apise, včetně trojúhelníkového symbolu triády, tak i současní archeologové se přiklánějí k domněnce že vzorem bylo egyptské vyobrazení Apise.
Wankel se o nálezu dozvěděl až po třech letech. Okamžitě se rozhodl předsíň podzemí Býčí skály prokopat. Kníže Lichnstein celou akci, která proběhla v roce 1872 financoval.
Po odkrytí vrchních naplavenin na razil na vrstvu vápencových kamenů. Wankel tvrdil, že byla navršena uměle. Kameny byly na spodní vrstvě vypálené. Další vrstva byla dřevěné uhlí, popel a zuhelnatělé proso (velmi často bylo proso užívané jako obětina). U vchodu byly nalezeny keramické nádoby, železné nástroje a bronzové ozdoby. Blíže středu jeskyně se rozkládalo tzv. žároviště, V jeho třetině byl ohořelý kůl, jehož horní část vykukovala skrz kameny.
Vstup do podzemí....
Hlavní nález ale bylo to o čem se Wankel domníval, že je pohřeb na voze. Na žárovišti ležela ohořelá kostra a neuvěřitelné množství cenných předmětů - náramky, nánožníky, spony, skleněné a jantarové perly, předměty bronzové a zlaté. Pozůstatky vozu jen dokazovaly jak velkolepě zdobený musel být. Pozůstatky koně byly nedaleko.
Naproti žárovišti bylo odkryto dláždění z kamenných desek na kterém leželo množství lidských kostí a kompletní kostra mladého muže. A další bronzové a železné předměty.
Ústředním objektem byl kamenný oltář. Deska z červeného slepence na podstavci z ruly a pískovce. Na oltáři ležely dvě paže jakoby useknuté. Údajně patřily mladé dívce. Předloktí zdobily náramky z bronzu, na prstech byly zlaté prsteny. Na oltáři také ležela i půlka lebky podélně rozpůlená patrně mečem. Podle Wankela patřila oné dívce. Kostra bez rukou a hlavy byla pohozená pod oltářem. Vedle ní byla další dívčí kostra. Podle Wankela, který byl i zadatným antropologem byly obě dívky velmi mladé a podle jemné modelace kostí i krásné. Třetím mrtvým u oltáře je muž s rozdrcenou lebkou.
Bohužel jsme se dál nedostali...I 55 let p válce je vchod stále uzavřen..
Na ploše za žárovištěm našel Wankel dalších 40 koster. Některé byly kompletní, jiné jsou neuvěřitelným způsobem zmrzačené. Chybí hlavy, ruce, nohy. A opět bylo nalezeno velké množství šperků.
Podivnostem ovšem není konec. Wankel u zadní stěny jeskyně našel cosi co vypadá jako kovárna. Bez jediné návaznosti na zbytek nálezu tu jsou kladiva, kleště, plechy, kotle struska. Nález samozřejmě vůbec nezapadá do teorie o vozovém pohřbu (kdo by se nechal pohřbívat například v hale ČKD, že...). Wankel tvrdí, že kovárna zde byla patrně dříve, než pohřební obětiště.
V průběhu doby dochází k pokusům o vysvětlení podivného nálezu.
Tak alespoň fotky z okolního podzemí...
Wankel i jiní se domnívají, že se jednalo o vozový pohřeb s lidskými obětmi. Tato všeobecně přijímaná hypotéza má jednu slabinu - v celém keltském světě neexistuje pro takto pojmutý pohřeb obdoba, nikde nebyla obětována a pohřbena celá družina.
Další teorie jsou různými variacemi na téma přepadené bohaté družiny a její zmasakrování. Leč představte si násilníky a padouchy, kteří odolají vábení pokladů, které měli mrtví kolem sebe a na sobě.
V poslední době se objevuje teorie která tvrdí, že prostor jeskyně byl kultovním místem a onen kůl zmíněný na začátku leží stejně umístěn jako v Libenické svatyni u Kolína a i prostor odpovídá rozměrům a situování této svatyně.
Teorie tvrdí, že družina byla při rituálu zastižena katastrofou, například výbuchem metanu z podzemí, zhroucením stropu a pozdějším požárem pod sutinami a podobně. Užití vozu při rituálech je mimochodem součástí některých keltských mýtů. Samozřejmě ani tato teorie nevysvětluje vše.Díky své vrozené skromnosti samozřejmě neodolám a zapíšu se do historie dalším výkladem:-))))). A protože jsem mág tak to bude teorie magická. Samozřejmě jeskyně byla kultovním místem, kde byla vzývána bytost považovaná za místní božstvo. Při jednom z rituálů nezvládl druid magickou evokaci a otevřel bránu do našeho světa bytosti, či bytostem, které zúčastněné strašlivým způsobem zmasakrovali.
Na takovýchto místech uvěříte prakticky čemukoliv...
Bohužel podzemí Býčí skály je stále ještě (od dob kdy ho uzavřeli Němci) uzavřen. Údajně ale existuje nadace, která pracuje na průzkumu rozlehlých podzemních prostor a budoucím zpřístupnění lokality.
Pohled za dveře prostrčeným objektivem...Zdá se že se zde sutečně něco děje a speleologové nezahálí...
