[ Nahoru ]

Na prahu brány... takový sen je to...

Vítám vás v dalším týdnu.

Azathoth

Když na svět dolehlo stáří a z mysli lidí vymizel úžas, když šedivá velkoměsta zvedala k zakouřené obloze vysoké, ponuré, ošklivé věže, v jejichž stínu se nedalo snít o slunci ani o jarních rozkvetlých loukách, když učenost svlékla ze Země její plášť krásy a básníci již zpívali jenom o pokřivených přízracích viděných zakalenýma, dovnitř obrácenýma očima, když se fota vše stalo a dětinské naděje navždy pominuly, byl jeden muž, který se odebral ze života hledat prostory, kam ze světa uprchly sny.
O jménu a příbytku tohoto muže se mnoho nepíše, neboť to patří jen světu bdění; říká se však, že obojí bylo nevýznamné. Stačí vědět, že bydlil ve městě vysokých zdí, kde kraloval neplodný soumrak, a že se celý den lopotil uprostřed stínu a vřavy a večer se vracel do pokoje, jehož okno se neotvíralo do polí a hájů, ale na šerý dvůr, kam v tupém zoufalství civěla jiná okna. Z onoho okna bylo vidět jen stěny a okna, ledaže se někdy člověk daleko vyklonil a upřel zrak nahoru na sunoucí se tečky hvězd. A protože pouhé stěny a okna musí brzy dohnat k šílenství člověka, který mnoho sní a čte, obyvatel toho pokoje se noc co noc vykláněl a upíral zrak vzhůru aby zahlédl aspoň zlomek čehosi jiného, než je svět bdění a šeď vysokých velkoměst. Po létech začal nazývat pomalu plující hvězdy jménem a v obraznosti je sledoval, když lítostivě klouzaly z dohledu; posléze se jeho zraku otevřelo mnoho tajných výhledů, jejichž existenci žádné obyčejné oko netuší. A jedné noci byla přemostěna veliká propast a obloha plná snů přetekla dolů až k oknu osamělého pozorovatele, aby splynula s dusným ovzduším jeho komůrky a vpustila jej do pohádkové podivuhodnosti.
Do pokoje vnikly prudké proudy fialové půlnoci blyštící se zlatým prachem, smrště prachu a ohně vířící z nejzazších prostorů a obtěžkané vůněmi ze zásvětí. Lily se tam opojné oceány prozářené slunci, jež oko nikdy nespatří, a v jejich vírech pluli zvláštní delfíni a mořské panny z nezapamatovatelných hlubin. Okolo snílka vřelo bezhlasé nekonečno a odválo jej, aniž se dotklo těla, které se strnule vyklánělo z osamělého okna; a příboje dalekých sfér jej po dny nepočítané v lidských kalendářích zlehka nesly vstříc snům, po nichž toužil, snům, které lidé ztratili. A během mnoha cyklů jej něžně nechaly spát na zeleném břehu rozbřesku, zeleném břehu, kde voněly lotosové květy a kvetly hvězdičky rudých kamalatů.


H. Lovecraft
Poněkud delší náhodná ukázka (vlastně celá povídka) od mojí maličkosti do nového týdne...

Převzato: www.idnes.cz

Chrám vydal archeologům 4 000 let starou fresku

Vyspělost dávné civilizace podle vědce dosvědčuje i postup využitý pří stavbě chrámu.

13. listopadu 2007 16:28, aktualizováno 17:04
Archeologové odhalili v severním Peru 4 000 let starý chrám. Jeho barevné nástěnné malby jsou podle nich důkazem, že dávná peruánská civilizace byla mnohem vyspělejší, než se vědci dosud domnívali.

Naleziště Ventarrón o rozloze 2 500 čtverečních metrů se nachází v údolí poblíž starověkého komplexu Sipan, který v osmdesátých letech objevil Walter Alva.

Minulý týden stejný archeolog odkryl ještě starší chrám. "Vystavěn byl kolem roku 2 000 před Kristem," řekl Alva, ředitel muzea královských hrobek v Sipanu.

"Co je udivující, jsou konstrukční metody, architektonický design a nejvíce ze všeho existence fresek, které mohou být nejstaršími v Americe," uvedl badatel.

Uvnitř chrámu se totiž dochovala téměř nepoškozená červenobílá freska znázorňující hon na jelena. Podle Alvy je to důkaz, že zdejší obyvatelé měli smysl pro výzdobu.



Vyspělost dávné civilizace podle vědce dosvědčuje i postup využitý pří stavbě chrámu. "Našli jsme stavební materiál, který rozhodně není primitivní," řekl Alva. Chrámové zdi jsou totiž postaveny z cihel.

"Tento objev potvrzuje, že staré peruánské společnosti byly velmi vyspělé," řekl archeolog Kit Nelson, expert na dávné pouštní kultury. Podle Roberta Benfera z Missourské univerzity v USA jsou však podobné nástěnné malby v chrámech obvyklé. Tato je však výjimečná tím, že se zachovala celá.

Peru je země bohatá na archeologické poklady. Jedním z nejznámějších míst je dávné incké město Machu Picchu v pohoří And.
 

Probouzí se yellowstonský obr?
Zrychlený pohyb hornin v oblasti Yellowstonského národního parku vyvolal poplach mezi americkými geology. Tým složený z odborníků z University of Utah v Salt Lake City a z U.S. Geological Survey v kalifornském Menlo Parku zaznamenal, že od roku 2004 se celá oblast zvedá čtyřikrát rychleji než v předchozích letech. Nikdo si nedovolí brát tyto události na lehkou váhu.

Před 640 tisíciletími explodovala v místě dnešního Yellowstonu gigantická sopka. Vyvrhla 250 kilometrů krychlových horniny a zasypala západní polovinu kontinentu popelem až do výšky 20 metrů. Impozantní exploze sopky Mount St. Helens v roce 1980 byla ve srovnání s dávnou yellowstonskou katastrofou jen drobnou epizodou, protože se při ní z kráteru vyvalilo asi 0,3 kilometrů krychlových popela a hornin.

Svědectvím po yellowstonské erupci je kráter zabírající plochu 2 400 kilometrů čtverečních. Po gigantickém výbuchu následovalo přinejmenším třicet menších erupcí, z nichž poslední se odehrála před 70 000 roků. >>>>>>>>

Převzato: www.zpravy.idnes.cz 

Státem nařízený biobyznys nás přijde hodně draho

Co je bio, to je in. Kdo jí biopotraviny, šetří prý svoje tělo. Ježděním na benzin, který bude od ledna obsahovat až pět procent lihu z obilí a brambor, prý zase pošetříme přírodu. Zemědělci ještě víc osejí, zasadí a tentokrát určitě i prodají. Biolihovarníci v nově postavených továrnách vypálí, biomíchači smíchají. A ruským oligarchům a ropným šejkům v Zálivu díky lihu v benzinu pošleme míň peněz za ropu...

Škoda jen, že si za to vynucené manželství mezi ropou a rohlíkem citelně připlatíme. U pump i v obchodech. To je totiž jediný jistý výsledek celého biostřiku. Spojené státy už hlásí nejrychlejší růst cen potravin za posledních sedmnáct let a obdobná čísla se postupně objevují po celém světě. Jedním z hlavních důvodů jsou biopaliva, která v kombinaci s bohatnoucí miliardou lidí v Číně ženou ceny obilí či kukuřice vzhůru. Farmáři si správně vybírají, co se jim vyplatí pěstovat, a je jim jedno, zda to prodají na spálení v motoru či v žaludku.

Problém je, že biopaliva ekonomicky nefungují. Spojené státy biopaliva dotují, v Česku se zase zavádějí až na státní příkaz. Kdo by dobrovolně vyráběl a kupoval o korunu dražší benzin? Opravdu skvělý byznys: miliardy za ropu se přesunou od šejků k českým biobaronům.
Autor: JIŘÍ ŠTICKÝ

Minulý týden jsem se tak nějak domníval že vědci čtou zprávy jiných vědců a že přeci není možné aby přeci jen byli lidé tak hamižní že by dokázali využívat celoplanetárních problémů zaviněných kosmickými ději k oblbování a okrádání bližních, že by dokázali tváří tvář problémům naší civilizace učinit z toho všeho největší kšeft v dějinách planety. Omyl.... Zkrátka hotovo, navařeno a my včeličky a mravenečkové budeme roztáčet kola pokroku na základě nesmyslné teze že lidé způsobují globální oteplení (další dědičný hřích??) a budeme platit a platit a platit.....

Hysterie s oteplováním je na vrcholu, míní Klaus

Prezident se stal v posledních měsících nejhlasitějším bojovníkem proti teorii o globálním oteplování.

15. listopadu 2007 20:41
Praha hostila konferenci Globální oteplování: fakta místo mýtů. "Mám strach, aby někdo z nás nebyl zatčen po tomto semináři," vtipkoval prezident Václav Klaus ve svém úvodním slově. Narážel tak na úvahu, kterou zaznamenal v OSN, že by popírání globální změny klimatu mělo být trestně stíháno. >>>>>