4.3.2001

Vítám vás v novém týdnu. Po několika předchozích týdnech kdy nám hvězdy příliš nepřály, bych řekl že tento týden bude příjemný. Možná dokonce bude úplně krásný...:-)))Myslím si že pro mě určitě a to ze dvou důvodů. Jedním z těchto důvodů jsou samozřejmě narozeniny našeho serveru. Je to neuvěřitelné ale eldar.cz slaví v březnu druhé narozeniny. Stejně jako loni se uskuteční při této příležitosti "Čaj session" v inetovém klubu firmy Marcom Eco, která celé osádce a početným hostům poskytla azyl. Díky Honzo a Leoši, fakt dííík:-)))). Pokud si chcete s otci Eldaru, pokecat na eldar-chatu, či xtalku.cz v místnosti "Magie" učitě tam celou noc někoho najdete:-)))
A ten druhý důvod...noo:-)))))))
Místo něho vám nabídnu vysvetlení, proč mi chudáci muži to máme v životě tak těžké (díky Táně za přípěvek:-)))) ):
Co to jsou chlapska leta ....?!!

Kdyz Buh stvoril zivot, postavil si nové tvory do rady a nalajnoval jim zivot:
"Ty, osle, budes od úsvitu do soumraku pracovat a tahat tezké náklady na svých zádech. Budes jíst trávu a budes hloupý. Budes zít padesát let."
Osel Bohovi odpovedel: "Stvoriteli, zít takhle padesát let je moc.
Nedávej mi víc, nez tricet let." A Bůh pravil, at se stane, a tak se stalo.
Psovi Buh rekl: "Ty jsi pes. Ty budes hlídat lidská obydlí, delat cloveku prítele. Budes jíst, co zbyde po cloveku a budes zít tricet let."
Psovi se tricet let zdálo moc, tak to usmlouval na patnáct.
Opici Buh pravil: "Ty jsi opice. Budes se houpat a skákat ze stromu na strom a chovat se jako idiot. Budes smesná a budes zít dvacet let."
Opice uprosila Boha, aby ji takového zivota nedával více nez deset let.
A k chlapovi Buh pravil: "Ty jsi muz, jediná myslící bytost na Zemi, která bude ovládat jiné bytosti. Budes vládnout zemi a zít dvacet let."
A muz povídá: "Pane Boze, dvacet let je hrozne málo. Dej mi tech tricet, co nechtel osel a tech patnáct od psa a deset let od té opice..."
A Buh tak ucinil.
No a proto chlap zije dvacet let jako muz, potom tricet let pracuje od rána do noci a tahá náklady na zádech jako osel, pak patnáct let hlídá vlastní dum a jí, co zbyde po ostatních jako nejaký pes a na konec stráví deset let
jako opice, kdyz delá saska vnoucatum.




   LONDÝN 26. února (ČN - Dana Kovaĺová) - Přišel večer, kolem se snesla tma, člověk leží v posteli a nemůže spát. Už zkoušel číst knihu v naději, že mu nad ní klesnou víčka, spočítal všechny ovečky, v případě podnikatelů všechny veřitele a spánek stejně nepřichází. A tak se natáhne k nočnímu stolku pro osvědčenou bílou pilulku - a pro jistotu radši dvě...
   Těžko odhadnout, kolik lidí na světě spoléhá na prášky na spaní, jako na ten jediný a zaručeně spolehlivý prostředek, jak si po náročném dni opravdu odpočinout. Jen ve Velké Británii lékaři ročně předepíší šestnáct miliónů pilulek na spaní. Otázka je, kolik z lidí, kteří si bez prášků nedokážou usínání představit, si uvědomuje, že mohou být nebezpečné pro jejich zdraví.
   Odborníci varují, že tyto léky mohou být krajně škodlivé pro osoby trpící různými chorobami, jako jsou psychózy, dýchací problémy, či nemoci srdce.
   Ale i pro ty, kdo nemají uvedené zdravotní potíže, mohou být prášky na spaní nebezpečné a vysoce návykové. Návyk se může vytvořit už dva týdny po začátku užívání pilulek, což je o to horší, že mnoho lidí, kteří prášky na spaní berou, by se bez nich docela dobře mohlo obejít.
   Odvykání je přitom poměrně náročné a symptomy, které ho provázejí, mohou být mnohdy horší než samotná nespavost - od třesavky, přes halucinace, paranoiu až po epileptické záchvaty, varuje britská charitativní organizace Mind zabývající se problematikou duševního zdraví. Kdokoli, kdo si vzal prášky na spaní víckrát, než jenom na pár nocí, by se proto neměl snažit přestat je užívat bez pomoci svého praktického lékaře.
   Těm, kdo nemohou večer spát, Mind radí, aby - dřív než sáhnou po pilulce na spaní - zkusili podívat se na vlastní problémy a pokusit se s nespavostí bojovat jinými prostředky, než chemií ukrytou v bílých pilulkách. Před spaním by se měli vyhnout pití čaje, kávy a alkoholu, nejíst příliš pozdě, nečíst v posteli ani se z ní nedívat na televizi a přes den věnovat tělu dostatek cvičení. Jak prosté, milý Watsone... tak dobrou noc.
   xkm


   NEW YORK 28. února (ČTK/IHT) - Američtí vědci prohledávající ledové vody daleko za Severním pólem náhodou objevili utajený svět. Na základě sonarových záznamů, které měly sloužit ke zmapování Severního ledového oceánu, přišli na dvě velké sopky, které nedávno otřásly mořským dnem. Tento objev pomůže odhalit jednu z dalších záhad světových moří - arktické hlubiny, napsal International Herald Tribune.
   Nové objevy mění zavedené představy o geologii severních polárních oblastí a představují nový směr bádání. Za použití malých ponorek nyní chtějí vědci sbírat vzorky lávy v sopečné oblasti a pátrat po zvláštních tvorech, kteří často žijí v blízkosti podmořských vulkánů. Tyto tmavé ekosystémy zásobované teplem z nitra země jsou často překvapivě bohaté, žije v nich množství obrovských červů a jiných podivných živočichů.
   Severní ledový oceán je podobně jako Středozemní moře téměř uzavřen okolní pevninou, avšak je asi šestkrát větší. Jeho hloubka je velkou záhadou, neboť silná vrstva ledu (v průměru 2,5 metru) brání výzkumným plavidlům a přístrojům proniknout do hloubky. Nerušený výhled na tmavé hlubiny pod sebou mají pouze ponorky.
   Alfred McLaren, dnes penzionovaný námořní důstojník, prováděl od 70. let mapování mořského dna Arktidy zvukovými vlnami a přítomnost sopek prý naznačovala již jeho práce. "Studuji tuto oblast třicet let," říká McLaren. Příležitost vidět tento proces u konce je pro něj prý "uskutečněním snu".
   Po skončení studené války v 90. letech dalo americké námořnictvo ponorky k dispozici také civilním vědcům zabývajícím se bádáním v Arktidě. Ponorka Hawkbill se v letech 1998 a 1999 ponořila do hloubky více než 200 metrů pod ledovou vrstvou. Za pomoci zařízení na trupu plavidla vysílajícího silné zvukové vlny byli vědci schopni v hloubce asi 180 metrů rozeznat měkké usazeniny od tvrdého kamenitého povrchu. Cílem expedice bylo vytvořit první podrobnou trojrozměrnou mapu tmavých hlubin.
   Pozornost vědců se soustředila zejména na horský hřbet probíhající středem největší arktické pánve, která pod Severním pólem dosahuje hloubky až pět kilometrů. Sopečná pohoří obepínají zemi, vytvářejí mořské dno a jednou za dlouhý čas dávají do pohybu celé kontinenty. Původní geologické teorie předpokládaly, že podmořské horské pásmo v Arktidě je příliš chladné na to, aby mohlo chrlit roztavené kameny a vařící lávy z nitra země.
   Krátce po skončení expedice zaznamenaly senzory (přístroje měřící aktivitu sopek) sérii otřesů v této oblasti. Na základě těchto údajů a předchozích informací o charakteru arktických mořských hlubin vědci našli jasný důkaz existence dvou velkých vulkánů nacházejících se v místě, kde dochází k silným záchvěvům mořského dna.
   Zmíněné sopky leží asi tři kilometry pod hladinou moře a při zvukovém prohledávání dna se jevily jako velké skalnaté útvary. Sopečné pásmo pokrývá přibližně 725 kilometrů čtverečných podmořského terénu. "Tyto objevy dokazují, že erupce probíhají na různých místech a jsou mnohem častější, než se původně myslelo. Nutí nás to přehodnotit naše teorie, což je jen dobře," soudí námořní geoložka z havajské univerzity a vedoucí výzkumu Margo Edwardsová.
   Sopečná aktivita prý přináší nový pohled na problematiku zemského pláště, který se nachází mezi chladným zemským povrchem a horkým jádrem Země. V polárních oblastech je zemský plášť nepřístupný, avšak erupce by mohly vědcům umožnit přímý sběr vzorků z této části zemského tělesa. To je cílem další expedice naplánované na letošní léto.
   jvr ank


   JOHANNESBURG 1. března (ČTK) - Proslulý anglický spisovatel William Shakespeare se možná při psaní svých děl nechal inspirovat omamnými látkami. Úlomky hliněných dýmek ze 17. století, které byly nalezeny poblíž Shakespearova rodného domu ve Stratfordu nad Avonou, obsahují zbytky kokainu a možná i marihuany. Píše o tom dnes dnes agentura Reuters.
   Shakespearovská nadace ve Stratfordu nad Avonou povolila jihoafrickým vědcům provést chemický rozbor obsahu dýmek v soudní laboratoři v Pretorii. Ten prokázal s jistotou přítomnost tabáku, kafru a myristové kyseliny - halucinogenu získávaného z rostlin. Marihuana se časem znehodnocuje, takže je těžké ji po uplynutí několika století s jistotou identifikovat. Osm z 24 úlomků dýmky však možná nese i stopy marihuany.
   "Ve dvou úlomcích dýmky byl nalezen kokain, což je skutečně pozoruhodné," říká paleontolog pretorijského muzea dr. Francis Thackeray, který je také spoluautorem článku pojednávajícího o překvapujících nálezech v posledním čísle jihoafrického vědeckého časopisu.
   "Víme, že Španělé získali ke kokainu přístup v Americe - toto je však první důkaz, že by se kokain kouřil i v Anglii," dodává Thackeray s tím, že však dosud nebyly provedeny chemické rozbory, který by určily, jaké látky se kromě tabáku v 17. století na tomto území kouřily.
   Rostlina zvaná Cannabis sativa, z níž se získává marihuana, "se ale v alžbětínské Anglii s určitostí využívala k výrobě papíru, provazů, oděvů a plachet."
   lcm hej xkm



25.2.2001

Vítám vás v novém týdnu. Ten minulý byl poněkud zvláštní. Zamýšleli jste se taky nad tím jak jsou ty naše "civilizační požitky" postavené na vratkých základech? Je až neuvěřitelné jak pouhých 15 centimetrů sněhu dokáže rozvrátit dopravu v celé zemi a proměnit pohodlné lenošení ve vyhřátých plechovkách, na cestě odnikud nikam, ve sněhový horor, hodný hollywoodského zpracování. Ale jistě si pamatujete, že jsem minulý týden varoval před nepřízní planet, že?

Minulý týden jsem trávil v podivném duševním rozpoležení. Zažil jsem pocit neuvěřitelnýho štěstí a následný propad kamsi do hloubek tísně, obav a strachu. Přemýšlel jsem kde se ve mě bere tolik strachu o tučňáky...a došel sem k závěru, že je to prostě proto, že žijeme v divném světě, ve světě který je stejně labilní a potenciálně nebezpečný jako všichni lidi co v něm žijí. Podivný svět který jsme vytvořili sami sobě a ve kterém teď většina (???) z nás neumí žít. Jenže pak jsem dostal mejlík od Leoše (diiiiiiik :-))) ) s následujícím obsahem a zjistil jsem že by mohlo být mnohem hůř a že jsem vlastně šťastnej tak moc, že to ani víc nejde. Otázkou ovšem zůstává, zda je možné aby byl člověk trvale šťastný ve světě, kde je těch nešťastných většina, že...
Zkuste se nad následujícím textem zamyslet taky:
Kdyby se celá populace planety Země smrskla na vesnici se o stu obyvatel, kde by však zůstal zachován poměr všech lidských odlišností - jak by potom tahle maličkatá, různorodá vesnička vypadala? Tak to přesně bylo předmětem pátrání Philipa M. Hartera, lékaře z Nemocnice u Stanfordské Univerzity.
Tady jsou výsledky jeho výzkumu:

Ve vesnici by žilo:

55 Asiatů, 21 Evropanů, 14 obyvatel ze Západní polokoule, 8 Afričanů

52 žen, 48 mužů

70 "barevných", 30 bělochů

70 jiného vyznání, 30 křesťanů

89 heterosexuálů, 11 homosexuálů

6 lidí by vlastnilo veškerý světový majetek

6 by bylo z USA

80 by žilo v domě, který by neodpovídal standardu

70 by neumělo číst

50 by trpělo podvýživou

1 by byl na prahu smrti

1 by byla těhotná

1 by měl vysokoškolské vzdělání

1 by vlastnil počítač

Následující je pouze anonymní interpretace výše uvedených faktů:

Přemýšlejte o tom tímto způsobem. Žijete-li v pěkném bytě, máte dost jídla a umíte číst, jste členem velmi úzké skupiny. Máte-li pěkný byt, jídlo, umíte číst a vlastníte počítač, jste členem elity.

Pokud se vzbudíte toto ráno a budete více zdraví, než nemocní, jste šťastnější, než celý milion lidí, který nepřežije tento týden. Pokud jste nikdy nebyl v bitvě, nezažil osamělost uvěznění, utrpení mučení, nebo sevření hladu. jste na tom lépe než 500 miliónů lidí tohoto světa. Pokud můžete chodit na mše do kostela, aniž byste se museli obávat ponížení, zatčení, mučení nebo smrti, jste šťastnější než miliarda lidí, kteří nemají to štěstí. Pokud máte jídlo v lednici, oblečení na sobě, střechu nad hlavou a kde spát.jste bohatší než 75% lidí na této planetě.

Máte-li peníze v bance, ve své peněžence a střádáte si do kasičky.jste mezi 8% nejbohatších lidí světa. Pokud jsou vaši rodiče stále naživu a svoji..jste velmi vzácný případ. Držíte-li hlavu zpříma s úsměvem na tváři a jste skutečně vděční. jste požehnaní, protože většina lidí má tu možnost, ale nedělá to. Držíte-li něčí ruku, objímáte-li někoho, nebo se jen dotýkáte jeho ramene, jste požehnaní, protože umíte nabídnout léčivý dotek.
Pokud můžete číst tuto zprávu, jste požehnaní dvakrát, protože na vás někdo myslel, a co víc, jste ještě požehnanější než více než dvě miliardy lidí, kteří nedokážou číst vůbec. Mějte hezký den, spočítejte si svá požehnání a pošlete tuto zprávu dál, abyste připomněli všem ostatním, jak jsme požehnaní.


No a protože zajisté i vás obtěžuje problém jak vyplnit dotazníky pro sčítání lidí a čehokoliv, tak nabízím maximálně popisný návod jak se s celým problémem vyrovnat s elegancí, smadno a rychle. (Děkuji Sunmoon za poslání:-))) )

Tak tohle je super návod ... hned to rozšiřte, aby ty výsledky byly
jednotné !!! :o))

Navod jak sverit osobni informace pri scitani lidu statu, ktery necha vytunelovat kazdou druhou banku, je vedeny poslancema, ktery v parlamente spej nebo si povidaj jak maly deti ve skole, ministrama, ktery nejsou schopny odpovedet primo na zadnou otazku a s presidentem, ktery ma ruce jak opily vrtule.
A samozrejme s vedomim, ze patnactilety hacker se dostane jako nic do pocitacu Pentagonu a k adresam vsech svetovejch potentatu od Sorose a Gatese az po Clintona a Arafata. Ani prst z nosu si vyndat nemusi.

1. Nemusite psat pravdu. Copak se nikdy nikdo nespletl pri vyplnovani dotazniku? Americani ani neumej udelat diru do papiru vedle jmena. Nedokazu si predstavit, kdyby meli, nedej boze, vlastnorucne napsat
nekam krizek ci dokonce cislo. Jak se po vas muze chtit neco co je komplikovanejsi, nez zvladnou
Americani.
2. Cetli jste profesora Parkinsona? Dotaznik se vyplni chybne, kus se neposle vubec, papir se umolousa (kolecko od hrnicku s kavou je minimum, od pullitru pak znakem vlastenectvi), pocet mobilnich
telefonu se napise do jine kolonky, pak se udela sipka, do jeste jine, ktera se vzapeti preskrtne. Napise se tam i cislo telefonu, ale s nekolika chybama a jedna cislice musi chybet ci prebejvat.
3. Do kolonky televize se napise, ze jste zasadne proti televizi, ze televize ohlupuje. Do aut se napise, ze si ho chcete koupit nebo ze chcete prodat to, co mate. Do poctu deti se nenapise nic. Popripade
muzi napisou "kdo vi". Zeny zadaji upresneni, je-li treba psat i potraty a chtej ujisteni, ze se manzel nic nedozvi.
4. Znacka lednicky se napise do microvlny trouby.
5. Kolik jste vystridali sexualnich partneru se napise, ze jste nevedeli, ze to mate pocitat. Sexualni orientace je, ze radi soulozite po vypiti sampanskyho. Ze to je prima at si to taky vyzkouseji.
6. Nabozenstvi se napise, ze jsme husite, Zizka je jednicka a az prijedou papezenci se Zikmundem, tou liskou rysavou, tak dostanou cepem po kebuli..
7. Do vzdelani se napise "jak to myslite". A tri otazniky
8. Dotaznik se doplni otazkama jestli se ma psat datum, jestli cislama nebo slovy.
9. Jmeno se napise tak, ze neni uplne citelny. Kdo si da zalezet se splete a pak to vsechno obtahne, takze jsou pismena necitelna. Podpis musi byt s mnoha kudrdlinkama a pouziti vicebarevnych tuzek je vic nez vhodne. A to nejen v podpisu, ale pro cely dotaznik.
10. Chyba v rodnym cisle je vhodna. Dotaznik je lepsi poslat az den po
poslednim terminu. Znamka neni potrebna.
11. Samozrejme, ze se muzou delat kombinace. Kuprikladu do sexualni orientace lze napsat rimsky katolik. Pocet telefonu se muze napsat "Trabant diesel na spalkach."
12. Internet se napise, ze jste to hledali ve slovniku cizich slov. A neni to tam. Jestli to muzou vysvetlit.
13. Vse se doplni snazivym tvrzenim, at Vas nevahaji zkontaktovat, protoze si vazne nejste jisty, jestli jste to vyplnili dobre. Ze nejste blbej, ale bylo to fakt narocny, zabralo vam to dve odpoledne. At vas
urcite zkontaktujou, protoze chapete, jak to je dulezity a ze se bojite, ze skoncite ve vezeni znasilnovany nejakejma uchylama, protoze se dneska zavira kdekdo.
14. Muzete pripojit fotokopii fotky americkeho herce s tim, ze to jste vy. Bila mista na krajich dotazniku jsou na to, abyste tam napsali vase nazory na politiky.
15. Jestlize se ozvou, tak se jim napred napise o vysvetleni jejich dopisu. Kdyz se ozvou znova, tak se jim posle dopis, ze uz se jim byla poslana odpoved na jejich dopis cislo (a chyba v referenci). Kdyz napisou, ze to nedoslali, tak se jim napise, at se jeste podivaji. Kdyz napisou, ze to tam doopravdy nemaj, tak se odepise znova, co byla
puvodni otazka. Pak jak to mysleli. A potom, ze tohle jste uz ale odpovidali v tom puvodnim dopise.

Toto poselsvi rozeslete do 15 minut deseti pratelum dobre vule a trem nepratelum dobre vule a pak se vam splni jedno prani. Muzum treba i povyroste pyj a zenam prsa. Kdyz neposlete nic, tak se treba taky smrsknou.
(Nesmrsknou, ale radsi to nezkousejte.)



   NEW YORK 18. února (ČN - Dana Kovaľová) - Co může být sladšího než spravedlivý spánek?, ptá se moudrá Zdenička ve známé české pohádce. Jenže opatrně, varují američtí vědci z univerzity v Buffalu, kteří zjistili, že příliš mnoho spánku v noci, chrápání či ospalost ve dne mohou zvýšit riziko infarktu. Nyní se snaží zjistit, jestli mohou mít spánkové vzorce vliv i na další nemoci, ovšem už nyní jsou přesvědčeni o tom, že poruchy spánku by se měly brát a léčit mnohem seriózněji než dosud.
   Výsledky studie zveřejněné na 26.mezinárodní konferenci o infarktech, kterou minulý týden uspořádala americká asociace zabývající se touto problematikou, dokazují, že lidé, kteří pravidelně spí v noci více než osm hodin, mají o devět procent vyšší riziko infarktu než ti, kteří spí méně. U lidí, kteří jsou ospalí přes den, je riziko vyšší o deset procent.
   Adnan Qureshi, profesor neurochirurgie na univerzitě v Buffalu a hlavní autor studie, říká, že lidé, kteří mají problémy zůstat přes den vzhůru, by se měli poradit se svým lékařem, stejně jako ti, kdo chrápou.
   "Oboje mohou být známky spánkové apnoe, která je spojována se zvýšeným rizikem infarktů," říká profesor Qureshi. Spánková apnoe je stav, kdy se opakovaně během spánku na krátkou chvíli zastaví dýchání. Spáč se opakovaně budí, a to může způsobovat jeho ospalost během dne, vysvětluje Qureshi.
   xkm


   vis MONITOR)
   HAMBURK 20. února (ČTK/Der Spiegel) - Do boje proti chronickým, nehojícím se ranám nasadili němečtí lékaři nového bizarního spojence: larvy mouchy masařky. Ty požírají odumřelou tkáň a produkují antibakteriální látky, napsal německý týdeník Der Spiegel.
   Netradiční "chirurgové" mají bělavě lesknoucí vzhled, pohybují se při práci svérázným cukavým způsobem a jsou velcí právě jen jako zrnko rýže. Jejich nechutná léčebná procedura trvá téměř deset dnů, výsledek ale stojí za to. V jimi ošetřené, ještě nedávno zapáchající a hnisající ráně, teď prosvítá zdravé maso - a většina "operatérů" je přitom mrtva, v ráně už pro ně není žádná potrava. A těch pár přeživších se snadno odstraní pinzetou nebo sterilním solným roztokem.
   Biopaletu moderní medicíny prostě obohatily larvy masařky, které už na více než stovce německých klinik a v půl tuctu univerzitních nemocnic zaskakují všude tam, kde selhávají vysoce účinné léky a nejmodernější techniky ošetřování ran. Larvová terapie, s níž přišel šéflékař úrazového oddělení nemocnice v Bietigheimu Wim Fleischmann, pomohla už v Německu více než 3500 pacientů. Nebývalé nadšení vyvolává i mezi chirurgy a dermatology; vždyť jde také o léčebnou metodu bez jakýchkoliv vedlejších účinků, při níž "biologičtí operatéři" pracují precizněji a ohleduplněji než kterýkoliv zkušený chirurg: nekrotickou tkáň odstraní do posledního zbytečku, aniž by se ale dotkli zdravého masa.
   Významný je přitom také antibakteriální efekt trávicích šťáv larev. Jejich sekret působí očividně zčásti jako lokální antibiotikum, s jehož pomocí larvy v zájmu vlastního přežití pořádají hon na baktérie. A jsou přitom úspěšné i proti takovým původcům nákazy, které odolávají obvyklým antibiotikům.
   K aplikaci "larvové terapie" potřebují lékaři a ošetřovatelky jen silný žaludek. "Před převazy takto ošetřené rány je lepší nesnídat," komentovala to stručně jistá lékařka z berlínské Buchovy kliniky.
   Pacienti kupodivu prokazují větší odolnost. "Většina z nich chce jen vědět, jestli to bude bolet," říká chiruržka z hamburské univerzitní kliniky v Eppendorfu Eva Gudewerová. "Když jim řekneme, že to nanejvýš trochu šimrá nebo štípe, uklidní je to." K zastření možného odpudivého faktoru nové metody si její obhájci pro ni vymysleli i vznešené jméno "biochirurgie".
   Ať už se ale mluví o "larvách" nebo o "biochirurgii", tato poněkud předpotopně působící metoda se každopádně osvědčuje. Nejnovější studie v USA, Velké Británii a Izraeli ukázaly, že bělaví pomocníci odstraňují odumřelou tkáň ze zanícených ran dvakrát rychleji než konvenční metody.
   Většina chronických ran starších pacientů se začala díky "larvové terapii" zázračně hojit. Dokonce i nemocní, jimž už hrozila amputace, si díky ní zachovali své údy. Především ale u typických "otevřených nohou" diabetiků se nasazení larev často ukázalo být "úspěšným receptem superlativů", informuje Fleischmann o svých tříletých zkušenostech s touto metodou. Působením larev masařek se podařilo zhojit až 90 procent těchto jen obtížně léčitelných problémových ran. "Takových výsledků se nedá dosáhnout často ani těmi nejmodernějšími metodami," říká Fleischmann.
   I aplikace "masařkových kohort" ale měla své problémy. Teprve nedávno se expertům ve speciálních laboratořích podařilo vypěstovat sterilní larvy, od nichž nehrozí žádné riziko infekce. Nyní rozesílá hamburská firma BioMonde měsíčně 400 až 500 balíčků se sterilními "biochirurgy".
   Všemocná ale biometoda léčení chronických ran samozřejmě není. Selhává například u ran vznikajících v důsledku poruch prokrvování, kdy larvy vyhojí jen následky, nikoliv ale samu příčinu trápení.
   Obezřetnost je namístě i proto, že se do oběhu dostávají i nesterilní larvy z pochybných zdrojů. Pro léčebný efekt je navíc rozhodující měrou významná i přesná zoologická identita "biochirurgů": jen larvy druhu Lucilia-sericata se totiž při hledání potravy spoléhají výhradně na sílu svých trávicích sekretů.
   Jiné, od těch pravých jen stěží rozlišitelné druhy ale mají kusadla, jimiž napadají i zdravou tkáň, otevírají cévy a mohou pronikat i do hlubin lidského organismu. "Existují ďábelsky nebezpečné larvy," varuje expert Fleischamann.
   tw mik


   vis MONITOR)
   PETROHRAD 18. února (ČTK/The Time) - Ve svých dvaceti letech má za sebou Dima život plný strádání. V šestnácti si poprvé píchl heroin a od té doby žije na petrohradské ulici. S největší pravděpodobností ho čeká krátký a brutální život, píše americký týdeník The Time č.3.
   "Ne že bych si přál zemřít právě takhle," říká Dima. "Ale aspoň mám tam, kam se dostanu, velkou společnost."
   Dimův humor je sice černý, ale jeho předpověď je bohužel správná. V Dostojevského starobylém městě se děje cosi strašlivého. Lékaři jsou přesvědčeni, že loni se v Petrohradě nakazilo virem HIV způsobujícím onemocnění AIDS až 40.000 mladých lidí. Pět časových pásem východním směrem, v sibiřské výspě Irkutsku, stoupá počet obětí stejně prudce. Totéž lze říci o Togliatti, tísnivým dojmem působícím městě dělníků automobilky na řece Volze v srdci Ruska. Nejvyšší příčku tohoto děsivého žebříčku zaujímá Moskva se stovkou registrovaných nových případů nákazy HIV denně.
   Prakticky žádné místo v Rusku nezůstalo ušetřeno, konstatuje hlavní expertka na tuto problematiku na ministerstvu zdravotnictví Irina Savčenková. "Ať se v současné době podíváte kamkoli - od Grozného po Murmansk - nejen že je tam HIV, ale šíří se stále rychleji a rychleji."
   Po zdánlivém mrtvém klidu, panujícím po většinu první postsovětské dekády, se HIV nyní Ruskem šíří rychleji než kdekoli jinde na světě. Jen za uplynulý rok stoupl počet registrovaných případů nákazy z 15.652 na 80.300. Podle odborníků není vyloučeno, že skutečný počet je až desetinásobně vyšší. "Nebude dlouho trvat a budeme mít milión Rusů nakažených HIV," konstatoval Vadim Pokrovskij, jenž od roku 1985 stojí v čele federálního centra pro boj proti AIDS.
   Prezident Vladimir Putin označuje Rusko za "velmoc s neomezeným potenciálem". Vzhledem k nárůstu počtu případů HIV, tuberkulózy a dalších chorob je však Rusko v nebezpečí, že prosluje jako země postižená věčnou pohromou. Dokonce i ti nejfanatičtější vlastenci připouštějí, že jejich země umírá. Stále méně a méně Rusů je schopno uniknout spárům staré metly alkoholismu a nové pohromě narkomanie. V uplynulém desetiletí stoupla úmrtnost v zemi trojnásobně, zatímco porodnost prudce klesla. Jen během loňského roku klesl počet obyvatel o zhruba 750.000. V zemi řádí hepatitida B a C, zatímco staré celosvětové choroby, které už byly na Západě většinou vymýceny - například spalničky, tyfus a záškrt - se tu opět rozmáhají. Nejhrozivější nebezpečí však představuje HIV. "Epidemie HIV je tragédií sama o sobě," konstatuje Pokrovskij.
   "Mnohem horší bude konečné vylidnění Ruska. Nejen že lidé nemocní AIDS zemřou, ale také po sobě nezanechají žádné potomky."
   Nedávno se o jedné mrazivé noci v Petrohradu nedaleko stanice metra na opuštěném jižním předměstí sešly u uzpůsobeného autobusu dvě desítky teenagerů. Jsou tady, aby bezplatně rozdávali sterilní injekční jehly, kondomy - a mnohým také poskytli jejich první test HIV. V prvních deseti měsících loňského roku zaregistrovaly petrohradské úřady 3652 nových případů nákazy HIV ve srovnání se 400 v roce 1999. "Přicházejí k nám - je jim od třinácti do zhruba třiceti let," říká Sergej, bývalý narkoman z týmu mezinárodní organizace Lékaři světa (Médicins du Monde), která od roku 1998 zajišťuje bezplatné testy HIV a psychologickou poradnu - tedy něco, co stát není s to poskytnout. V uplynulých měsících zaznamenal tento tým prudký nárůst nákazy HIV. "Téměř každý čtvrtý mladý člověk, kterého podrobíme testu, je HIV pozitivní," konstatuje doktor Vladimir Musatov, koordinátor a zástupce šéfa petrohradské kliniky pro nemocné AIDS. "Epidemie se šíří rychleji, než si kdo vůbec dokáže představit."
   Togliatti, domov obřího automobilky AvtoVAZ, je odstrašujícím příkladem bleskurychlého šíření epidemie. Město nyní registruje 3250 případů HIV. Před rokem jich mělo jedenáct. "Probudili jsme se příliš pozdě," připouští šéflékařka kliniky pro léčbu AIDS Larisa Michajlovová. "S narkomany jsme měli začít pracovat již před lety. Teď už je pro tisíce pozdě."
   Togliatti, průmyslové město 1000 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, se konečně dopátralo také ekonomických a sociálních hybných impulsů skrývajících za šířící se nákazou HIV v Rusku. "Hlavním problémem jsou drogy - tedy přesněji heroin. Téměř každý zaregistrovaný případ nákazy HIV ve městě je důsledkem sdíleného používání injekční jehly. Nebýt heroinu, nebylo by u nás AIDS," domnívá se Larisa Michajlovová.
   Tragédie má své kořeny v prosperitě. "Jsme mladé město a navíc prosperující město," míní šéf místního zdravotnického odboru Michail Choutorskoj. Kdysi to bylo požehnání, teď je to smrtící kombinace. Práce v automobilce je na ruské poměry velice dobře placená. A téměř každému pátému obyvateli města není ještě šestnáct let. "Jsou to vlastně ještě děti, které chtějí volně žít," domnívá se doktor Alexandr Ablamonov, na smrt unavený lékař, který na volání SOS v jedné ze čtyřiačtyřiceti sanitek rychlé pomoci po nocích křižuje ulice nejrušnějších čtvrti Togliatti - revíru automobilky. "Dostali svobodu a takhle to dopadlo," komentuje to. Během nedávné noci měl sedm výjezdů. Čtyři z toho byly případy předávkování drogami.
   Ministerstvo zdravotnictví - jehož tým pro boj proti AIDS je tříčlenný - není s to udržet krok. Není dokonce ani schopno vést přesný registr případů HIV. Federální statistiky silně pokulhávají za statistikami hlášenými v provinciích. V Irkutsku, sibiřském městě, které vinou nenadálé záplavy heroinu ze střední Asie zakusilo v roce 1999 na vlastní kůži explozi HIV, je sedm z deseti testovaných narkomanů HIV pozitivních. "Jejich počet roste každý týden o tisíce," připouští Irina Savčenková. Federální rozpočet však vyčlenil v roce 2000 na veškeré programy AIDS jen skrovných 1,75 miliónu dolarů.
   Současná situace je tísnivá, prognózy jsou však mnohem horší. Na rozdíl od raných stadií krize AIDS na Západě se nákaza HIV v Rusku šíří hlavně mezi rozrůstající se komunitou narkomanů aplikujících si drogy nitrožilně - v celé zemi je jich odhadem dva až tři milióny.
   "Dnes tvoří většinu nakažených narkomani, ale narkomani jsou sexuálně aktivní a narkomani také prostituují," míní Jevgenij Voronin, který vede největší petrohradskou kliniku pro matky a děti nakažené HIV. Tak jak se virus HIV šíří sexuálním stykem, experti předpovídají, že během tří až pěti let nastane boom nákazy HIV mezi heterosexuály. Kondomy, které byly za sovětské éry vzácností, jsou teď k mání v každé lékárně - ale není o ně příliš velký zájem.
   Smrtící virus se šíří rychle ale nepostřehnutelně. Podle oficiálních údajů zemřelo na AIDS doposud jen 741 Rusů.
   Ti v přední linii doufají. Stále více ruských měst zahajuje prevenční programy - tak jako Petrohrad, Irkutsk a Togliatti, kde bývalí narkomani spojili síly s lékaři ve snaze zastavit rdousivý příval AIDS.
   Tito "pouliční" válečníci si jsou dobře vědomi svého sisyfovského úsilí. Ruský systém zdravotnické péče je archaický a zoufale špatně financovaný. Očekává se, že Světová banka poskytne Rusku 50 miliónů dolarů na boj proti HIV a AIDS a 100 miliónů dolarů na léčbu tuberkulózy.
   "Musíme se vzchopit, musíme něco dělat," burcuje Larisa Michajlovová. "Politikům to možná není po chuti, ale čím více mladých Rusů podlehne HIV, tím těžší bude utajit zjevnou skutečnost - že Rusko přijde o celou generaci."
   ros ank



18.2.2001

Vítám vás v dalším týdnu. Nevím jestli je to únavou z konce zimy, ale jako naprosto přiléhavý úvod mě v tuto chvíli připadá příspěvek který mi poslala Polly (díííííík:-)))) ):

MÁM DOST DEVADESÁTYCH LET, KDYZ...

1. se pokousím zadat své heslo i na mikrovlnnou troubu.
2. se ptám svých kolegu vedle u stolu e-mailem, zda mají chut jít na pivo a oni odpoví e-mailem "O.K. Dej mi jeste pet minut".
3. mám 15 ruzných telefonních císel, abych se dovolal svojí tríclenné rodine.
4. denne v práci hovorím s lidmi z jiného kontinentu, ale jeste jsem si letos nepopovídal se svým sousedem.
5. si koupím nový pocítac a za týden je zastaralý.
6. duvod, proc ztrácím kontakt se svými práteli je ten, ze neovládám jejich emailové adresy.
7. jiz neznám tarif za postovní známku.
8. vetsinu vtipú, které znám jsem cetl v e-mailech.
9. uvádím jméno firmy, kdyz jsem vecer doma a zvednu telefon.
10. z domova se pokousím volat pres nulu.
11. jdu do práce za tmy a za tmy se i vracím domu a to i v léte.Dovolenou si jiz léta vybírám z prescasu.
12. mí rodice o me ríkají: "pracuje s pocitacem".
13. poznám své deti jen díky fotkám, které lezí na mém pracovním stole.
14. ctu si tento clánek a neustále prikyvuju.
15.práve premýslím, komu muzu tuto zprávu dále poslat. Uz nepremýslím,proste jsem zadal vase adresy.

No......

Jinak jak jsem již psal v minulém týdnu tak na nedělním koncertu Marilin Mansona, nemohl chybět ani Eldar a byl reprezantativně zastoupen nejstarším a nejmladším (myslím tedy) z osádky:-))) Z koncertu jsem si odnesl několik zjištění přesahujících všechny ostatní. První z nich - Manson je dokonalý profesionál. Písničky ze dvou posledních alb odzpíval v jediném zátahu, bez jakékoliv přestávky. Další zjištění, je pro mě poněkud méně potěšující, neb vždycky sem měl za to že nepropadám žvástům v médiích, ale i u mě vznikly obavy, zda koncert nebude šaškárnou a osoba Mansona marketingovou bublinou. Samozřejmě pravda to nebyla. Je to živá osobnost, komunikující, přirozená a kupodivu poměrně decentní. Jediné v čem novináře jistě nezklamal byly pověstné hody láhví minerálky po všem co bylo "v dostřelu". Do obrazu podivné kreatury s obtížema držící po hromadě (časopis Story), rozhodně nezapadalo ani pobíhání po pódiu na dvoumetrových chůdách, lezení po osvětlovacích rampách ani zběsilé tempo všeho co podnikal a které udržel po celý koncert.
A jeho názory a jejich prezentace? Pokud jste nikdy neměli pocity a nálady, které vyjadřuje ve svých písních, tak jste šťastní lidé a já vám upřímně závidím.


   (servis MONITOR)
   NEHAR (Indie) 12. února (ČTK/AFP) - Zemětřesení z 26. ledna probudilo v Indii spící podzemní vody, které vytryskly na povrch na severu státu Gudžarát, v poušti, která se táhne až do Pákistánu, píše agentura AFP.
   První svědci toho "zázraku" žijí se svými dromedáry ve vesnici Nehar, na konci hrbolaté cesty asi 30 kilometrů od velmi poničeného města Bhačaa.
   Dál je pak poušť Velký kačský ran. Země nikoho, tím nebezpečnější, že indická armáda, která tady drží na uzdě pákistánského nepřítele, sem zakazuje vstup. plochá, suchá a skalnatá krajina, posetá trnitými rostlinami, v níž se sem tam objevuje povlak soli.
   Místní rolník Hira Báhí Surabháí, s ušima propíchanýma masivními šperky, je kategorický: voda vytryskla prasklinami, které vytvořilo zemětřesení, v místech, kde si nikdo nepamatuje, že by tam kdy byla, vysvětluje novináři z AFP.
   "Otřes byl tak silný, že jsem upadl. Hned potom vytryskla voda a vytvořila asi dva metry vysoký gejzír. Vedle se objevily další fontány. trvalo to několik minut," říká Hira. A hned doprovází návštěvníka na prosvětlené prostranství o rozměrech asi šedesát na dvacet metrů, kousek za vesnicí.
   "V prvních dnech byla voda na mnohem větší ploše," říká. "Ale vypařila se."
   Kolem dokola je skutečně vlhká čerstvě popraskaná země, což nasvědčuje tomu, že tady stála voda. A co je zajímavější, objevily se dlouhé pukliny, jejichž rozšířené a hladké okraje byly pravděpodobně ohlazeny tryskající vodou.
   "Dřív tady ty pukliny nebyly," říká Hira a roztrpčeně dodává: "Voda je slaná, nedá se pít."
   Další obyvatel vesnice, Karsanbáí Ahir, tvrdí, že byl tehdy svědkem jiné záhady. Když šel dál do pouště po prašné cestě lemované sluncem vybělenými kostrami krav, viděl starý muž, jak říká, jak ze země vytryskla sladká voda vedle bývalé studny vykopané chovateli dobytka.
   "Studna byla opuštěna, protože voda v ní byla slaná," vysvětluje Karsanbáí.
   Stopy po zemětřesení jsou zde četné: země je poseta čerstvými prasklinami nebo naopak dlouhými hřebeny, což ukazuje, jak se tady srážely zemské kry.
   Na dně asi čtyři metry hluboké studny je sladká voda, čistá a chladná. O několik kroků dál prýští slabé praménky z otvorů podél některých prasklin. Voda stéká po mírném svahu a dole vytváří kaluž.
   Podle družicových snímků zveřejněných tiskem se prý dva dny pochodu odsud směrem k Pákistánu objevila 100 kilometrů dlouhá a 80 metrů široká řeka. Indové mluvili o znovuobjevení mýtických řek, které zmizely před několika staletími.
   pz


   vis MONITOR)
   PAŘÍŽ 11. února (ČTK/AFP) - Genetická revoluce vyvolává ohromné naděje na odhalování genetických nemocí, především pro rizikové páry, které touží po dětech, ale vyvolává také obavy z možných sociálních úchylek. Napsala to agentura AFP k pondělnímu zveřejnění dosud nejúplnějšího lidského genetického kódu - takzvaného genomu - ve světových metropolích, které je označováno za významný okamžik v dějinách vědy.
   Předpokládané všeobecné rozšíření genetických testů, které se začínají šířit ve světě, v sobě nese příslib preventivní a individualizované zdravotní péče. Rizikové páry s problémy kvůli genetické nemoci, které si přejí děti, tak mohou již dnes žádat, aby embryo počaté in vitro bylo otestováno před zavedením do matčiny dělohy.
   Zatímco někteří vítají tento pokrok, jiní varují před nebezpečím rozšiřující se eugeniky (nauky o zlepšování dědičného základu a vývoje populace).
   Tyto testy umožní snadněji odhalovat genetické nemoci způsobené selháním jednoho genu, jako je tomu u Huntingtonovy posunčiny, zdůrazňuje badatel Peter McGuffin z výzkumného střediska genetické psychiatrie Psychiatrického ústavu londýnské Kings College.
   "Vyvolá to však hrůzostrašná dilemata, zda podobné testy se mohou provádět pro zaměstnavatele, finanční instituce nebo pojišťovny," varuje McGuffin.
   Právě tato rizika diskriminací v oblastech pojištění nebo přijímání do práce znepokojují širokou veřejnost.
   V loňském průzkumu Gallupova ústavu usoudilo 86 procent Američanů, že lékaři by měli k provádění každého genetického testu získávat předem povolení.
   "Jednou z otázek, které bude těžké vyřešit, bude najít vhodnou rovnováhu mezi ochranou soukromého života a rozumným používáním genetické informace," shrnují dva američtí senátoři, republikán James Jeffords a demokrat Thomas Daschle, v nejnovějším čísle amerického časopisu Science.
   "Bez odpovídajících mantinelů by genetická revoluce mohla znamenat krok vpřed pro vědu a dva kroky vzad pro práva a svobody. Špatné použití genetické informace by mohlo vyústit ve vytvoření nové sociální nižší třídy: geneticky znevýhodněných lidí," varují zákonodárci.
   Šéf společnosti Celera Genomics Craig Venter loni na podzim v projevu v americkém Senátu varoval, že hlavní překážkou lékařství budoucnosti zůstává "strach, že genetické údaje mohou být použity pro odmítnutí zdravotního pojištění nebo zaměstnání".
   "Obávám se, že bez zavedení legislativy bude tato éra preventivního a individualizovaného lékařství zpomalena," usoudil tehdy Venter.
   V USA již 37 států schválilo legislativu, jejímž cílem je se vyhnout genetické diskriminaci soukromými organizacemi zdravotního pojištění, a 24 států má zákony proti diskriminaci v oblasti práce.
   pek pz


   COLUMBIA (Maryland, USA) 12. února (ČTK) - Americká sonda Shoemaker dnes úspěšně přistála na skalnatém povrchu asteroidu Eros pojmenovaném po řeckém bohu lásky. Eros vzdálený zhruba 315 miliónů kilometrů od Země je zatím nejvzdálenějším kosmickým objektem a prvním asteroidem v historii, na nějž dosedlo zařízení vyrobené člověkem. Přistání sondy potvrdilo řídící středisko v Columbii v americkém státě Maryland poté, co obdrželo kontrolní signál oznamující úspěšný dotek Shoemakera s povrchem asteroidu vzdáleným od Země 315 miliónů kilometrů.
   Šlo o složitý manévr, který mohl skončit neúspěšně, protože při vývoji sondy se s přistáním nepočítalo. Vědci se proto rozhodli pro tzv. kontrolované zřícení sondy na Eros. Pokud by při dosednutí na Erosův povrch došlo k poškození solárních panelů, sonda by nebyla s to povrch asteroidu monitorovat a fotografie odeslat řídícímu středisku na Zemi.
   "S radostí mohu oznámit, že sonda přistála," prohlásil ředitel mise Robert Farquhar. "Pořád máme signál. Pořád vysílá z povrchu (asteroidu)," dodal. Inženýři v řídícím středisku začali nadšeně tleskat, když bylo první přistání člověkem vyrobeného objektu na asteroidu potvrzeno.
   Přistávací manévr zahájila sonda již dnes dopoledne, když ji odpálení pěti přídavných raket odchýlilo z 24kilometrové oběžné dráhy kolem asteroidu. Poté Shoemaker začala pomalu sestupovat k povrchu Erose.
   Tento asteroid má velmi malou gravitaci, asi jednu tisícinu Země. To znamená, že objekt typu Shoemakera o hmotnosti 495 kilogramů v gravitačním poli Erose má hmotnost něco přes 450 gramů. Minci, která by na tomto asteroidu spadla z hlavy průměrně vysokého člověka, by trvalo pět vteřin, než by se ocitla na povrchu Erosu.
   Dnešní kontrolované zřícení je grandiózním finále léta trvající Shoemakerovi orbitální mise. Sonda zahájila kosmickou misi v roce 1996. V posledním roce obíhala Eros ve vzdálenosti 48 až 320 kilometrů, loni 26. října se mu přiblížila dokonce na pouhých 4,8 kilometru. Je vybavena přístroji na zjišťování chemického složení a magnetického pole asteroidů a kamerami k fotografování jejich povrchu.
   Přistávací manévr bylo možné sledovat v téměř reálném čase na internetové adrese http://near.jhuapl.edu. Shoemaker po přistání na asteroidu začal vysílat v intervalech dvě za minutu fotografie, které byly vzápětí dostupné na webu. Kvůli velkému zájmu byl však server přetížený a jen některým šťastlivcům se podařilo spatřit první obrázky vysílané sondou.
   Úkolem sondy Shoemaker pojmenované po Genem Shoemakerovi, který objevil kometu Shoemaker-Levy 9, je prozkoumat mineralogické složení Erosu a jeho vztah ke kometám, meteoritům a celé sluneční soustavě.
    Asteroidy sestávají z řady stejných složek jako Země, které však nejsou změněny působením počasí a seizmickou aktivitou. Zkoumáním jejich povrchů dává vědcům možnost nahlédnout do "dětských let" sluneční soustavy.
   Američtí vědci vybrali Eros kvůli jeho velikosti (délka 33,6 kilometru a šířka 12,8 kilometru), která zhruba odpovídá Manhattanu v New Yorku. Asteroid má tvar ledviny a je druhým největším v blízkosti Země; jeho orbitální dráha prochází mezi Zemí a Marsem.
   Do roku 2008 plánuje NASA zmapování 90 procent všech kosmických objektů pohybujících se v blízkosti Země. Do programu byly začleněny také tělesa o průměru do kilometru, které by podle katastrofických scénářů někdy mohly přetnout orbitální dráhu Země.
   tin ank xkm



11.2.2000

Touto fotogragií nechci naznačit samozřejmě vůbec nic. Navíc jsa důsledným přívržencem "magického" pohledu na svět a přírodu je mi Darwinismus lehce proti srsti (šupinám), nicméně jak vidíte červíček občas zahlodá:-)))))

Vítám vás v dalším týdnu. Ten minulý nám naznačil jakou rychlostí upalujeme k jaru a i když to byl další (alespoň pro mne) nepříliš příjemný týden s délkou naprosto neuvěřitelnou, počasí bylo nádherné.
Nějakou typickou synchronicitou se v minulém týdnu nahromadila spousta nepříliš potěšujících zpráv, více či méně potvrzujících nezadržitelné změny klimatu, které postihují zeměkouli. Možná jste postřehli zprávy o tání ledovců v Antarktidě, i přesto že panovaly domněnky, že jižní pól je těchto jevů ušetřen. Nakonec jsem i já, přestože to vlastně ani nebyl záměr, nakumuloval při výběru z agenturních zpráv články zabývající se touto problematikou. Nebyl to rozhodně záměr být pochmurný, ale řekněme že za to může právě ta sychronicita.

Když už jsem u té pochmurnosti...Příští "týden" se můžete těšit na dojmy z koncertu M. Mansona, tak jak jsem sliboval v minulé aktualizaci:-)))


   vis MONITOR)
   SERGELEN (Mongolsko) 5. února (ČTK/Reuters) - Pastevec Batbajar seká bezděčně sekerou do zmrzlé mrtvoly koně, bezprostřední osud jeho vyzáblých zvířat však pro něj není jedinou starostí. I když část stáda letošní krutou zimu přežije, bude se muset s ostatními Mongolci zamyslet nad způsobem života, který jejich národ charakterizoval od dob Čingischána. Píše o tom agentura Reuters.
   Současné kruté mrazy způsobily v Mongolsku podle vyjádření OSN největší humanitární krizi za posledních 50 let. Sněhové bouře a teploty kolem minus 50 stupňů zavinily od listopadu smrt 500.000 kusů dobytka. Loni uhynuly tři milióny zvířat.
   "Chceme s rodinou pokračovat v tradičním způsobu života," říká Batbajar. "Nedokážu si představit, že bych žil jinak, než jak byli mí předkové po tisíce let zvyklí."
   Otázkou však je, jak dlouho hrdá nomádská tradice, jen krátce přerušená kolektivním hospodářstvím v sovětském stylu, může vydržet. Dnešní Mongolsko se přeci jen poněkud liší od Čingischánovy říše sahající ve 12. století od Pekingu až po Budapešť. Křížení dobytka s produktivnějšími zahraničními plemeny snížilo jeho odolnost. Nadměrné spásání luk kašmírskými kozami, které se pro vzácnou srst staly novým výnosným zdrojem příjmů, změnilo rozsáhlé oblasti v pustinu. Pastevci s obrovskými stády se na některých územích doslova srážejí. I požadavky kočovníků jsou vyšší - doprava suchého krmiva na zimu, veterinářská péče, která má zabránit šíření epidemií, pojištění.
   V dobách, kdy bylo Mongolsko satelitem Sovětského svazu, pečovala o stáda družstva zajišťující mimo jiné logistickou základnu pro kočovníky, kteří se nevzdali tradičního způsobu života. Štědré dotace z Moskvy držely zemědělství nad vodou. Před deseti lety, kdy komunistickou vládu nahradil demokratický systém, byla stáda privatizována. Mongolci slavili renesanci kočovné kultury.
   Dvě katastrofální zimy za sebou ovšem postavily tradici tváří v tvář tvrdé hospodářské realitě a mnozí zpočátku nadšení optimisté dnes přiznávají, že jim pro pastevectví chyběly zkušenosti.
   A tak zatímco někteří lpí na starých ideálech charakterizujících mongolskou kulturní identitu a chtějí se dál soběstačně toulat stepí, ozývají se hlasy, že spolupráce v rámci kolektivního hospodářství nebyla od věci.
   Batbajar dosud přišel o polovinu dobytka, koní, koz a ovcí, které pro něho znamenají jídlo, dopravní prostředek, palivo i jediný zdroj příjmů. Většina ze 700.000 mongolských pastevců je na tom stejně.
   Poslední katastrofální zimy dávají za pravdu odborníkům, kteří tvrdí, že moderní národ nemůže spoléhat pouze na zemědělský sektor. Nikdo neprosazuje návrat k dobám, kdy zvířata vlastnil stát. Nomádská tradice v Mongolsku nevymizí, jelikož stáda musí putovat mezi letními a zimními pastvinami. Mnozí zemědělští odborníci nicméně navrhují užší spolupráci při zajišťování veterinární péče, krmiva a dopravy, aby se tak snížila rizika jednotlivců a zvýšily se jejich příjmy.
   lcm hej


   MOSKVA 5. února (ČTK) - Více než 10.000 stepních antilop uprchlo před nezvykle hlubokými sněhovými závějemi z Mongolska a hledá potravu ve východosibiřských oblastech Ruska. O nezvyklém jevu informoval šéf Státního loveckého inspektorátu ve východosibiřské Čitinské oblasti Nikolaj Ivanov.
   Přibližně 70.000 dalších na kost vychrtlých antilop se koncentrovalo na mongolsko-ruských hranicích.
   Denní teploty v této oblasti, ležící asi 4700 kilometrů východně od Moskvy, se pohybují kolem mínus 45 stupňů Celsia, informoval Ivanov. Antilopy podle něj nebyly zcela zjevně s to prohrabat se silnou vrstvou sněhu k potravě.
   Stepní antilopy jsou zaneseny na ruském seznamu chráněné fauny. Ivanov informoval, že jeho odbor provede sčítání této zvěře, nenaznačil však, zda budou na pomoc hladovějícím zvířatům podniknuty nějaké kroky.


   vis MONITOR)
   NEW YORK 2. února (ČTK/NYT) - Na základě chemických stop v korálech starých až 130.000 let se geologové domnívají, že klimatické efekty El Niňo a La Niňa, které mají na svědomí sucha v Indonésii a sněhové vánice na západě Spojených států, nedosáhly nikdy takové intenzity, jako v minulém století. Výzkumy také ukázaly, že výkyvy v teplotách jsou větší v teplejších obdobích, jako například dnes, píše The New York Times.
   Tyto objevy jsou podle vědců zároveň důkazem, že rostoucí globální oteplování by mohlo dále posílit cyklus jižní oscilace teplého tichomořského proudu El Niňo, což by následně způsobilo opakování katastrofického počasí. Tento cyklus je jednou z určujících sil pro každoroční bouře a atmosférické srážky v oblasti Pacifiku.
   "Výsledky výzkumu poskytují silnou podporu myšlence, že El Niňo by mohl být mnohem citlivější na globální změny, než se původně předpokládalo," soudí Julia Coleová, americká specialistka na oceánské klima.
   Tato práce je podle některých geologů a odborníků na podnebí zatím nejširším pohledem na krátkodobé výkyvy v tropickém počasí. Jejím základem jsou měřitelné odchylky v chemickém složení korálových útesů, které citlivě odrážejí změny životního prostředí.
   "Je to přesně ten druh informací, které potřebujeme," tvrdí geolog Georg Philander. "Víme, že před 20.000 lety byla Země chladnější a před 120.000 lety teplejší, avšak nemáme žádné informace o tom, jak se vysokofrekvenční oscilace v minulosti měnily."
   El Niňo je tichomořský teplý proud, který se pravidelně objevuje u pobřeží Jižní Ameriky a má na svědomí některé ničivé klimatické jevy - například uragány. Pokud by jeho působení přetrvávalo po několik let, mohl by například zcela přerušit rybolov ve východním Pacifiku, natrvalo vyvolat horké a suché počasí na západním pobřeží Spojených států nebo katastrofální sucha v Indonésii, kterou před několika lety zachvátily rozsáhlé lesní požáry.
   Studená obdoba tohoto proudu, La Niňa, zase způsobila nezvykle chladné počasí a sněhové bouře na východě USA. Očekává se, že tento proud zanikne během několika měsíců a bude nahrazen novým. Jeho načasování ani sílu ovšem věda zatím předpovědět nedokáže. Odhaduje se pouze, že rostoucí oteplování způsobené zvyšováním takzvaných skleníkových plynů v zemské atmosféře by mohlo mít za následek další poruchy těchto proudů a tím i změny globálního klimatu.
   Vylepšit počítačové modely pro předpovídání počasí a budoucích klimatických cyklů by prý mohly právě informace získané z korálových útesů poblíž Papuy-Nové Guineje.
   Badatelé se snažili najít takové místo, kde by mohli nasbírat vzorky z korálů pocházejících z období před poslední dobou ledovou. Hladina moře byla tehdy asi o 90 metrů nižší než dnes, protože velké množství současné mořské vody bylo vázáno v ledovcích. Za normálních okolností by tak staré korály byly hluboko pod mořskou hladinou, avšak geologicky aktivní část Nové Guineje vystupuje z moře rychlým tempem a odkrývá přitom starobylé útesy.
   Korály citlivě reagují na výkyvy v místních srážkách a teplotách a zaznamenávají je jako změny míry dvou izotopů kyslíku ve své kostře z uhličitanu vápenatého. Rozdíly ve složení kyslíku proto poukazují na odchylky počasí. Obdobím, kdy docházelo k největším teplotním výkyvům, bylo uplynulých asi 120 let. V minulosti se rovněž vyskytla dvě období vrcholné aktivity jevu El Niňo podobná dnešnímu, avšak pokaždé měla trvání jen několika let.
   Vědci soudí, že současné klimatické změny by mohly být výsledkem dvou jevů vzájemně na sebe působících: rostoucí teploty a odchylky v zemské dráze, která prý oslabuje západní větry v Pacifiku a tím mění i proudění tichomořských vod. Vše je ale zatím pouhou teorií, dodávají vědci. Pro potvrzení těchto domněnek bude nejdříve nutné pokusit se vyplnit prázdná místa, která stále převládají v klimatickém kalendáři minulosti.
   jvr mik



4.2.2001


Malý příspěvek k vyhlášce o silničním provozu mi zaslala Táňa (diiiiik:-)))) ) co říkáte tomuto řešení přechodu pro chodce?

Vítám vás v novém týdnu. Tuto aktualizaci píšu v sobotu večer, právě jsem se vrátil z balkónu kde jsem si byl dát "spartičku" a zjistil jsem že stále drobně leč vytrvale sněží a Nymburk již zapadl požehnanou vrstvou sněhu. Na katastrofu to nevypadá, leč na slušnou kalamitku ano. Zdá se že příroda se rozpoměla jak vypadá zima. Doufám, že se moje předpověď o nepříznivém vlivu Marsu nevyplní na silnicích a že alespoň vy kdo čtete tuto stránku si dáváte pozor.

V souvislosti s astrologickými předpověďmi mě zaujala ale jiná pozoruhodná věc. V době kdy bylo rozhodnuto o spouštění Temelína a v souvislosti s termínem spouštění, jsem psal o astrologicky naprosto nevhodném termínu pro zprovoznění oné hromady šrotu. Nebudu komentovat nepřetržitý řetěz problémů v elektrárně a prsit se: "no vždyť já to říkal", ale zaujalo mě že příští týden je opět výrazně nepříznivý, hvězdy nepřejí téměř ničemu a vedení elektrárny hodlá opět rozjet štěpnou reakci, navzdory všem problémům. Je až neuvěřitelné s jakou přesností se Temelín trefuje do okamžiků kdy je vliv hvězd naprosto špatný.
Řekl bych poněkud znevozňující, co myslíte?
No, nejen já jsem asi z celé záležitosti nervózní jak můžete posoudit v následující agenturní zprávě:
Chystane obnoveni provozu Temelina je podle ekologicke organizace Global 2000 "provokaci"

Na oznameni mluvciho ceske jaderne elektrarny Temelin, ze stepna reakce v temelinskem reaktoru bude pravdepodobne obnovena jiz pristi tyden, reagovala ekologicka organizace Global 2000 prohlasenim, ze jde o "provokaci", a to dokonce "dvojnasobnou". "Pres akutni problemy s opravou turbiny, ktera ma trvat do poloviny unora, ma byt retezova reakce znovu nastartovana jiz pristi tyden. Pro nas je to dvojnasobna provokace - na jedne strane provozovatel nesmirne specha s obnovenim provozu, na strane druhe vsak jiz tydny odklada provedeni zkousek vlivu elektrarny na zivotni prostredi," prohlasila mluvci organizace Andrea Paukovitsova a vyzvala rakouskeho ministra zivotniho prostredi Williho Molterera, aby intervenoval jak u ceske vlady, tak u komisare Evroipske unie Guntera Verheugena. Generalni tajemnik Svobodnych Gerhard Fallent kritizoval skutecnost, ze sest tydnu po uzavreni dohod (predsedu vlad obou zemi Milose Zemana a Wolfganga Schussela) z Melku ceska vlada "stale jeste nepodnikla nic k jejich realizaci".


Jistě jste si všimli že vám tu už třetí týden cpu písničky z nového alba Marilyn Mansona - Holywood (in the shadow of the valley of death). A to jen a pouze ze tří důvodů. První je že se mi písničky moc a moc líbí, druhý důvod je ten, že Manson je milý provokatér, s chutí bourající jakékoliv předsudky na tomhle podivným světě s neuvěřitelnou razancí a ten třetí...No samozřejmě třetí důvod spočívá v tom, že Manson bude koncertovat 11.2. v Praze. A tak vás třeba písničky naladily a dostali jste chuť poslechnout si je v reálu, vidět na vlastní oči muzikanta s tou snad úplně nejhorší pověstí a tak se třeba na koncertu uvidíme.... :-))) Vzhledem k tomu že hned na prvním koncertu amerického turné spálil Americkou vlajku, přemýšlím co dostatečně symbolického by mohl spálit v Česku. Ať přemýšlím jak přemýšlím, napadá mě pouze jediná věc. KNÍR VÁCLAVA KLAUSE....
V každém případě dostanete dojmy z první ruky, protože z Eldaru vyráží dva dostatečně temní zástupci (zkuste hádat kdo asi) protože satanistu Mansona si prostě nemohou nechat ujít:-)))



   NEW YORK 31. ledna (ČTK/NYT) - Gina Vannameová, spisovatelka na volné noze, tráví většinu času psaním scénářů a vylepšováním svého webového serveru WritersWebsite.com. Některé dny prosedí před počítačem i dvanáct hodin. Vloni na podzim náhodou zabrousila do sekce MP3.com věnované meditační hudbě. Stáhla si nabízený soubor - sérii audiorelaxačních technik, které uživatele učí jak zpomalit dýchání a dosáhnout hlubokého stavu meditace - a okamžitě ji okouzlil, píše list New York Times.
   Zdarma poskytnutá verze se jí zalíbila natolik, že se na serveru BeyondBody.com, který je původním zdrojem meditačního souboru, za necelých deset dolarů měsíčně zapsala do programu, jenž jí umožňuje stahovat a využívat sérii meditačních MP3 souborů, které jí prý nesmírně pomáhají při práci. "Pomáhají mi kontrolovat vlastní dýchání," říká paní Vannameová. "Když si je několikrát za den poslechnu, jsem schopná víc odpočívat a nejsem tolik nervózní a rozrušená."
   Gina Vannameová je jednou z rostoucího počtu lidí, kteří se zříkají tradičních kursů a využívají světovou počítačovou síť jako primární zdroj relaxace, jógy a různých cvičení. Mnozí lidé internetu věří tím víc, čím běžnější pro ně online připojení je, ale dalším důvodem může být i nesrovnatelně nižší cena online relaxace v porovnání s třeba osobní návštěvou maséra.
   Většina oblíbených cvičebních a relaxačních serverů je dílem malých nezávislých internetových tvůrců a uživatelé mají na vybranou ze spousty možností. Obvykle tyto servery nabízejí text doplněný obrázky, ale řada z nich jde ještě dál a poskytuje interaktivní komfort. Všechny možnosti jsou přitom přístupné prostřednictvím internetu a všechno, co uživatel potřebuje, je jenom připojení k síti a internetový prohlížeč. Jakmile si uživatelé stáhnou soubor, mohou se nechat vést instruktorem a přestat, kdykoli je program začne nudit, anebo je zavolají jiné povinnosti.
   Profesní a lékařské kruhy vítají online cvičební a meditační programy s opatrným nadšením. Vzhledem k tomu, jak stoupá počet lidí stěžujících si na bolesti očí, syndrom karpálního tunelu a bolesti zad a krční páteře způsobené nadměrným užíváním počítačů, doporučují někteří lékaři a chiropraktici svým pacientům jógu jako možné řešení. "Ačkoli online servery a kursy `normální` cvičení nenahradí, přinejmenším mohou poskytnout vítanou pauzu v pracovním dni," soudí doktor Scott Bautch, prezident Amerického sdružení chiropraktiků.
   "Většina těchto serverů je navíc bezpečných," dodává doktor Bautch. "Vlastně jsou velmi terapeutické, ovšem uživatelé by měli být na paměti, že jsou určeny zdravým lidem. Takže pokud nejsou ve své kůži nebo mají nějaké zdravotní potíže, měli by být velmi opatrní."
   Uživatelé by také měli být obezřetní, než si cokoli začnou stahovat a nejprve se ujistit, zda jde o skutečně věrohodný server, jehož služby chtějí využít, říká Rachel Terraceová, zdravotní analytička. "Renomované servery by měly mít program posouzený lékaři, odborníky na výživu a licencovanými cvičiteli," říká Terraceová. "O to všechno by se měli uživatelé zajímat, ovšem žádná oprávněná organizace, která by jim řekla, zda je obsah cvičebního či meditačního serveru bezpečný, zatím neexistuje."
   Bez ohledu na výhrady odborníků si získávají tyto servery značnou oblibu, zvláště pak online kursy jógy. K jejich nadšeným příznivcům patří i Jason Jean, truhlář z Floridy, který se o online kursech jógy dozvěděl v tělocvičně. "Přes internet jsem se toho spoustu naučil, protože jsem si všechny pózy mohl prohlídnout a ne jen o nich číst," říká Jean. "Kdybych neměl internet, musel bych do učení jógy investovat mnohem víc času a peněz a kupovat si nové a nové knihy. Online bylo všechno mnohem snazší."
   A pro zájemce několik tipů na cvičební a meditační servery:
   BELIEFNET
   - www.beliefnet.com Spirituálně orientovaný server obsahující informace o meditaci.
   BEYOND BODY
   - www.BeyondBody.com Nabízí třicetiminutové MP3 soubory, které si uživatel může stáhnout a použít při meditaci.
   HEALTHPAUSE
   - www.healthpause.com Cvičení a informace o zmírnění stresu, józe, masážích a ergonomice.
   NUTRICISE
   - www.efit.com Videoklipy demonstrují obvyklé i méně obvyklé způsoby cvičení včetně využití gymnastických míčů, posilovačů a in-line bruslařských technik.
   YOGABASICS.COM
   - www.yogabasics.com Obsahuje MP3 soubory ke stažení, výuka zahrnuje lekce meditace, dýchání a jogínských póz.
   YOGACLASS.COM
   - www.YogaClass.com Strečink, relaxace, jogínské polohy a dýchání.
   YOGASITE
   - www.YogaSite.com Základní zdroj informací o józe včetně podrobných rozpisů jednotlivých poloh.
   dk mik


   NEW YORK 28. ledna (ČTK/NYT) - Sloni sní o přežvykování sladké trávy pod hvězdnatou oblohou savany, psi máchající ve snu divoce packami honí veverky v parku a kočkám se samozřejmě zdá o myších. Takto si to už dlouho představuje lidská fantazie na základě dohadů o světě zvířat. Zda ovšem zvířata mají sny a o čem se jim zdá, to bylo vědě zatím skryto, částečně i proto, že živočichové své zážitky během spánku neumějí vyjádřit, píše The New York Times.
   Přesvědčivý důkaz o tom, že mozek spících živočichů pracuje způsobem poukazujícím na snění, nyní objevili dva američtí vědci při výzkumech paměti. Zkoumaná zvířata, čtyři laboratorní krysy, navíc snily o něčem velmi konkrétním: o bludišti, které se během dne učily zdolávat. Badatelé při svých pozorováních zjistili, že vzorce mozkové aktivity zaznamenané v době, kdy krysy hledaly cestu labyrintem a za odměnu dostávaly kousek čokolády, se u nich opakují i ve spánku.
   "Zvíře si zřejmě vybavuje vzpomínky na události, které se odehrály v bdělém stavu, a činí tak během snění," tvrdí profesor kognitivních věd Matthew Wilson. Výsledky výzkumu, které byly tento týden zveřejněny v odborném časopise Neuron, jsou podle něho "nejdůležitějším důkazem, který máme k dispozici, že živočichové zažívají něco podobného lidskému snění". "Pravděpodobnost, že by se to stalo náhodou, je mimořádně malá," dodává vědec.
   Studie je podle odborníků významná také z toho důvodu, že potvrzuje klíčovou roli spánku pro ukládání a uchovávání vzpomínek. Podařilo se totiž dokázat, že komplexní zážitky jsou během spánku "přehrávány" v hypotalamu, což je možná proces, jakým je paměť postupně utvářena a předávána do ostatních částí mozku.
   "Ukazuje to, co jsme se dlouho domnívali, že spánek má mnoho funkčních významů pro učení a paměť," soudí profesor psychiatrie Allan Hobson z Harvardské univerzity. O vztahu mezi spánkem a pamětí vědci stále diskutují, někteří se ale domnívají, že výkony během procesu učení závisejí na množství spánku - jak mělkého spánku beze snů, tak hlubokého spánku ve fázi nazvané REM, kdy se objevuje nejvíce snů.
   Elektrody vložené do mozku krys ukázaly, že spící zvířata procházejí stejně jako lidé několika různými fázemi spánku. Většina savců pak prochází stadiem REM vyznačujícím se intenzívní mozkovou aktivitou stejně jako během bdělého stavu. Krysy, které mají 12hodinový spánkový cyklus, procházely fází REM každých 20 minut v délce trvání asi dvě minuty.
   Wilson se svým kolegou učil krysy pohybovat se labyrintem, za jehož úspěšné projití dostávaly krysy sladkou odměnu. Při cestě bludištěm a během spánku zaznamenávaly elektrody implantované v mozku těchto hlodavců elektrofyziologickou aktivitu svazků neuronů v hypotalamu. Záznamy se lišily, když krysy probíhaly jiným bludištěm nebo když došlo ke změně dalších podmínek.
   Na základě těchto údajů vědci vypozorovali, že krysy si během spánku ve fázi REM "přehrávaly" cestu labyrintem, což se potvrdilo ve 20 ze 45 zkoumaných případů. Mohli přitom docela přesně určit, na jakém místě v bludišti se právě zvíře nachází a zda je v klidu nebo se pohybuje.
   "Není nevyhnutelné, že hlodavci mají jednodušší sny, ale my je omezujeme při volbě zkušeností, které mají. Možná že volně žijící krysy mají sny stejně vzrušující jako jsou výpravná spánková dobrodružství lidí," dodává Wilson.
   jvr mik



   WASHINGTON 28. ledna (ČTK) - Správné načasování jídla prý hraje důležitou roli pro seřízení biologických hodin v lidském organismu. Vyplývá to z nedávné studie amerických vědců o možnostech boje proti časovým posunům při cestách na dlouhé vzdálenosti. "Změna stravovacích zvyklostí je nenásilná metoda," tvrdí vedoucí týmu biologů z univerzity ve Virginii Michael Menaker citovaný agenturou AP.
   Každý člověk má prý v mozku jakési hlavní "hodiny", které kontrolují tělesné pochody. Tento mechanismus je velice citlivý na světlo, což je příčinou toho, že většina lidí spí v noci a je vzhůru během dne. Cestování do zcela odlišného časového pásma si může vyžádat nějakou dobu, než se tyto hodiny změnám přizpůsobí.
   Badatelé objevili, že hodiny v mozku nejsou jediným kontrolním systémem tělesných pochodů a že také ostatní orgány mají své vlastní hodiny, kterými se řídí. To údajně vysvětluje, proč problémy se spánkem nejsou jediným příznakem časového posunu - mnoho lidí trpí také žaludeční nevolností a jinými problémy.
   Časový posun napodobil výzkumný tým tak, že vystavil krysy působení světla o šest hodin dříve, než se obvykle probouzely. Zatímco hodiny v jejich mozku, které jsou citlivé na světlo, se dokázaly přizpůsobit během několika dnů, odděleně fungující játra byla rozladěna po více než dva týdny.
   Játra mají na starosti kontrolu látkové přeměny; vědce proto napadlo, zda by změna stravovacího režimu mohla mít za následek "přeřízení" orgánových hodin v játrech. Krysy obvykle spí ve dne a krmí se v noci, když jim ale vědci předložili potravu během dne, okamžitě se začaly chovat odlišně. Noc se pro ně stala dnem a krysy zvýšily svou aktivitu několik hodin před tím, než jim bylo jídlo podáno. Po prozkoumání jejich jater se zjistilo, že orgánové hodiny se posunuly zhruba o deset hodin pouhé dva dny po změně časového harmonogramu krmení.
   Odborník na biologické pochody David Earnest označil objev za "velmi významný". "Poprvé se dokázalo, že cyklus krmení může mít přímý vliv na rytmy vyjádřené v okrajovém vazivu jako jsou játra, a to nezávisle na hlavních hodinách v mozku," řekl Earnest.
   Pro toho, kdo se chce úspěšně vyhnout časovému posunu, ovšem neznamená, že stravovací návyky jsou důležitější než působení světla, upozornil Earnest. Změna příjmu potravy ale může být velmi užitečná při úpravě tělesných mechanismů po dlouhé cestě.
   "Je rozumné, aby, když cestujete do Evropy, jste začali pár dní předtím večeřet podle evropského času," tvrdí Menaker. "Mozek se pak posune rychleji, když se tam dostanete," dodal vědec s důrazem na harmonii všech tělesných orgánů.
   Tento objev může mít rovněž velký lékařský význam. Při jistých nemocech dochází totiž ke zhoršení v některých částech dne a lékaři proto usilují o podávání léků ve správnou dobu. Tento obor se nazývá chronoterapie. Například ozařování rakoviny jater bývá nejúčinnější a s nejmenšími vedlejšími účinky během noci, kdy ale pacient nemůže tuto terapii obdržet. Kdyby však nemocní dokázali posunout své tělesné hodiny prostřednictvím změny stravovacího režimu, "mohlo by to pro ně být výhodné," soudí Menaker.
   Podle Menakera jde zatím jen o teorii, avšak "je pravděpodobné, že všechny okrajové orgány mají své vlastní oscilátory, neboli vnitřní hodiny". To je nyní předmětem dalších výzkumů.
   jvr ank



   LONDÝN 28. ledna (ČTK/IHT) - To, co zbylo z evropských starodávných lesů opředených tolika mýty a legendami, dnes ohrožují požáry, kácení, znečištění a urbanizace. Jejich ochraně se věnuje malá pozornost. Vysazují se i nové stromy, ale většinou nejde o přirozené zalesňování krajiny, které by respektovalo rozmanitost flóry a fauny. Existenci problému přiznává i Evropská komise (EK), avšak společný postup na záchranu lesního dědictví kontinentu chybí. Výsledkem je podle amerického Institutu světových zdrojů (WRI) "současný katastrofální stav lesů v Evropě", napsal International Herald Tribune.
   V původním stavu, tedy nedotčeny zásahem člověka, jsou dnes méně než dvě procenta evropských lesů. Škody, které na nich zanechala staletí rozvoje, umocňují moderní průmyslové a urbanizační tlaky. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) je zcela zničeno asi 85 procent lesů ve Středomoří a ze zbývajících lesních porostů zmizí jedno procento ročně vlivem požárů, přílivu turistů a špatného hospodaření. Loni shořelo v Řecku 332.000 hektarů lesů, zatímco v roce 1999 pouze 19.000 hektarů.
   Znehodnocena je rovněž velká část půdy v Evropě, což je částečně následek odlesňování. Odstranění lesního porostu totiž snižuje schopnost půdy zadržovat a regulovat vodu; výsledkem jsou pak podle odborníků nedávné nejhorší záplavy za posledních 300 let v Británii, která se prý vyznačuje špatnou péčí o lesy.
   Poškozeno je podle UNEP 77 procent evropských stromů a dvacet procent je postiženo vážně. Organizace, které v loňském roce monitorovaly stromy na 864 místech ve 30 zemích Evropy (včetně evropské části Ruska) zjistily, že situace se zhoršila asi na 30 procentech míst a mírně se zlepšila pouze v 15 procentech případů.
   Odborníci upozorňují, že při ochraně lesů může být účinný pouze jednotný postup zemí. Pokud jde o lesnictví, nemá ale Evropská unie (EU) žádnou společnou politiku a tato otázka spadá do kompetence jednotlivých členských zemí nebo regionů. Některými záležitostmi se sice zabývají výbory EK pro zemědělství nebo životní prostřední, jejich činnost ale není v souladu. Nedostatek spolupráce nevládne jen v rámci unie, ale i v ostatních částech kontinentu.
   "Lesní politika EU těsně souvisí s průmyslem," soudí Heidi Hautalová zastupující skupiny "zelených" v evropském parlamentu. Lesní hospodářství je osmým největším průmyslovým odvětvím v Evropě a tento obor není dosud upraven žádnými pravidly o využívání lesů, které by zajistily jejich dlouhodobé zachování.
   Ochránci životního prostředí varují, že "plantáže" rychle rostoucích borovic a eukalyptů nejsou rovnocennou náhradou za lesy se smíšenými druhy a stromy různého věku, které jsou domovem celé řady rostlinných a živočišných druhů. Rozmanitost je důležitá nejen z estetických důvodů, ale je také zdrojem genetického materiálu pro zemědělství, chemických látek pro farmacii, surovin pro průmysl a biologických procesů jako opylování a přeměna živin.
   "Všechen důraz se klade na hodnotu dřeva, ale hledisko ochrany je dost zanedbáváno," tvrdí Christoph Thies z hnutí Greenpeace. "Většina zemí v Evropě podepsala mezinárodní konvenci o rozmanitosti biologických druhů, avšak pro ochranu druhů a přirozeného prostředí nedělají nic."
   Podle Glena Barryho ze skupiny Forests.org lesní plantáže "nepřinášejí mnoho dobrého ani pro půdu, ani pro životní prostředí. Je třeba větší rozmanitosti". Původní druhy by prý lépe přestály například silné vichřice, které vyvrátily milióny stromů v Německu a Francii v roce 1999. Evropa by tak měla pomýšlet na obnovení ekologické rovnováhy a vysázením původních dřevin vytvořit rozlehlejší lesní plochy.
   To by podle Barryho mohlo přispět také ke snížení dopadu globálního oteplování. "Východní pobřeží Ameriky bylo v minulém století odlesněno. Dnes jsou zde opět lesy a oblast je hlavním likvidátorem uhlíku," vysvětluje Barry s poukazem na schopnost stromů absorbovat z atmosféry uhlík, který vyvolává skleníkový efekt.
   jvr jf