[ Nahoru ]

Prostě fotečka z procházky s pejskem, houpačka v modrém prostoru :)

Vítám vás v novém týdnu.

 "Většina z nich se blížila ideálnímu prototypu Gotika: byli vysocí, štíhlí a svalnatí, na druhé straně však v nich byl jakýsi podivný neklid. Vypadali jako mladí, ještě neopotřebovaní atleti. Hřbitovní bledost byla povinná, a vlasy mohl mít Gotik jedině černé. Bobby dobře věděl, že těm pár Gotikům, kterým se nepodařilo přizpůsobit svá těla tomu, co subkultura vyžadovala, se ostatní v lepším případě vyhýbali. Malý Gotik byl problém, tlustý Gotik horší než vražda."

WILLIAM GIBSON
HRABĚ NULA

Náhodná ukázka od mé maličkosti  do nového týdne...

Jak se dělá malé české my
Bohumil Kartous

Existuje už nějaký paragraf na podporu a propagaci veřejné blbosti?

Pořad Střepiny (Nova) je ukázkou toho, jak se taky dá dělat zpravodajství. Výběr jednoduchých témat, kýčovitý audiovizuální make-up a levná dramatizace, bleskurychlý střih vytvářející dojem blikajících obrázků, které umožňují nést nanejvýš několikaslovná – tudíž prázdná – hesla. A co víc, totalitní manýry.


Kdyby se náhodou někdo chtěl na nějaké téma soustředit, v podstatě ani nemůže. Probliká šest sedm obrázků obsahujících omšelá klišé a je tu další zpravodajský „druhák“, tedy lógr zalitý horkou vodou.

Ve snaze o zatraktivnění se v tomto pořadu vytrácí jakýkoliv smysl toho, co by zpravodajství mělo splňovat. Možná, že lépe než o atraktivitě se dá spíše mluvit o podlézavosti lidskému zlozvyku. Ačkoli se to někdy nezdá být pravděpodobné, člověk je ve své podstatě dost zvídavý tvor, který jeví o své okolí značný zájem.

Chronické vystavení nízkým dávkám uranu škodí víc, než se dosud předpokládalo
Jan Beránek
tisková informace Wise Brno

Nová francouzská studie ukazuje, že uran je nebezpečný nejen jako radioaktivní látka, ale má i nepředvídané toxické účinky.

Negativní dopady těžby uranu na horníky jsou dobře známy, do jisté míry byly zmapovány i negativní vlivy uranových dolů na obyvatelstvo v okolí. Tato rizika jsou odvozována od radioaktivních působení uranu a dalších izotopů vzniklých jeho rozpadem, tedy zejména rádia a radonu.


Dosud ale neexistují žádné studie o dlouhodobém toxickém působení uranu na zdraví lidí. Hygienické limity týkající se uranu v pitné vodě a v ovzduší se stanovují na základě krátkodobých výzkumů na pokusných zvířatech.

O možné škodlivosti uranu nejen jako radioaktivní, ale i biologicky toxické látky, se začalo více spekulovat v souvislosti se záhadným “pouštním syndromem” u řady vojáků, kteří bojovali v Perském zálivu. Zde americká armáda poprvé v masivním měřítku začala používat střely plněné uranem - ten vzhledem k vysoké hustotě zvyšuje průraznost munice.

Tolkien a konec času: Esoterické tajemství "Pána prstenů"


Ano, vypadá to jako jednoduchý příběh. Nic víc, ne velmi dlouhý pohádkový příběh o dobru a zlu. Příběh, který je obsazený postavami skřítků, trpaslíků, průvodců a netvorů včetně mnohých dalších postav. Sága "Pán prstenů" od J.R.R. Tolkiena nebyl považován za nějaké významné dílo soudobé literatury, když se poprvé v roce 1954 objevilo na veřejné scéně. V současné době je ovšem situace jiná. Co je na knize, která dokázala upoutat pozornost milionů čtenářů tak zvláštního? Proč vytváří takové teplo a resonanci v srdcích svých čtenářů.

Afriku rozdělí nový oceán


Geolog Dereje Ayalew z univerzity v Addis Abebě sleduje s kolegy odlehlou oblast Afarské pouště v severovýchodní Etiopii již několik let. Nedávno se při práci v terénu stal svědkem toho, jak se zemský povrch začal otřásat. Před zraky vědce se v něm vytvořila několikametrová trhlina.

Vlivem zemětřesení, které se odehrálo loni v září a v říjnu, se v oblasti během následujících měsíců otevřely stovky podobných puklin. A nejde o žádné drobečky: Jedna z trhlin se táhne dokonce úsekem dlouhým šedesát kilometrů, její šířka dosahuje až čtyř metrů. „Ani dnes není lokalita zcela v klidu, stále lze zaznamenat slabé otřesy,“ upozorňuje geofyzik Tim Wright z univerzity v Oxfordu.

V uplynulých měsících se vědci spolupracující v rámci projektu Ethiopia-Afar Geoscientific Lithospheric Experiment do oblasti několikrát vydali. Při každé návštěvě odhalili nové trhliny v zemi, z mnohých stoupaly páry horké až 400 stupňů Celsia. U některých hlubokých průrev slyšeli vření kapaliny a z prasklin vycházel sirný pach. Zemi leckde pokrývala vrstva sopečného popela. Zemětřesení totiž doprovázel také výbuch vulkánu Dabbahu. Výzkumníky nejvíce překvapila rychlost, s jakou se obří trhlina utvořila. Domnívají se proto, že nastartovaný geologický proces bude i nadále pokračovat poměrně „svižným tempem“.

„Stali jsme se svědky zrodu nového oceánu. Ten se totiž v oblasti postupně vytvoří a rozdělí Afriku na dvě části,“ prohlásil profesor Dereje Ayalew na nedávném setkání Americké geofyzikální unie v San Francisku. Další účastnice vědecké konference Cindy Ebingerová z Royal Holloway University v Londýně zase chápe dění v Afarské poušti jako úžasnou příležitost k získání nových poznatků. „Moderní technologie nám umožní detailně sledovat probíhající geologické procesy,“ poznamenala Ebingerová pro BBC.

Vědci analyzují průběhy zemětřesení, sledují například jejich sílu a hloubku. Statistické vyhodnocení získaných informací jim pak pomáhá získat údaje o pohybech desek. Měří také takzvané magnetické anomálie, radiometrickými metodami i stáří čedičů oceánské kůry. Poměrně přesné údaje o rychlosti rozšiřování riftů v oceánech přinášejí satelitní laserová měření. Informace o přesných pozicích, a následně tedy i o pohybech tektonických desek, poskytují také radioteleskopy.

Horký proud se dere na povrch

A co se vlastně v Afarské poušti odehrává? Na severovýchodě černého kontinentu se vytvořilo takzvané riftové údolí, které nese název Velká příkopová propadlina. Podobné útvary vznikají v místech porušení pevninských desek. „V zemském plášti cirkulují tepelné proudy. Když se přiblíží k povrchu pláště, může přebytek tepelné energie porušit pevninskou kůru. Ta se pak ztenčuje, horký materiál proniká na povrch a mnohdy odstartuje zemětřesení nebo vulkanickou aktivitu,“ vysvětluje Zdeněk Kukal z České geologické služby. Pak už je tlak na roztržení desky dostatečně silný.

Po jejím rozlomení vzniká značně nestabilní proláklina, která se neustálé rozpíná a prohlubuje. „Původní pevninská kůra se v místě porušení vlivem materiálu pronikajícího z pláště začne pozvolna měnit v oceánskou,“ popisuje docent Kukal.

Pevninská kůra je silná zhruba 30 až 70 kilometrů, v závislosti na tom, zda na svém „hřbetě“ nese nížinu nebo pohoří. Pod usazeninami má vrstvu, které se říká granitová, neboť je tvořena horninami o podobném složení jako žula. Oceánská kůra naopak dosahuje tloušťky pouhých pěti až šesti kilometrů a je složená především z čedičové lávy.

Obří staveniště

Východoafrická příkopová propadlina je největší a vysoce aktivní riftová zóna. Její součástí je i Rudé moře. „Ještě před dvaceti miliony let nebyla mezi Afrikou a Arábií žádná vodní plocha. Původní pevninská kůra se začala měnit na oceánskou a postupně vzniklo Rudé moře,“ popisuje Zdeněk Kukal.

Celou oblast můžeme s trochou nadsázky označit za jedno z největších stavenišť naší planety. Nyní leží na hranici tří tektonických desek, Arabské, Africko-nubijské a Africko-somálské, které se od sebe postupně vzdalují. Nové výzkumy ukazují, že se pohyb Arabské desky zpomaluje a Rudé moře se rozšiřuje pomaleji než dříve.

Proto se také původní osa riftu přesunula z Rudého moře do Akabského zálivu a dále na východ černého kontinentu. „A právě tam by se zhruba za dvacet milionů let mohl zrodit nový oceán, který by rozdělil Afriku na dvě části,“ tvrdí docent Kukal. Podle jeho názoru se popsaný scénář naplní s devadesátiprocentní pravděpodobností. Uvnitř mnoha prasklin v Afarské poušti našli vědci čedičové magma. Ztuhlé lávy starších sopečných erupcí jsou prvními náznaky příštího mořského dna, domnívá se geolog Dereje Ayalew.