Vražedkyně, docela divná fotka z noční Prahy...
"Připadal si jako princ, který po dlouhém bloudění v rozlehlých a
opuštěných končinách konečně objeví jeskyni, kde spí jeho vyvolená,
střežená drakem. A který ke všemu zjistí, že ten hrozný drak nečíhá
vedle ní, jak si to představujeme v mýtech dětského věku ale - což bylo
to nejděsivější - přímo uvnitř jejího těla..."
Ernesto Sabato - Kniha o hrdinech a hrobech
Náhodná ukázka abyss do nového týdne.
Tajemství
gotických katedrál
Gotické katedrály jsou krásné a monumentální stavby. Mistrovské umění
středověkých stavitelů vyvolává dodnes obdiv, úžas i prostou zvědavost.
Přestože se to může zdát nepochopitelné, rozluštit tajemství tehdejších
stavebních postupů se nepodařilo ani pomocí nejmodernější výpočetní
techniky. Znovu postavit gotickou katedrálu z kamenů by tak v současné
době pravděpodobně nikdo nedokázal. Zvláště pokud by měl k dispozici
pouze dobové stavební prostředky.
Genom neandrtálců a lidí se liší o půl procenta.
Genom je souhrn všech dědičných vlastností jedince nebo přírodního
druhu. Jak vědci odhadují, neandertálci jej měli stejně velký jako
dnešní lidé, tedy asi tři miliardy párů bází (jednotek deoxyribonukleové
kyseliny DNA, která genom kóduje).
Vědci získali neandertálskou DNA z kosterních zbytků starých 38 000 let,
nalezených v jeskyni Vindija v Chorvatsku. Podařilo se jim z ní
analyzovat 65 250 párů bází. A ty pak porovnali s obdobnou částí DNA
dnešního člověka. Dospěli k závěru, že v této části jsou lidský a
neandertálský genom shodné na 99,5 procenta. U zbývajících 0,5 procenta
DNA badatelé propočítávali, kolik času mohlo trvat, než se takové
rozdíly stačily rozvinout.
Vyšlo jim, že se předkové lidí dnešního typu a předkové neandertálců
vývojově rozešli teprve před 370 000 lety. Tedy později, než si zatím
vědci mysleli. Podle dosavadních představ se tyto vývojové linie vydaly
vlastními cestami už před 500 000 lety.