[ Nahoru ]

Pláž.....

Vítám vás v dalším týdnu. Někdy si říkám že mě již nedokáže nic překvapit, ale pokaždé ejhle, vždycky se najde něco co mne nejen překvapí ale dokonce vyšokuje. No a nikdy to není příjemný šok... Takže další pozoruhodnost naší skvělé doby. Dostal jsem následující email, za který velice děkuji a jsem Váš dlužník pane Svoboda:

"Dobrý večer,
v příloze vám zasílám analýzu tuzemského tisku.
Většina je ve vlastnictví zahraničního kapitálu.
S pozdravem
Jiří Svoboda"

Po kliknutí se dostanete na excelový soubor. Je sice trochu větší ale vřele doporučuji prostudování... Potom si odpovězte sami do jaké míry lze věřit objektivitě "našich" medií...

"Říká se, že ďábel zpívá nejkrásnější písně. To je v zásadě pravda. Jenže v Nebi mají mnohem lepší choreografy."

DOBRÁ ZNAMENÍ,Terry Pratchett a Neil Gaiman

Náhodná ukázka od mojí maličkosti do nového týdne...

Převzato: www.blisty.cz

Záporné následky globálního oteplování pocítí už naše generace

Dopady globálního oteplování budou pociťovány dříve, než si vědci mysleli, a svět se bude muset naučit žít s následky, konstatovali v úterý vědci.

Profesor Martin Parry, klimatolog britského Meteorologického úřadu, konstatoval, že k ničivým změnám teploty. srážek a zemědělství dojde podle předpovědí o několik desetiletí dříve, než se vědci dosud domnívali.


Uvedl, že nejvíce ovlivní tyto změny zranitelné lidi, jako jsou staří a zranitelní, a že světoví politikové, kteří dosud nepřizpůsobili své země globálnímu oteplování, se budou muset přizpůsobit pravděpodobným následkům.

Profesor Parry hovořil v Londýně na jednání, v jehož rámci bude zveřejněna plná zpráva o dopadech globálního oteplování, kterou vypracoval mezivládní panel OSN pro podnebné změny.

Zpráva, jejíž shrnutí bylo publikováno letos na jaře, varuje že stamiliony lidí v rozvojových zemích budou muset v důsledku podnebných změn čelit přírodním katastrofám, nedostatku vody a hladu.

V úterý konstatoval profesor Parry, spolupředseda pracovní skupiny Mezivládního panelu pro podnebné změny, která napsala tu zprávu: "Všichni jsme si zvykli hovořit o tom, že tyto změny postihnou naše děti a vnuky. Teď víme, že postihnou už nás."

Dodal, že mezinárodní reakce na problém globálního oteplování dosud nebyla schopna pochopit, že vážné následky, jako snížené sklizně a zaplavení pobřežních oblastí jsou nyní nevyhnutelné. "Máme nyní volbu jen mezi poškozeným světem a vážně poškozeným světem."

Země jako Británie se budou muset zaměřit na pomoc zemím v rozvojovém světě vyrovnat se s předpokládanými dopady tím, že jim pomohou zavést zavodňovací systémy a technologii pro zvládání vody, dále plodiny, odolné vůči suchu a nové stavební technologie.

Dr. Rajendra PAchauri, předseda IPCC, konstatoval: "Pěstování pšenice v Indii už upadá, a jediným důvodem jsou podnebné změny."

Zpráva konstatuje,že "extremní počasí" bude intenzivnější a častější a že vyšší globální teplota ovlivní zřejmě efektivitu sklizní a zásoby vody a v jejím důsledku se budou šířit nemoci.

Až třicet procent rostlinných a biologických druhů je ohroženo, pokud překročí průměrný růst globálních teplot 1,5 - 2 stupně Celsia.

Tisícistránkový dokument je součástí čtvrtého celkového zhodnocení podnebných změn, které vydává IPCC. Má být k dispozici do konce roku. Vypracovala ho tzv. Pracovní skupina II, která zkoumí dopad globálního oteplování na životní prostředí a na lidi.

Odborníci varují, že je už pravděpodobně příliš pozdě na to, abychom se vyhnuli určitému zápornému dopadu podnebných změn, protože oteplování asi o 1 stupeň Celsia už probíhá. Pokud se růst globální teploty neudrží pod 2 stupni Celsia - je velmi nepravděpodobné, že se to podaří, až 3,2 miliardy lidí budou trpět nedostatkem vody a 600 milionů lidí hladem.

Nynější zpráva dospívá k závěru, že i když bude mít globální oteplání smíšené dopady: výnosy sklizní se možná v severní Evropě zvýší - celkový dopad bude hluboce záporná, zejména v Africe a pak v obřích deltách v jižní a východní Asii a na malých ostrovech a v polárních regionech.

Afrika je snad nejzranitelnějším kontinentem v důsledku velké proměnlivosti klimatu, v důsledku mnohonásobného stresu a malé přizpůsobivosti.

Sibiř taje a uvolňuje miliardy tun skleníkových plynů

Sibiř - Poprvé za stovky tisíc let se arktická Sibiř rozehřívá.

Vědci varují: tento proces může uvolnit miliardy tun uhlíku, které se rychle mění ve skleníkové plyny. Ty v atmosféře urychlují jev zvaný globální oteplování.

Na Sibiři za posledních 40 let vzrostla teplota o 3 až 4 stupně Celsia. Charakter krajiny se od té doby prudce mění. Místo zmrzlé rašeliny se na některých místech objevuje bahno a mělká jezera, která následně vysychají.

Podle botanika Sergeje Kirpotina tak byla spuštěna "ekologická lavina, která je zřejmě nezastavitelná a bezpochyby má souvislost s globálním oteplováním." >>>>>>>>

Dělnící objevili osm milionů let starý les?

Z expedice WM magazínu do Bukkabrány (Maďarsko), část 1.

Archeologové objevili osm milionů let starý les?

Jiří Matějka

V Maďarském dolu objevili horníci zcela náhodou miliony let staré cypřiše. Zajímavé při tom je, že stromy nejsou zkamenělé a jejich dřevo si dodnes zachovalo strukturu. Expedice WM magazínu objevila v cypřišových kmenech kovové trny s obsahem 95,36 % železa.

Rozsáhlý povrchový důl se nachází u městečka Bükkabrány v severovýchodní části Maďarska. Experti vysvětlují dobrý stav stromů náhlou prudkou písečnou bouří, která cypřišový les před přibližně osmi miliony let zasypala šestimetrovou vrstvou písku. Vše nad šest metrů bylo zničeno. Podle odborníků došlo k této katastrofická události v miocénu, kdy území pokrývala jezera a močály. >>>>>>>>>