Zdá se že chození kolem horké kaše, kterou si vědci svými teoriemi o Marsu jakožto suché pustině bez šance na život navařili, je pomalu u konce... Jsem přesvědčen že konečná pravda bude mnohem zajímavější než články zatím naznačují...

LONDÝN 22. února (iHNed, ČTK, BBC)

Na Marsu je zamrzlé moře, oznámili vědci.
Objevily ho fotografie rudé planety, které pořídil tým evropských vědců. Fotografie rovníkové oblasti Elysium podle zpravodajského serveru BBC News ukazují vyhlazenou plochu s četnými rýhami o rozloze 800 krát 900 kilometrů.

Jak moře vzniklo? Vědci spekulují, že do oblasti před pěti miliony lety nateklo z nedalekých údolí obrovské množství vody, po němž zbyl pouze led. Příčinou prý byla blíže nespecifikovaná katastrofa. BBC s odvoláním na připravované číslo časopisu Nature píše, že led je pokryt usazeninami, které ledové moře zakonzervovaly.

Objev je převratný v tom, že dosud vědci věděli o zásobách vody na Marsu pouze v oblasti obou pólů. Tam jsou rezervoáry vodního ledu smíchaného s oxidem uhličitým. Ale pokud se potvrdí nejnovější objev, bude to první důkaz o výskytu vody tak blízko marsovskému rovníku.

"Už dlouho se předpokládalo, že by se měla najít voda u povrchu Marsu poblíž rovníku," uvedl Jan-Peter Muller z Londýnské univerzitní koleje. "Jde o území s mnoha říčními charakteristikami, ale nikdo tam dosud neviděl moře a určitě tam dosud nikdo nespatřil ledovou tříšť," sdělil vědec, který fotografie představil na konferenci v nizozemském Noordwijku.

Obrázky z rudé planety vědcům poskytla sonda Mars Express, kterou do vesmíru vyslala skupina evropských vědců. Pomocí technologie s vysokým rozlišením pořídila sonda fotografie, díky kterým experti moře rozpoznali. Sonda před rokem zakotvila na oběžné dráze nad planetou. Obrázky rozsáhlých plochých ledových polí připomínají plovoucí kry v polárních oblastech Země.

Přítomnost podzemního věčného ledu bude dále zjišťovat radar pro podpovrchový ionosférický průzkum Marsis, který je rovněž umístěn na palubě sondy Mars Express.

Podzemní led je podle expertů na současném Marsu hlavní zásobárnou vody. Voda se ale na povrchu Marsu v rovníkové oblasti dlouhodobě objevit nemůže. Při nízkém atmosférickém tlaku na rudé planetě by se totiž odpařila. Tomu podle skupiny vědců pod vedením Johna Murrayho z britské Open University zabránil až několik centimetrů silný příkrov prachu a sopečného popílku.

Někdejší přítomnost tekuté vody na Marsu ale mezi vědci i laiky podnítilo spekulace, že v těchto oblastech existoval život.

"Ze skutečnosti, že pod povrchem Marsu mohla před zrozením života na Zemi existovat teplá a vlhká místa a že tam pravděpodobně stále jsou, vyplývá možnost, že do dneška mohly na Marsu přežít primitivní mikroorganismy," prohlásil profesor Murray.

"Poslední mise na Mars změnila několik mých dlouhodobých názorů. Budeme muset rudou planetu znovu podrobně prozkoumat," řekl Murray. Evropská vesmírná agentura ve spolupráci s britskou vládou chtějí k Marsu vyslat další vozítko, které by pořídilo detailní záběry oblasti.

Spektrometr sondy Mars Express navíc nad zmíněnou oblastí zaznamenal (www.newscientist.com)  zvýšenou koncentraci metanu, který je na naší planetě produkován zejména mikroorganismy žijícími v půdě. Vittorio Formisano, který průzkum spektrometrem řídí, se domnívá, že půdní bakterie jsou také nejpravděpodobnější příčinou naměřeného zvýšení na Marsu. V rovníkových oblastech byly také u povrchu zjištěny dvojnásobné až trojnásobné koncentrace vodní páry než je obvyklé pro zbytek planety.
Více:
http://www.earthfiles.com/news/news.cfm?ID=868&category=Science
http://www.earthfiles.com/news/news.cfm?ID=870&category=Science
 

Převzato: www.ihned.cz

VĚDCI OBJEVILI NÁZNAK, ŽE SE ŽIVÉ ORGANISMY SNAŽÍ CHRÁNIT PŘED OTEPLOVÁNÍM

Koráli zřejmě mají schopnost vytvářet mraky

Korálové útesy jsou jedním z nejkrásnějších a turisty nejobdivovanějších mořských útvarů. V posledních letech přibývá zpráv o tom, že je ničí oteplování klimatu. Nový výzkum však nyní naznačuje, že se koráli snaží bránit.

Koráli žijí na Zemi už 570 miliónů let. Útesy, které se z nich vytvářejí, patří k nejrozmanitějším, současně však i k nejohroženějším světovým ekosystémům. Rostou velmi pomalu, asi půl centimetru za rok, a jsou velmi citlivé na teplotu vody.

Bílá je předzvěstí konce
V teplejší vodě, než na jakou jsou zvyklí, postupně ztrácejí koráli své pestré barvy. Pokud vyblednou, signalizuje to jejich ohrožení a odumírání. To samozřejmě přináší nebezpečí i pro živočišné a rostlinné obyvatele útesů, jejichž počet vědci odhadují asi na 500 tisíc druhů.
Po nedávné katastrofě v jihovýchodní Asii odborníci konstatovali, že tamní dlouhodobě poškozené útesy většinou nedokázaly splnit svou přirozenou úlohu vlnolamů. Pokud by byly ve stoprocentním stavu, mohly být následky tsunami o něco méně tragické.
Na zhoršování stavu korálových útesů se přímo podílí i člověk. Koráli mohou růst pouze v mělké vodě, většinou u břehů moří a oceánů, kde je ohrožuje bagrování a znečišťování půdy při stavebních pracích a také turisté a lovci suvenýrů.

Tajemný ekosystém
Výzkum zveřejněný v časopise Marine and Freshwater Research ukazuje, o jak pozoruhodné přírodní útvary jde a jak málo o nich stále víme.
Vědci, kteří studují Velký australský bradlový útes, narazili na velmi zvláštní věc. Tým Grahama Jonese z Univerzity Jižního kříže v australském Lismoru zjistil, že koráli vylučují do atmosféry chemickou sloučeninu síry (dimetyl sulfid, DMS), která pomáhá formovat mraky. Ty by v ideálním případě mohly posloužit ke zmírnění účinku slunečních paprsků, dopadajících na vodní hladinu, a k ochlazení prostředí.
Vědci změřili koncentraci DMS ve slizu, který koráli vylučují. Sliz se shromažďuje nad útesem, odkud ho potom rozfouká vítr. Překvapující závěr zněl: naměřili dosud vůbec nejvyšší koncentrace DMS, vylučované nějakým organismem.
V laboratoři potom zjistili, že když stoupne teplota vody, zareagují koráli ještě vyšším vylučováním DMS. Že by korálové útesy, přinejmenším ty australské, nechtěly být pouhou obětí probíhajících globálních změn? Skutečně se snaží nejen přizpůsobit okolnímu prostředí, ale také ho svou činností ovlivnit, a bránit tak svou existenci?

Gaia v akci
To jsou vzrušující otázky. Vědci však odpověď zatím po ruce nemají. V této chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se korálové útesy dokázaly před vyšší teplotou účinně ochránit. Na druhou stranu každá přírodní adaptace probíhá pomalu, a možná jsme právě nyní svědky zoufalého boje o čas nutný k přežití korálů. Ty se možná právě teď "učí", jak se o sebe postarat.
V každém případě je uvedený výzkum dobrou zprávou pro Jamese Lovelocka z Oxfordské univerzity. Tento britský vědec před třiceti lety zformuloval teorii o Zemi, kterou přirovnal k živému organismu regulujícímu své životní podmínky. Dal jí název Gaia, podle řecké bohyně, která vyvedla svět z chaosu.
I když teorie jako celek má zvláštní mystický nádech, mnozí špičkoví vědci už dnes nemají pro některé její závěry jen slova pohrdání. Graham Jones pro časopis New Scientist řekl: "Poprvé se podařilo najít souvislost mezi tím, co probíhá v korálových útesech, a klimatickými procesy. Korálové útesy mohou být výjimečným místem, kde se ukáže Gaia v akci."
Jonesův tým plánuje další několikaletý výzkum. Nechme se tedy překvapit.
Autor je redaktorem slovenského deníku Sme