Nahoru ]

Vítám vás v novém týdnu. Minulý týden jsem slíbil fotografie z čundru po Šumavě. Asi bych měl vysvětlit, v čem takové čundrování Šumavou spočívá. Věc je zdánlivě jednoduchá. Stanovíte si trasu, která protíná místa, kde leží takzvaná "nouzová nocoviště". To jsou jediná místa, kde můžete za stanovených, přísně kontrolovaných podmínek přespat. Místa jsou od sebe vzdálená v průměru 15 - 18 km. Takže každý den vyrazíte a musíte přežít cestu k dalšímu nocovišti a to v každém počasí :-) Kdo si teď říká že 15 km je slabota, tak se plete. Jednak hory nejsou nížina, jednak počasí je více než záludné a člověk si na zádech nese všechno včetně vody k pití (plus vodu v promoklém stanu:-) ). Nám samozřejmě přibývá spacák a granule pro Bestii. Odměnou jsou zážitky, které nemáte šanci prožít pokud vyrážíte na výlety ze suché postele někde v chatě.

Odjezd byl poznamenaný menším zmatkem. Zaspali jsem nejen já s Polly ale i Martin. Ten už tradičně - ještě se nestalo že by nezaspal ať se jede kamkoliv:-). K jeho cti nutno dodat že se probudil v 7:40 a v 7:53 se vyřítil s báglem ze svého rychlého vozu :-) Martin pije ranní kávu...

Moc to nepomohlo je stejně pěkně oteklý :-)

Konečně na Šumavě, cesta začíná na Modravě, odpočíváme u Roklanského potoka. Martin vegetí, holky sbírají borůvky.

Martin, Kika, Polly a Bestie...

Nouzové nocoviště na Modravě.

Tamtéž, ale už jsme postavili stany a povečeřeli, Polly fotí pavučiny, Kika se kochá a Marťas hází Bebě klacík.

Večerní pohoda - Roklanský potok

Polly odpočívá ve voňavé trávě... Ovšem netušila ty následky...

Druhý den ráno...
Polly: "Co jste hráli v noci za bojovku, že mam nateklý voko?"
Pravda je že oči byly nakonec oteklé obě, nicméně Zyrtec to zpravil.

Příprava na snídani, Marťas rozpaluje svůj nukleární vařič... Vařič je tedy benzínový (na automobilový benzín), sovětské výroby (skutečně z dob SSSR!!! - to byl stát v Rusku a vládli tam komunisté a .... no kdo ještě neví tak ať si to vygůglí :-) ) jmenuje se Ochotnik (pro neznalé to znamená "lovec") a je určen do extrémních podmínek. Funguje skvěle...

Kika ho zamyšleně pozoruje... Vybuchne, nevybuchne... Bolšája techníka!

I další den bylo nádherně, teplo, italské nebe. Kika vykřikovala: "Kde máte ty Šumavské horory, měla jsem si vzít plavky!"

Krásné mráčky a ty "panorámata" :-)

Bestie, Kika a Martin u pramene Vltavy...

"Tohle že je Vltava?"

"No chuť nic moc a plavat se v ní nedá..."

Památník "železné opony". Vedle, v hotelu "Alpská vyhlídka", jsme zaháněli žízeň po celém dni putování s dosti omezenou zásobou vody.

Výhled z terasy "Alpská vyhlídka". Tak ty nadýchané nevinné mráčky se po cca hodině a půl změnily v bouřku, která učinila z nouzového tábořiště bažinu, naplnila Kice a Martinovi stan vodou a brzy na to, v Praze, pustošila kroupami auta, střechy a výklady.

Kika ve stanu: "Jeeeeeeeeeeeeeeeee! Pojď se podívat! Tady je další louže"
Martin: "A joooo!"
Martin: "Těma papírovejma kapesníkama to vůbec nejde vysušit"
Kika: "Zkusíme to hrníčkem".

Kika ráno: „Ježiši, teď jsem šlápla do louže a mam mokrou ponožku!
Polly ze stanu: "Kiko, když jdeš ven, musíš si vzít boty."
Kika: "Ale já jsem ještě ve stanu."

Hade cestou: "Dneska jsem se fakt dobře vyspal. Akorát kdyby ty instalatéři vedle ve stanu v noci tak neřvali."

Ráno po bouřce lilo jako z konve... Ale houby rostly nádherné. Hřib jsme nesebrali, byl příliš velký a těžký.

Obídek cestou přes Knížecí pláně, pausa mezi deštěm.

Beba měla dobrou náladu neustále.

Rychle balit začíná pršet :-)

Leje jako z konve...

Na obnoveném hřbitově byla pausa na cigárko a telefonování pod stříškou :-)

Leje, ale je to romantika :-)

Voda ze spodu, voda ze shora, cesta přes rašeliniště k Červenému potoku.

Nálada se zlepšuje, prší méně...

Sluníčko!!!! Martin si nese houbu a za chůze na sobě suší spacák... :-)

Je každých 10 minut jiné počasí, Šumava jak jsme zvyklí :-)

Krávy odpočívají...

...užovka spinká na sluníčku....

...a Kika mlsá Algifen :-) 

Večer Na Kapličce. Sušíme s Polly stan ve větru, který je stále ledovější a silnější, Martin s Kikou zjišťují, že mají dohromady pouze jeden suchý spacák (ten co Martin sušil na hlavě) a zjevují se neskutečně černé mraky. Jen jsme ulehli do spacáků začalo příšerně lejt. Pršelo a fičelo celou noc a nocoviště se změnilo ve velkou bažinu...

Martin ve stanu: "Musíme se vysunout ze spacáku najednou, já to odpočítám..."
Kika: "Jasně, jako jedna velká žížala"

Kika: Jéééééééééééé mně koukaj nohy!
Martin: Doprdele! V tom spacáku je díra!
Kika: Tak já si vezmu ještě jedny ponožky!

Martin v noci ve stanu: "Doprdele! Všechno je zase mokrý! To není možný! Já se na to vyseru! Všude je voda!“
Polly: "Martine nekřič, my nemůžeme spát."
Martin: "Tak já budu umírat potichu“

A lilo a foukal uragán i ráno a celý den. Pršelo díky tomu vodorovně! V půli cesty jsem zjistil že mám vodu i v nepromokavé krosně přetažené nepromokavým vakem :-) Další fotografie už nejsou, neb nasákly i brašny na foťáky a jen zázrakem se voda nedostala dovnitř.

Cesta se nakonec změnila v potok. Promokla mi nepromokavá bunda, Polly promokla nepromokavá high tech bunda pod pláštěnkou... V tu chvíli jsme zkonstatovali že není důležité přespat v Novém údolí (cíli cesty), ale pouze tam dorazit a chytit vlak do Prahy. To se nakonec povedlo. Ostatně netuším, kde by jsme v Novém údolí spali, neb bylo tábořiště pod vodou :-)

Kika ve vlaku: "Jedeme, nebo stojíme? Zdá se mi že jedna moje půlka jede a ta druhá stojí."
Polly: "Kiko kolik jsi měla toho Algifenu?"
Kika: "To jako že má být mezi dávkama nějaký interval?"

Pokud vás fotografie Šumavy zajímají koukněte na http://eldar.cz/polly/fotky/galerie_11/sumava2010.htm, kde najdete fotky Polly.
Fotogalerii krajinek Šumavy pak najdete na stránce "Galerka Šumava".
Jistě jste si všimli, že prázdniny končí, z čehož vyplývá, že od příštího týdne již zde najdete Hadův týden v plném rozsahu, včetně horoskopu.

Tunel v Teotihuanacu vzrušuje archeology

Mark Stevenson

Teotihuanaco, Mexiko – Dlouho zapečetěný tunel byl objeven pod troskami Teotihuanaca, s komorami, které jsou zdá se jeho odnožemi a mohou obsahovat některé z prvních vládců města, uvedli archeologové v úterý.

Experti říkají, že objev hrobky by byl významný, protože sociální struktura Teotihuanaca zůstává i po téměř 100 letech archeologických průzkumů na tomto místě, které ne jevíce známé svými pyramidami měsíce a slunce, záhadou.


Kulový blesk: jev, který dlouho věda nebrala vážně

V říjnu 1638 zabila ohnivá koule za bouřky čtyři věřící v anglickém vesnickém kostele, roku 1753 usmrtila německého fyzika a v červnu 1993 zranila muže v Olomouci. Navzdory tomu, že věda konečně začíná brát kulový blesk vážně, tento záhadný jev dodnes vzdoruje vysvětlení.


Nad Německem prolétlo extrémně rychlé UFO, spatřili ho piloti Luftwaffe

Kontroloři letového prostoru nad Německem oznámili 19. ledna svým nadřízeným, že se nad zemí pohybuje extrémně rychlý neidentifikovatelný létající předmět – UFO. Svědectví podpořili také stíhací piloti německé Luftwaffe, kteří se s objektem setkali ve vzdušném prostoru. Oficiální zprávu o pozorování UFO nyní předložil Úřad pro leteckou bezpečnost (DFS).


Žena svou magnetickou silou zapíná alarm a drží na sobě kovové předměty

Při pohledu na Angličanku Brendu Allisonovou se může zdát, že má předměty na těle i na hlavě připevněné lepidlem, ale ve skutečnosti jde o magnetickou sílu, kterou žena oplývá už od dětství. Žena na svém těle dokáže udržet až 45 minut mince, zavírací špendlíky, magnety, klíče, kovová víčka a další drobné předměty z kovu, uvedl britský Daily Mail.


Mějte se hezky...

Hade, 29.8.2010