2.5.2002 překlad Agrimonrix

(autor: Drunvalo) 

Originál zprávy: http://tmgnow.com/repository/global/planetophysical.html

V blízkém i vzdáleném vesmíru se ději divné věci. Ruští vědci, zejména p. Dmitrijev, zjišťují, že sluneční soustava, Slunce a život jako takový, mutují absolutně nevídaným způsobem.

Začněme Sluncem. Slunce je středem naší sluneční soustavy, a veškerý život na Zemi pochází ze Slunce. Bez Slunce by nebylo života. To je vědecký fakt. Proto změny na Slunci nebo v jeho nitru ovlivní patrně i nás.

Solární aktivita během posledního cyklu slunečních skvrn byla větší než kdykoli jindy. Přesto se všichni astronomové, až na jednoho, vyjadřují v tom smyslu, že vše je v normálu. Ta jedna, která pracuje pro NASA, říká, že to co se děje se sluncem je neuvěřitelné. Také se zmínila, že o tom nesmí mluvit. Ale stejně promluvila, protože si myslí, že svět to musí vědět. Zároveň mne však požádala, abych veřejně nediskutoval o tom, co mi řekne. Něco jako Hlava 22. Takže fotka nalevo je jen pomůcka. Je to nedávný snímek Slunce, asi z r. 2000, ne které je vidět mnoho skvrn, obepínajících slunce na dvou šířkách: 19.48 severní a jižní. Někteří z vás se dovtípí, že to znamená tvorbu zvýšeného množství energie v těchto místech. Takže se ptejme jednoduše: Co je normální?

Pro vědce je pojem "normál" založen na vypracování dlouhodobé studie a zprůměrování jejích výsledků. Ale v případě Slunce jde o sledování pouze po dobu cca 100 let, a pouze asi 50 let s přesnými přístroji. Takže při stáři Slunce cca nejméně 4,5 miliardy let jsou naše 50-100 leté studie obdobou zprávy o posledních dvou vteřinách života stoletého člověka. Považovali byste takový životopis za důvěryhodný?

Takže vlastně nevíme o Slunci nic, o čem bychom mohli říci, že je to „normální“.

Nicméně víme, že magnetická pole Slunce se za posledních 100 let změnila. Existuje studie Dr. M. Lockwooda z Rutherford Appleton National Laboratories, California. Dr. Lockwood zkoumal Slunce a oznámil, že od roku 1901 se celkové magnetické pole Slunce zesílilo o 230%. Nikdo ale neví, co to vlastně znamená, jde jen o výsledek pozorování. Víme také, že aktivita slunečních skvrn byla v posledním cyklu větší, než kdykoli dříve. Ale ani v tomto případě nemáme ponětí, co to muže signalizovat.

Sluneční soustava

Nabízíme Vám informaci Ruské národní akademie věd ze Sibiře. Vědci tam došli k závěru, že jsme se přemístili do jiné oblasti vesmíru, kde je mnohem vyšší úroveň energie.

 Rusové oznamují změny, které zatím nikdy ve vesmíru nebyly zaznamenány. Nelze to tvrdit s jistotou, ale víme, že tento informační zdroj existuje, a že ho vede Dr. Dmitrijev. Také jsem kdysi byl osobně v Ruské akademii věd v Moskvě. Co se týče akademie na Sibiři, Dr. Dmitrijev říká, že byly pozorovány tyto efekty.

Změny přední hrany heliosféry

Slunce má magnetické pole, které vytváří jakési „vejce“ kolem sluneční soustavy – říká se mu heliosféra. Má kapkovitý tvar s dlouhým tenkým koncem mimo směr našeho pohybu. Rusové zkoumali přední hranu heliosféry, a zaznamenali tam zářící pulsující plazmovou energii. Sluneční heliosféra bývala asi 10 astronomických jednotek hluboká (astr. Jednotka je vzdáleností od Země ke Slunci, tedy asi 93 milionů mil). 10 jednotek tedy bývala normální tloušťka této zářící energie, kterou jsme dříve vídali na přední straně sluneční soustavy.

Dmitriev říká, že dnes je tato zářící energie hluboká 100 jednotek.

Ruská akademie věd neuvádí časové údaje, ale změna znamená nárůst o 1000%.

A Rusové říkají, že tato změna také mění funkci planet při jejich podpoře života. Dokonce uvádějí, aniž by to blíže vysvětlili, že se modifikuje samotná spirála DNA. Cítí, že pokračující expanze heliosféry nás může nakonec zavést do nové úrovně energie, kde patrně dojde k náhlému rozšíření vlnových délek, emitovaných Sluncem. Slunce ze sebe vyzařuje svou energii, a zvýšení emise energie změní základní pravidla sluneční soustavy.

To je poměrně obecné sdělení, ale následující data ho mají podpořit:

Atmosféry pěti planet a našeho Měsíce se mění. Když USA v r. 69 přistály na Měsíci, nenašly tam žádnou atmosferu. Od té doby si Měsíc vypěstoval atmosféru, složenou ze „sodíku“(jak říká Dmitrijev). Je v současnosti vysoká 6 tis.km.

Atmosféra Země v horních vrstvách obsahuje plyn HO, který tam dříve nebyl. Neexistoval v takovém množství. Rusové říkají, že to nesouvisí s globálním oteplením ani emisemi plynu CFC neboli fluorcarbonu nebo něčím takovým. Prostě se z ničeho nic objevil.

Atmosféra Marsu se významně zahušťuje. Sonda Mars Observer v r. 1997 ztratila jedno ze svých zrcadel, což způsobilo její havárii. Stalo se tak proto, že atmosféra byla více než dvakrát hustá, než NASA počítala, a zrcadlo bylo odporem smeteno.

Atmosféry Jupiteru, Uranu a Neptunu se podle Rusů také mění. Jasnost planet se mění, zejména Venuše, ale i Uranu a Neptunu. Jupiterův energetický náboj se tak zvýšil, že je v současnosti vidět válec ionizující radiace mezi povrchem Jupitera a jeho měsíce Io. Na novějších fotografiích můžete dokonce tento světélkující válec vidět.

Mění se magnetická pole- u Jupitera je zdvojnásobené, u Uranu se také mění, u Neptunu se zvětšuje. Všechny tři planety ze rozjasňují, mění se jejich atmosféry. Rusové to blíže nerozvádějí.

Co je skutečně úžasné, je Rusy uváděný posun pólů Uranu a Neptunu. Voyager II zaznamenal posun magnetických pólů Uranu a Neptunu o 50 a 40 stupňů.

Země

Rusové uvádějí 2 fakta:

Na Zemi se mezi lety 1875 a 1975 zvýšila o 500% vulkanická aktivita. Dále aktivita zemětřesení se zvýšila od roku 1973 o 400%. Dmitrijev uvádí, že porovnáním let 1963 až 1993 se počet přírodních katastrof jako hurikánů, tajfunů, sesuvů bahna, tsunami atd. zvýšil o 419%.

Magnetické pole Země se zmenšuje. Pokles začal před 2000 lety, ale stupeň snížení se zrychlil před 500 lety. A v posledních 20 letech kolísá. Letecké mapy světa, které umožňují letadlům přistávat s pomocí automatického pilota, musí být revidovány.

Koncem loňského roku arktická ledová čepice na přesném místě Severního pólu poprvé v dějinách kompletně roztála. Greenpeace oznámila, že vzhledem k poměrnému vzorku zimního ledu předtím čepice odtávala do vzdálenosti 300 mil od pólu, zatímco koncem loňského roku mohly vojenské a civilní lodě plout přímo přes pól. Voda byla i tam, kde dosud vždy zůstávalo nejméně deset stop sněhu.

Naproti tomu Jižní pól má čepici asi tři míle silnou, ale i tam se velké kusy ledu odlamují a tají. Co se to děje?

Od roku 1900 jsme přešli od ježdění koňmo k přistání na Měsíci. Od posílání dopisů koňskou poštou k jejich odpalování bleskovým emailem, videofonem a satelity.

Na druhé straně jsme přešli od zápasů primitivními zbraněmi k atomovým bombám a biologickému terorismu.

A, co je možná ještě významnější, v roce 1900 bylo na zemi 30 milionů druhů, druhů které se vyvíjely miliardy let. Nyní jich máme méně než polovinu. To vše se stalo za 100 let – z geologického hlediska skutečný pouhý oka mžik.

Kdyby se někdo díval na Zemi z jiné planety, řekl by, že umírá.

Ale zdá se, že teď jde o něco více, než pouhý „obvyklý byznys“.

Rusové ve své zprávě říkají, že stejný fenomén se objevil před vyhynutím dinosaurů, v době, kdy Země zaznamenala obrovskou změnu ve svém klimatu a typech počasí, možná i v posunu pólů.