V trávě...
"Když skončí snění, když se probudíte a opustíte svět bláznovství a
slávy, abyste se zapřáhli do všední každodenní rutiny, prochází se
troskami vašich opuštěných iluzi vymetač snů....Přichází k vám hned po
probuzení a vymete království a zámky, anděly a sovy, hory a oceány.
Vymete smyslnost a lásku a milence, mudrce, kteří nejsou motýly, květy
masa, dupot srnců a potápění Luisitanie...
Prokazujte mu úctu, kterou zasluhuje.
Protože jsou i lidé, jež už nenavštěvuje, vymetač snů, s ručně balenými
doutníky a dračím tetováním.
Už jste je viděli. Mají ústa, která sebou trhají, oči, které upřeně
hledí, a blábolí a mňoukají a kňourají. Někteří procházejí městy v
otrhaných šatech a nosí si svůj majetek pod paží. Jiní z jejich řad jsou
uzamčeni ve tmě, v místech, kde už nemohou ublížit sobě ani druhým.
Nejsou blázni, nebo přesněji ztráta rozumu je v jejich případě ten menší
z jejich problémů. Je to horší než šílenství. Povědí vám to, když je
necháte: to oni den za dnem žijí v sutinách svých snů."
Neil Gaiman
VYMETAČ SNŮ
Náhodná ukázka do nového týdne...
Převzato:
www.jitrnizeme.cz
Opakování pozemských životů
O tom, že se člověk rodí
opakovaně, existují četné důkazy. Máme mnoho zpráv o tom, že si lidé
pamatují své minulé životy s velmi přesnými podrobnostmi. Srovnáním
většího množství takovýchto výpovědí lze poměrně snadno určit, zda jsou
údaje pravdivé, protože poznáváme jejich zákonitosti.
Myšlenka reinkarnace v sobě
zahrnuje předpoklad preexistence lidské bytosti. Uvedeme zde proto
několik příkladů, které ukazují, co lidé o této skutečnosti vědí --
nejprve o brzy zemřelých dětech, které se mohou rychle vracet.
Jak známo, v rodině Rilků se
nejprve narodila dcera jménem Mana, která však brzy zemřela. Poté přišel
syn a matka tvrdila, že se Mana narodila znovu. Odtud pochází jméno:
Mana Renée (Mana Znovuzrozená), německy Rainer Mana, přičemž Rainer je
německou verzí jména René.
Jedna žena nám vyprávěla, že po
mnoha chlapcích konečně přivedla na svět dceru, která však zemřela na
nemoc asi v pěti letech. O mnoho let později měla ještě jedno dítě, také
děvče. Když s touto holčičkou šla zase jednou O na hřbitov a plakala na
hrobě své zemřelé dcerušky, řekla jí její nejmladší: "Už nemusíš plakat,
vždyť já jsem zase tady. Ještě přesně vím, jak jsi mě tu pochovala, byla
jsem přece velmi nemocná."
Ponechme otevřenou otázku, zda se
u dětí, které se rychle navrátily, jedná o znovuvtělení nebo jen o
cestování duší, protože se narodily tak brzy a ve stejných rodinách.
Možnost rychlého návratu je možno vysvětlit i jinak. Dítě nemá příliš
mnoho osudového k pročišťování, nepřineslo si také žádné podstatné vlohy
nově získané v pozemském životě, které by se měly dále rozvíjet ve
schopnosti. A tak prochází rychle světem duší, aby se mohlo brzy vrátit.
Ale něco takového jako například zkušenost nemoci by mohlo být pro
pozdější pozemský život důležité a v novém životě se může silně
projevit. Zdá se také, že lidé, kteří prošli jen krátkým cestováním duší
nebo prodlévali jen krátkou dobu mezi smrtí a narozením v duchovním
světě, si mohou ještě vzpomenout na předchozí pozemský život. Ano,
dokonce i těla po sobě následujících inkarnací se podobají. Uveďme
příklad. Angličan F. Moss uvádí:
"Přišel jsem do Německa s
okupačním vojskem roku 1919. Brzy po příjezdu do Kolína nad Rýnem jsem
se cítil v tomto prostředí neobyčejně domovsky. Abych přišel na stopu
svému pocitu, že jsem doma, šel jsem s několika kamarády do překrásného
kolínského dómu. Dřív než jsme vstoupili, popsal jsem jim přesně
interiér chrámu, který jsem v tomto životě nikdy neviděl... A dále: jel
jsem s kolegy lokálkou do místa Engelskirchen, vzdáleného od Kolína
několik kilometrů. Když jsme přijeli, prohlásil jsem, že nedaleko musí
být místo zvané Freilingsdorf. Zase se můj údaj ukázal jako správný. Ale
největší překvapení jsme prožili, když na mě starý hostinský z hospody
ve Freilingsdorfu při mém vstupu ohromeně zíral a potom odběhl a přinesl
starý portrét datovaný rokem 1756, zobrazující chlapce v kroji z
osmnáctého století. Rysy jeho obličeje ve všech podrobnostech tak přesně
souhlasily s mými, že už nebylo možné hovořit o podobě, ale o naprosté
stejnosti."
Dalším příkladem jsou vzpomínky
matky desetiletého chlapce:
Syn kreslil kulaté černošské
obydlí se zvláštním vývodem pro kouř... Před obydlím nahá žena s
dlouhými povislými prsy. Vedle obydlí vlnící se vodní plocha a v pozadí
palmy. Pak mně ukázal obrázek a prohlásil: "Bydleli jsme v takovýchto
chatrčích, stavěli jsme si je sami. Stejně tak si každý sám vyhloubil a
vyřezal svůj člun z kmene stromu. Byla tam velká řeka, ale nemohli jsme
do hloubky, protože ve vodě žily všelijaké potvory, které člověku mohly
ukousnout nohu... Teď chápeš, proč jsem minulý rok tak řval, když jsi mě
chtěla vzít do vody. A vzpomínáš si, mami, jak jsme loni koupili ten
velký člun? Chtěl jsem taky hned veslovat. Věděl jsem, že to umím...
Koukni, tady stojím a lovím velkého ptáka, tady vedle mě leží můj
klobouk."
Zeptala jsem se: "Proč jsi své
ženě nakreslil tak dlouhá, povislá, šeredná prsa?"...
"Protože taková měla! A není to
šeredné! Byla velmi krásná!" dodal pyšně...
Později, když mu bylo patnáct,
prosil mě, abych mu koupila velký jazzový buben...
Vzal dvě paličky, posadil se k
němu a vybubnovával hned jistou rukou a s velkou samozřejmostí ty
nejtěžší rytmy s nejnemožnějšími synkopami. Bubnoval jako v extázi, oči
mu zářili a slzy stékaly po jeho tvářích... Když bubnoval jeden velmi
pozoruhodný rytmus, řekl:
" Vidíš, mami, takhle jsme si
předávali na obrovské vzdálenosti různá znamení a zprávy, "a bubnoval
jako posedlý.
Mnohem později, když tuto rodinu
navštívil Paul Brunton, ukázala mu matka, paní E. Haichsová, kresby
svého syna. Brunton jí řekl: "Tento stavební styl obydlí je typický pro
jeden černošský kmen ve střední Africe, na břehu Zambezi. Všechny
podrobnosti jsou tu naprosto správně zachyceny... Moderní klobouk je
upletený z rákosí a pro tento kmen typický. Také jeho lovecká zbraň je
nakreslena správně. A potvora, co ukousne nohu, je samozřejmě krokodýl.
Tam se to krokodýly hemží.."
Syn paní Haichsové si nikdy
nechtěl číst povídky o černoších. "Na co? Vím přece líp, jaké to tam
bylo, nepotřebuju vědět, co si o tom myslí bílí lidé. A když náhodou čtu
pravdivé líčení, musím pořád plakat, ať chci nebo ne..."
Později, když už byl důstojníkem
u letectva, shlédl se svou matkou film o černoších. Mladík při něm
plakal, jako dítě, vzlykal a slzy nezadržitelně stékaly po jeho tvářích.
Promyslíme-li takovou výpověď,
můžeme pochopit mnohé spontánně se projevující zvláštnosti u svých
vlastních dětí. Vylíčení období před narozením ve smyslu preexistence
duchovní bytostné podstaty by bylo neuspokojivé, kdybychom nevěnovali
pozornost také životním cílům a vlohám, zásahům osudu a nemocí a jejich
hlubšímu smyslu.
Gespräche Z knihy mit
Ungeborenen. Kinder kündigen sich an.
Autoři: Ditrich BAUER, Max
HOFFMEISTER, Hartmut GÖRG.
Vydalo nakladatelství Urachhaus,
Stuttgart 1986. Str. 153-163.
Z němčiny přeložila Blanka
Kynčlová.
Kvůli oteplování klimatu narostli v Grónsku podle vědců pavouci
Tvrdí to tým německých a dánských vědců, který při měření 5000
slíďáků druhu Pardosa glacialis zjistil, že v letech 1996 až 2005 tato
zvířata narostla v průměru o osm až deset procent.
>>>>
Kdo
je vinen vymíráním na konci křídy?
Nelítostný meteorit nebo
splašené soptění? Spěje už spor o příčinu vymření velkých dinosaurů do
napínavého finále?
>>>>>
Politikové
na londýnském summitu G20 projedli a propili za jediný den skoro 15
milionů Kč
Když se minulý měsíc sešli v
Londýně politikové států skupiny G20, aby řešili hospodářskou krizi, to,
co tam snědli a vypili (včetně drahých vín) stálo britské daňové
poplatníky skoro půl milionu liber, v přepočtu celých 15 milionů Kč.
Série recepcí v předvečer summitu
pro úředníky a politiky stála více než 66 000 liber. Během summitu hosté
vypili 136 lahví vína za celkovou cenu 6000 liber. Některé víno stálo až
140 liber (4200 Kč) za jedinou láhev.
>>>>
Pokud čtete tyto stránky pravidelně jistě víte, že poloha posledních tří planet je vždy dlouhodobá a symbolizuje směr kterým se doba ubírá z dlouhodobého hlediska.
I tento týden bude nejsilněji působit Venuše a Mars.
Mějte se hezky...