[ Nahoru ]

Takové mímo mezi vesmírem a zemí :)

Vítám vás v dalším týdnu. 

"Někdy si můžeme vybrat cestu, po které kráčíme. Jindy tu volbu učiní někdo za nás. A někdy nemáme na vybranou vůbec."

Neil Gaiman
Náhodný citátek od mojí maličkosti do nového týdne...

“Situace je špatná. Horší než špatná. Je šílená”
Mike Whitney
15.8.2007

Američané už nevěří v revoluci. Stala se pouhou bezvýznamnou událostí dávné minulosti. Ale my revoluci potřebujeme a to hned. Je nutné odstranit současné vedení a obnovit důvěru vlády.

Vláda prezidenta Bushe neexistuje. Všichni to víme. Je to kriminální mafie – doslova oligarchie podvodníků. Nemají ani morálku, ani legitimitu, ani právo vládnout. Jsou to zločinci.

Ale kdo o tom neví?

A nyní navíc i naši kongresmani a senátoři odmítají dělat svou práci. Odsouhlasili, že Bush stojí nad zákonem. Výborně. Pak je tedy musíme přesvědčit, že se mýlí nebo najít nějaký jiný způsob. Ale Bush musí odejít. Jak jinak můžeme obnovit demokracii v Americe? Jak jinak můžeme obnovit moc Kongresu?

Každý den čteme o nějakém novém útoku na naši svobodu. Každým dnem je naše Ústava více a více pošlapávána. Například tento týden prezident Bush zakázal demonstraci proti válce. Minulý měsíc vydal nařízení, které mu propůjčuje „diktátorské“ pravomoci, pokud by na území Spojených států došlo k dalšímu teroristickému útoku. Měsíc předtím prošel Kongresem zákon, který usnadňuje prezidentovi vyhlášení práva válečného a militarizaci země. >>>>>>>

Převzato: www.aktualne.cz

Neapol čeká zkáza horší než Pompeje, varují vědci


Neapol - Až půl milionu mrtvých, zničení rozsáhlých území a následky horší než zkáza Pompejí. Takový osud hrozí okolí Vesuvu, pokud úřady nebudou brát riziko masivní erupce vážně.

Vyplývá to alespoň ze studie vulkanologů Giuseppeho Mastrolorenza a Michaela Sheridana, o níž referuje zářijové číslo německého vydání magazínu National Geographic.
Čtěte více

Kdy přijde zkáza? Brzy

Riziko velké erupce podobné té, která v roce 79 srovnala se zemí antické Pompeje a Herculaneum, je přitom podle vědců více než padesátiprocentní.

Oba experti na základě archeologických nálezů vypočítali interval ničivých výbuchů lávy Vesuvu. A výsledek? Dva tisíce let.

Vzhledem k tomu, že poslední velká erupce postihla právě antické Pompeje, lze čekat obdobnou zkázu v nejbližších letech.

Sheridan srovnal účinky případné katastrofy s městem St. Pierre na Martiniku, které v roce 1902 zalila láva ze sopky Mont Pelée. "V některých částech Neapole by nikdo nepřežil," tvrdí. Navíc by těsně před erupcí lávy došlo k velké panice a chaosu.


Vědečtí teroristé

Kolegové obou vulkanologů ale považují podobné zprávy za zbytečné strašení a označili jejich studii za "vědecký terorismus". "Je to nezodpovědné vyvolávání paniky," kritizoval je Enzo Boschi, předseda italského Národního ústavu pro geofyziku a vulkanologii.

Podle Mastrolorenza ale riziko spočívá mimo jiné v tom, že nelze s přesností určit, kdy k erupci dojde.

"Na rozdíl od hurikánů opravdu nelze nic určit," varuje. Lze tak jen doufat, že se části Neapole nestanou fascinující archeologickou lokalitou jako právě Pompeje.

Strašidelný dům - vyprávění Plinia mladšího o strašidelném domě. Jak je vidět už ve starém Římě... :)

Rukopisy: Dva mazalové se spojí a budou malovat jak Raffael?
Jakub Žytek

Rozhovor s Jiřím Urbanem, dlouholetým členem České společnosti rukopisné a obhájcem pravosti Rukopisů, u příležitosti 190. výročí nálezu Rukopisu královédvorského.

Arktida je na minimu a otevírá cestu mezi oceány

Autor: ČTK

Ledová pokrývka Arktidy tento týden ustoupila na nejnižší úroveň od roku 1978, kdy se začaly vědecky sbírat data o arktické kře. Poprvé se tak plně otevřela legendární severozápadní cesta z Atlantiku do Tichého oceánu, jež bývá celý rok blokována ledem.

S odvoláním na nejnovější satelitní snímky to uvedla Evropská kosmická agentura (ESA) se sídlem v Paříži.

Rozloha arktického ledu se zmenšila na tři miliony čtverečních kilometrů, přičemž dosavadní nejnižší údaj byl čtyři miliony čtverečních kilometrů z roku 2005, uvedla agentura.

"Za posledních deset let ledová krusta ustupovala v průměru o asi sto tisíc kilometrů čtverečních ročně, takže snížení o milion čtverečních kilometrů za rok je extrémní," uvedl v prohlášení na webových stránkách kosmické agentury Leif Toudal Pedersen z Dánského národního vesmírného centra.

Ke stejnému závěru dospěli nedávno odborníci amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC). Arktida letos v létě podle střediska ztratila rekordní množství ledu a za pouhý týden přišla o kru skoro dvakrát větší, než je území Británie. I když některé dřívější odhady hovořily o tom, že by mohla být zcela bez ledu na konci století, odborník NSIDC Mark Serreze řekl, že úplnou ztrátu ledu v Arktidě odhaduje kolem roku 2030.

Evropská kosmická agentura předvídá, že vývoj v Arktidě umožní brzké celoroční zpřístupnění takzvané severozápadní námořní cesty, což by zintenzivnilo lodní dopravu a urychlilo nežádoucí změny v oblasti. Plavidla by na cestě mezi Evropou a Asií ušetřila cestou přes Arktidu tisícovky kilometrů oproti dosavadní plavbě přes Panamský průplav, poznamenala agentura AP.

Otevření severozápadní cesty už ale vyvolává mezinárodní spory. Kanada upozornila, že má všechna práva na tu část severozápadní cesty, která prochází jejím územím, a může tam tedy zakázat provoz. Proti tomu se ale stavějí Spojené státy a Evropská unie. Zastávají názor, že nová cesta by měla mít mezinárodní charakter a všechna plavidla by měla mít právo ji využívat.

Mnozí experti přisuzují úbytek arktického ledu hlavně globální změně klimatu. Na rozlohu arktického ledu má ale vliv několik dalších faktorů, k nimž patří změny převažujících větrů a mořského proudění. Rozloha ledů se už asi 30 let měří družicemi a během roku pochopitelně kolísá - v létě vždy část ledu roztaje, v zimě se opět vytvoří. Minima jsou právě v září.

"Je to stále kontroverzní záležitost a vždy bude nějaká nejistota, protože klimatický systém má velkou přirozenou proměnlivost," připustil začátkem měsíce Serreze.

Vědci také upozorňují, že jejich data měří rozlohu ledu, nikoli objem. Liz Morrisová z British Atlantic Survey nedávno řekla, že kdyby se led nashromáždil na malém místě, mohl by jeho objem být stále stejný.

"Existují nějaké důkazy o tom, že se pod vlivem změn větru a možná proudění oceánů kupí podél severního kanadského pobřeží."