List divizny
Labe...
"Každý normální člověk ví, že být nemocný je špatné. Dokonce i banální
chřipka s sebou přinese únavné teploty, bolest hlavy, pálení v očích,
svalové křeče a protivný kašel.
Můžeme se ovšem na problém podívat i z druhé strany.
A vezměme si pro příklad třeba již zmíněnou chřipku.
Je studený, nevlídný den na přelomu podzimu a zimy. Všude po městě leží
břečka z vody a špinavého sněhu. V práci se šturmuje (nabídněme i
varianty: je-li to na střední škole, může to být písemka z matiky,
kdežto na vysoké zase zkouška z pevnosti a pružnosti materiálů). Vy do
toho všeho procitnete a rovnou si s odporem uvědomíte, že vás čeká
dlouhý, ohavný a hodně těžký den. Jenže zároveň cítíte, že vámi cloumá
zimnice, máte plný nos a hlavu jako cent. Po krátké debatě se ženou nebo
s maminkou se rozhodnete změřit si teplotu.
Třicet sedm pět. To je dost, i když teploměr se může mýlit. Přeměříte
proto teplotu ještě jednou a tentokrát už je to třicet sedm sedm!
Vše je jasné. Lékaři vaši nemoc samozřejmě nazvou "zánět horních cest
dýchacích", protože chřipková epidemie zatím vyhlášena nebyla, což se
stalo proto, že je to pro stát finančně nevýhodné. Na čemž nakonec
nesejde, protože léčba je v těchto případech vždy stejná. S jistými
problémy se dovoláte nejdřív na středisko, pak do zaměstnání (v
případech, kdy je pro vás na nějaké zaměstnání ještě brzy, zavolá
maminka do školy) a na obou místech oznámíte hlasem bezděčně přitlumeným
a málem pohřebním, že jste někde chytili chřipku. Pak přijede usmýkaná
obvodní lékařka, rovnou v kozačkách dojde až k vaší rozházené posteli,
nepřítomně vás vyslechne, podívá se na teploměr a položí pár vyloženě
rétorických otázek. A o hodinu později už zavinuti do županu a za
soucitu celé rodiny sedíte v křesle a sledujete nějaký starý krvák či
kreslené filmy. Pravidelně dostáváte horký čaj s medem, citronem a
zavařeninou. Jste tázáni, které jídlo bude mít to štěstí, že ho dokážete
do svého trpícího organizmu vpravit. Vašeho čela se co chvíli jemně
dotýká chladná dlaň. Někdo z rodiny zaběhne do lékárny a přinese vám
aspirin (máme ti koupit šumivý nebo normální?), vitamíny v jásavě
barevných krabičkách a k tomu ještě tlustou a neuspěchanou detektivku od
Rexe Stouta. Vy se dodíváte na film, vezmete si léky, vrhnete na ženu
(nebo na maminku) úsměv hrdiny umírajícího na kulometné střílně
nepřátelské pevnůstky a jdete si do postele číst o líném tlustém
detektivovi a jeho čiperném a soustředěném pomocníkovi. Venku je syrovo
a hnusně, Bůh si tam právě zkouší příští potopu, zmoklí lidé po sobě
vztekle poštěkávají a věnují se všelijakým zbytečnostem.
Takže když se to vezme za správný konec, taková chřipka může být moc
dobrá věc!
Když už ovšem nejste v péči maminčině a manželku či přítelkyni jste si
neopatřili, tak to tak idylické být nemusí. Jenže za to si můžete sami a
nadávat na nešťastné viry není proč."
Sergej Lukjaněnko - Nanečisto
Náhodná ukázka od mojí maličkosti do nového týdne...
Norské pobřeží zaplavily tisíce mrtvých sleďů, nikdo neví proč
ČTK, iDNES.cz 3. ledna 2012 7:23
Obyvatele norské obce Nordreisa děsí tuny uhynulých ryb vyplavených na
místní pláži. Pro experty je smrt tisíců sleďů záhadou a obec se snaží
problém odklidit dřív, než začnou rybí těla nesnesitelně zapáchat.
Do nového roku se starším odkazem - Karel Čapek a záhadné kamení
Karel Čapek (1890-1938), jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů,
dramatiků a žurnalistů minulého století, prožil své dětství v Úpici,
tedy v údolí řeky Úpy v krkonošském podhůří, kde se setkal se značně
tehdy rozšířeným mediánstvím (lidové označení spiritismu), které v něm
probudilo zájem o nejrůznější tajemné a záhadné jevy, jimiž se na
počátku 20. století zabývala metapsychologie. Zájem o takovéto jevy jej
nikdy zcela neopustil, měl dokonce možnost na toto téma diskutovat i s
naším prvním prezidentem. Neboť Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)
nejenže se v Lipsku zúčastnil několika spiritistických seanací, ale také
četl „mnoho o všech druzích okultismu", o čemž svědčí Čapkovy Hovory s T.
G. Masarykem, vydané roku 1928.
Z historie UFO – podivné úkazy děsily i naše předky
Zájem o UFO se obvykle datuje rokem 1947, kdy americký letec Kenneth
Arnold zaregistroval neznámé létající objekty při přeletu nad Kaskádovým
pohořím. To ale neznamená, že by se ze středověku i starověku
nedochovaly záznamy o podivných světlech na obloze.
Pokud čtete tyto stránky pravidelně jistě víte, že poloha posledních tří planet je vždy dlouhodobá a symbolizuje směr kterým se doba ubírá z dlouhodobého hlediska.
Tento týden nejsilněji působí Saturn, síla ostatních planet je vyrovnaná. Pozor na pondělní úplněk.
Mějte se hezky...