[ Nahoru ]
Trubadůři na Starém městě.
Vítám vás v novém týdnu. Hlavní událostí minulého týdne je určitě výbuch
sopky Eyjafjöllu na Islandu a z toho vyplývající radovánky v dopravě.
Znovu se potvrzuje, jak je naše civilizace vratká a ve chvílích, kdy jí
jaksi matka příroda nepřeje, dostává se do nepřekonatelných problémů. V
této souvislosti mne napadá, že pokud by lidé vyráželi z Nymburka do
Prahy koňským povozem a na Island lokálkou a dále pak parníčkem,
dozvěděli bychom se o výbuchu sopky příští vánoce a rozhodně by nás
tento fakt nijak neznervózňoval :-)
„Když se zřítí letadlo, všechny aerolinky platí za zrušení svých
reklam v novinách a televizích. Věděla jste to?
Žádná firma nechce, aby si ji lidi s takovým neštěstím spojovali.“
Palahniuk Chuck, Deník
Náhodná ukázka od mojí maličkosti do nového týdne...
Rok 2012
Předešlé části najdete zde:
http://eldar.cz/hade/archiv2010/4_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/5_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/6_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/7_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/10_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/11_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/12_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/13_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/14_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/15_tyden.htm
http://eldar.cz/hade/archiv2010/16_tyden.htm
Minulý týden jsme skončili u konstatování, že současnost trpí
podivnou nechutí k jakékoliv možnosti připustit si myšlenku o
křehkosti technické civilizace. Napadá mě velmi zajímavá historická
paralela. Popisuje sice naprosto opačnou situaci, přesto z ní trochu
mrazí.
Koncem 10. století vypukla v celé Evropě hysterie. Byl to strach z
přelomu tisíciletí, který byl chápán jako konec světa.
Vypadalo to, jako by celý kontinent opustila vůle a touha po životě.
Člověk může zemřít, pokud se vzdá naděje a už nechce žít. Je však
možné, aby masová hysterie přiměla celý kontinent vzdát se života?
A přesně to se dělo. Stejně jako na konci 19. století vypukla
všeobecná kulturní únava z předchozích století, která
vešla do dějin jako „Fin de siecle".
Hrozilo zhroucení celé struktury společnosti - a to vše kvůli
kulatému datu. Mnozí historikové se domnívají, že něco takového
nemůže způsobit pouhé náboženské nadšení. Tady prý muselo být ve hře
něco víc.
Východisko touhy po smrti, která zachvátila celý kontinent, bylo
nepochybně náboženské povahy. Přesvědčení tom, že Ježíš přijde
koncem roku 999 na zemi a bude konat soud, bude rozhodovat mezi
dobrem a zlem a dobré pošle do nebe a zlé do pekla.
Nábožensky nebo nacionalisticky podmíněná touha po smrti (a
nacionalismus byl přeci také definován jako zvláštní forma
„religiozity"!) se i později jako epidemie objevovala v celých
zemích a kontinentech. Sem patří i různé projevy válečného nadšení,
které má vždy nacionální základ.
Vedle jiných se hysterií konce světa kolem posledního přelomu
tisíciletí ve své knize zabýval i francouzský autor Jacques Bergier
a dospěl k tomuto názoru:
"Je záhadou, co k této hysterii vedlo. Jistě, náboženství tehdy bylo
hnací a hybnou silou všeho. Avšak sama náboženská motivace nestačí
pro vysvětlení toho, k čemu došlo na konci 10. století."
Cosi, co bychom mohli nazvat kolektivním vědomím lidstva se dostalo
do pohybu.
V roce 998 se začíná především na venkově šířit myšlenka konce
světa. Vede to k tomu, že stále více lidí chce zúčtovat samo se
sebou a svým okolím. Do popředí se dostávají otázky etiky a morálky.
Převládá názor, že morální hříchy, které před sebou partneři
zatajují, budou mít u posledního soudu zvláštní váhu. Jako by
vypukla nákaza, manželé se přiznávají k nevěře, a to i veřejně. Tyto
nálady nabývají během roku 999 stále většího rozsahu. Teď už se
konce světa nebojí jen zvlášť nábožensky založení lidé. I obchodníci
začínají myslet jinak. Není lichva porušením Kristových zákonů?
Vracejí přemrštěný zisk nebo se o to pokoušejí.
Nepřiznávají se jen hříchy soukromé nebo obchodní povahy. Projevují
se také snahy o velkorysé, všeobecné odpuštění. Vedle naivního nebo
i upřímného zpytování svědomí můžeme také předpokládat značnou míru
pokrytectví, vše jiné by bylo jako z jiného světa. Svět jako by byl
náhle zasažen všeobecnou touhou po dobru.
Bergier píše: „V Paříži vypukla záplava dobra. Obchodníci se hádali,
ostatně jako obyčejně, avšak tentokrát z čisté filantropie. Jedni
chtěli vracet lichvářské úroky, jiní se naopak snažili v rozporu s
obvyklým lidským chováním být ještě lepší než dobří a odmítali
přijmout vracení lichvářské ceny a úroky, které z nich byly vydřeny.
Vše se stávalo groteskou. Kam se člověk podíval, všude jen čestní,
spravedliví a odpouštějící lidé. Protože tak si vypočítali věčnou
spásu: pokud zůstanou podvedení, mají snad dobrou šanci, že jim
utrpěné bezpráví bude započteno proti spáchanému. .."
Pachatelé různých přečinů se přímo předhánějí v přiznávání svých
vin, vydávají se úřadům, žádají potrestání. Od kapesních zlodějů po
lupiče a vrahy všechny upřímně nebo takříkajíc preventivně tíží
špatné svědomí.
Věc je složitější v tom, že všichni pachatelé to neměli tak
jednoduché. Ani vrchnost totiž není prosta strachu z konce světa a
snaží se proto o zcela nezvyklé dobro a odpuštění.
A zatímco se pachatelé všeho druhu dobrovolně vydávají soudům a
obrazně stojí frontu před vězeními, otevírají se z velkomyslnosti a
slitování brány vězení -přesně podle příkazu Otčenáše: A odpusť nám
naše viny, jakož i my odpouštíme svým viníkům.
A hysterie neustále roste. Každý má svá osobní zlá tušení, každý ví,
že konec je blízko.
Proč tedy ještě něco dělat? A vůbec, není veškerý obchod špatný?
Copak Ježíš nevyhnal kupce z chrámu?
Obchodní vztahy mezi městy a zeměmi se hroutí, objevuje akutní
nedostatek potravin, ve velkých městech se již šíří hlad, je však
přijímán s osudovou smířeností. Proč ještě jíst a pít, když za
několik týdnů stejně nastane konec světa?
Naopak: skromnost, spartánský život, askeze, odříkání se a hlad,
budou Ježíšem, soudcem světa, jistě přičteny k dobru. Vždyť i on
kdysi 40 dní hladověl...
Obyvatelé měst si tedy udělají z nouze ctnost: raději hladovět než
mít příliš mnoho. A kdo má ještě nějaké zásoby, ten si dělá naději,
že když je rozdá a nasytí jimi jiné, získá trochu více spásy (nebo
alespoň kratší dobu v očistci). Tato skautská myšlenka o odměně za
dobrodiní se změnila ve svůj protiklad, ze samé dobroty lidé
odmítali přijímat dobrodiní jiných; to by mohlo znamenat černé
puntíky. A tak je brzy velmi těžké prokazovat dobrodiní...
Konec je už blízko, objevují se i excesy. Flagelanti se sdružují.
Bičují se na náměstích měst a návsích a se zpěvem zbičovaní táhnou
ke kostelům. Vymýšlejí se nepředstavitelné formy sebetrýznění s
cílem způsobovat si bolest v naději, že bolest po posledním soudu
bude o to menší.
A tak se všeobecná honba za dobrými skutky mění v perverzní násilí.
Bohaté kupce je třeba kamenovat, aby trest, který tyto lichváře
beztoho po posledním soudu čeká, nemusel být již vykonán. Protože
kdo ví, mohlo by se taky stát, že by Ježíš při svém generálním
soudu, s nímž i tak bude mít mnoho práce, omylem přehlédne viníka...
A tu by mohlo být prospěšné, pokud člověk může doložit, že se sám
již nadšeně postaral o právo a trest...
Smysluplný obraz světa se mění ve frašku. A nakonec nezůstanou
ušetřena ani zvířata. Ze všech chlévů se ozývá řev. Krávy se nedojí.
Jiní zase všechen dobytek vyženou. Zvířata mající špatnou pověst
jsou týrána, od osla po kozu, od vlka po hada.
Tomuto kolektivnímu šílenství nepropadají jen prostí lidé. Stranou
nezůstávají ani duchovní...
31. prosince 999 očekává konec časů v Římě i papež Silvestr II. a
slouží svou domněle poslední půlnoční mši. Bije půlnoc, v kostele
nastává hrobové ticho - jako ostatně po celém kontinentu. Všichni
čekají na zvuk nebeských trub, na narůstající hřmění, na zástupy
andělů a konec světa.
Nestalo se samozřejmě nic... Přesto, že konci světa nakonec věřili
všichni...
Pokračování příště....
Erupce Eyjafjöllu - blesky nad sopkou, spad popela na jihu Islandu
V pátek vystupoval mrak popela nad vulkánem do výšky přes 9
kilometrů a silný vítr ho unášel na východ k evropskému pobřeží. Bylo
zaznamenáno kolísání v seizmických projevech a produkci tefry, celkově
se však intenzita erupce nezměnila.
Večer oblast kolem místa erupce ozařovaly četné blesky, jak ukazuje i
připojená fotografie. Po změně směru větru se začal popel snášet na jihu
Islandu. Úřady tam vyzvaly obyvatele, aby pokud možno nevycházeli ven,
nebo aby použili protiprachové masky.
Chemické rozbory prokázaly vysoký obsah toxického fluoru v sopečném
materiálu. Pro Islanďany to znamená, že musí dbát na své zdraví a v
oblastech zasažených spadem popela by měli používat protiprachové masky.
Na Islandu se to týká především jihu a jihovýchodu ostrova.
Komplikace s leteckou dopravou v Evropě zřejmě nekončí a budou
pokračovat ještě několik dnů. Nebo déle. "Zatím nepředpokládáme žádné
změny v produkci popela. Vítr bude dál šířit jeho oblak nad Evropu,"
prohlásil mluvčí islandského ministerstva životního prostředí Gudmundur
Gudmundsson.
>>>>
Chorvatská dívka se probrala z komatu a mluví jen cizím jazykem
13. dubna 2010 9:15
SPLIT - Třináctiletá dívka z dalmatského Kninu v Chorvatsku po probuzení
z komatu začala mluvit výhradně německy. Podle rodičů měla do té doby
jen omezené znalosti němčiny, nyní však hovoří plynně. Dnes o tom
informoval na svém webu list Croatian Times.
>>>>>
Ľudstvo žije medzi vesmírmi. V diere
Americký vedec tvrdí, že náš vesmír je uväznený v prechode medzi
univerzami. Vysvetľovalo by to kozmické záhady.
BRATISLAVA. Náš vesmír je čudné miesto pre život. Napriek snahe vedcov
ho nedokážeme dokonale pochopiť. Kvantová teória je napríklad
nezlučiteľná s Einsteinovými teóriami, pričom platia zrejme obe.
Vesmír sa navyše rozpína a toto rozpínanie (spôsobené tmavou energiou?)
sa pravdepodobne zrýchľuje namiesto toho, aby ho gravitácia spomaľovala
či dokonca spôsobila jeho scvrkávanie. A vlastne aj sama gravitácia má
problém: vedci ju vraj vo svojich matematických modeloch nevedia
zjednotiť so silnou a slabou jadrovou interakciou či elektromagnetickou
silou.
>>>>
A jak tento týden ?
Diagram ukazuje situaci ve středu 21.4.2010
Jak vypadají jednotlivé aspekty ?
-
Slunce
stojí pouze v pondělí ve znamení Skopce. Znamení Skopce je ovládané Marsem. Toto
znamení symbolizuje válečnické ideály. Slunce je v tomto znamení
povýšeno, dodává lidem energii a vitalitu.
Od úterý již bude Slunce stát ve znamení Býka. Slunce v tomto
znamení způsobuje že do popředí lidského snažení se dostávají
peníze, nemovitosti, územní nároky.
Konjunkce Slunce s Merkurem tento týden nebude mít příliš vliv,
Merkur bude poškozen.
Do středy bude působit sextil Slunce s Neptunem. Aspekt dává
silnou představivost, lidé se nechávají unášet nějakým ideálem.
Aspekt zvyšuje uměleckou inspiraci, zvláště v hudbě.
Od středy působí trigon Slunce s Plutem. Dává soulad vůle a
sexuality. Obecně pak přeje vzpourám (a to i přírody proti
lidem) a dává značnou dávku inspirace a tvůrčích schopností.
-
Lilith- Černá Luna, která ovlivňuje pudovou sexualitu, stojí ve znamení Vodnáře. V tomto znamení
Lilith přeje anarchicky se projevující smyslnosti. Dává možnost
šíření nových postojů či přístupů ke vztahům mezi muži a ženami.
-
Merkur
stojí ve znamení Býka. Intelekt je v
tomto znamení poněkud pomalejší, ale v každém případě mají lidé
pod jeho vlivem pevné názory a planeta přeje krátkým cestám za
odpočinkem. Celý týden převažuje příznivá aspektace.
Do úterý konjunkce Merkuru s Venuší vede ducha ke krásným a příjemným
věcem. Přeje milostné korespondenci, zlepšuje vyjadřovací
schopnosti, přeje pokoušení a něze. Obecně pak nosí úspěch těm
kdo zabývají literaturou.
Od středy bude Merkur poškozen. Lidé budou příliš zištní a ke
všemu ještě paličatí. Pozor na přetvářku. Nepočítejte s tím že
by nám Merkur tento týden nadělil příliš bystrosti. Opak bude
pravdou.
Kvadratura Merkuru s Marsem působí od středy. Vyvolává hádky,
lidé se vyžívají v sarkasmech, jedovatostech a pomluvách. Často
způsobuje neuvážené jednání, příznačná je velká psychická
zátěž.. Zvyšuje tendence k neurosám.
-
Venuše
stojí ve znamení Býka. V tomto znamení je
Venuše vždy dobře umístěna. Planeta podporuje stálost citů,
smlouvy uzavřené v tomto období jsou pevné a stálé. Planeta
přeje všem kteří se živí uměním. Vztahy vzniklé s Venuší v tomto
znamení mají slušné předpoklady pro věrnost a neměnnost.
Od středy bude působit trigon Venuše se Saturnem. Přeje
dlouhodobým vztahům, citům prověřeným časem.
Od středy taky působí kvadratura Venuše s Neptunem. Působí
potíže a zklamání v citovém životě. často způsobuje zradu,
nevěru. Lidé jsou zmítáni neslučitelnými sny a snahami. Nejsou
schopni nést realitu v lásce a utíkají před ní. Pozor na
prostydnutí, aspekt způsobuje záněty močových cest a krku.
Od čtvrtka začne působit sextil Venuše s Uranem, který podporuje
vznik náhlých lásek a přátelství. Podporuje i mimomanželské
vztahy, přeje umění, zvláště filmovému a zintenzivňuje citové
prožitky.
-
Mars
stojí ve znamení Lva. V tomto znamení přeje
veškerým činnostem, především těm namáhavějším. Přeje úspěchu ve
sportovních aktivitách. Dává silnou vůli a nadšení pro činnost,
kterou provozujete.
-
Jupiter
stojí ve znamení Ryb. V tomto znamení planeta v
lidech podporuje altruismus, soucit a humanismus.Přeje i
esoterice a náboženství, okultním vědám, podporuje vnímavost.
Přeje hudbě a umění.
Konjunkce Jupiteru s Uranem. Aspekt umožňuje změny v politice,
duchovních oblastech, náboženství. Může také přinášet ojedinělé
až bizarní události.
-
Saturn
retrográdní Saturn couvá znamením Panny. V tomto
znamení planeta zvyšuje vliv politiky. Do popředí se ve zvýšené
míře dostává i vliv přírodních sil. Planeta je poškozena a bude
způsobovat problémy se vším co považujeme za zkušenostmi a časem
ověřené. Díky retrográdnosti můžeme čekat další zdramatizování
všech hříchů minulosti, problémy s přírodními silami i ve
společnosti.
Opozice Saturnu s Uranem. Ta způsobuje
krize v politice, nedostatek diplomacie, prudké násilné akce,
přírodní katastrofy a katastrofy v dopravě.
Od čtvrtka nám bude
-
Uran
stojí ve znamení Ryb. Planeta působí v tomto znamení působí
jen slabě. Přeje především tvůrčí činnosti v oblasti
skrytých věcí - v esoterice, okultismu a podobně. Planeta může
způsobovat utrpení v souvislosti s otřesením zdánlivě
neotřesitelných "jistot".
-
Neptun
stojí ve znamení Vodnáře - přeje ideálům a idealistům.
-
Pluto
stojí ve znamení Kozoroha a je retrográdní. Pluto v
tomto znamení je interpretován jako předpoklad hlubokých
společenských a politických změn. Doba jakoby spěje k svému
osudu. Naposledy byl Pluto v Kozorohu v letech v letech 1762 až
1777 - to je právě v době přestavby společnosti (doba vlády
Marie Terezie,vynález parního stroje, rozpuštění jezuitského
řádu, založení Londýnské burzy, vyhlášení nezávislosti USA -
například). Samozřejmě se nabízí myšlenka že se vlastně otvírá
možnost konečného zametení s demokracií - nastolení Nového
světového řádu. I když nejsem až tak velký příznivce
konspirativních teorií, tento závěr se mi jeví jako logický.
Nicméně je i jiná možnost interpretace. Vzhledem k tomu že v
Kozorohu setrvá Pluto až do roku 2024 je možné že v průběhu jeho
pobytu se projeví celkové zhroucení společenských struktur ať už
z důvodů ekonomických, tak z důvodů vlivu přírodních sil. Díky
retrográdnosti bude jeho vliv poněkud utlumený a zpožděný.
Pokud čtete tyto stránky pravidelně jistě víte, že poloha
posledních tří planet je vždy dlouhodobá a symbolizuje směr kterým
se doba ubírá z dlouhodobého hlediska.
Tento týden bude síla planet je vyrovnaná. Saturn bude dále velmi silně
destabilizovat naši přítomnost na globální úrovni. Myslím, že se ještě
dočkáme značných otřesů ekonomických, společenských i přírodních, špatné
postavení Saturnu nás bude dál provázet jarem. Výčet problémů a
katastrof v minulém týdnu je myslím dostatečným důkazem jeho vlivu.
Mějte se hezky...
Hade, 18.4.2010