[ Nahoru ]

Taková podzimní fotečka...

Vítám vás v novém týdnu. 

"Proč bychom se hádali když nejde o velblouda?"

Staré maurské přísloví

Společný citátek od Polly a mé maličkosti pro tento týden.

Převzato: www.blisty.cz

Koncentrace CO2 je "nejvyšší za 650 000 let"

Současná koncentrace skleníkových plynů kysličníku uhličitého a metanu v atmosféře je vyšší než kdykoliv za posledních 650 000 let. To je závěr nových evropských studií, které zkoumaly vzorky ledu z hloubky 3 km pod povrchem Antarktidy. Vědci konstatují, že to dokazuje, že současné globální oteplkování je výjimečné. Jiná studie, jejíž výsledky vyšly také v časopise Science, argumentuje, že hladiny moří nyní stoupají dvakrát tak rychle než v předchozích stoletích.


Za posledních pět let, od roku 1999, vědci, kteří pracují na analýze ledu v Antarktidě, provedli vrty v hloubce 3270 metrů, což znamená, že se provrtali na vzdálenost přibližně 900 000 let v historii. Plynové bubliny, zachycené v ledu, poskytly důležité důkazy o směsici plynů, přítomných v atmosféře jednotlivých ér i o její teplotě. Bylo zjištěno, že koncentrace kysličníku uhličitého je asi o 30 procent vyšší než kdykoliv v minulosti a metanu o 130 procent vyšší než kdykoliv v minulosti. Míra zintenzivňování koncentrace těchto plynů je naprosto výjimečná: koncentrace C02 v atmosféře se zvýšuje 200x rychleji než kdykoliv za posledních 650 000 let.

 

Převzato: http://www.ekolist.cz

Reuters: Ostrovy marně bojují se zvyšující se hladinou moří


24. listopadu 2005 10:11

SYDNEY (Austrálie) (ČTK/Reuters) - Carteretovy ostrovy nejsou na mapě jižního Pacifiku téměř vidět, ale podkovovitá skupina těchto atolů je jedním z míst, která jsou v současnosti nejvíce ohrožena zvedáním hladiny moří v důsledku klimatických změn. Píše o tom agentura Reuters.

Dvacet let bojuje 2000 ostrovanů marnou bitvu proti oceánu, staví pobřežní hráze a snaží se pěstovat mangrovy. Každý rok však vlny znovu zničí jejich zeleninové zahrádky, smetou jejich domy a zamoří jejich sladkovodní zdroje.

Obyvatelé Carteretových ostrovů, které jsou součástí Papuy- Nové Guiney, se pravděpodobně stanou jedněmi z prvních uprchlíků, na něž dopadly důsledky podnebných změn. Jejich ostrovy se stávají neobyvatelnými a mohou se brzy ztratit pod vlnami.

Již bylo učiněno rozhodnutí přestěhovat ostrovany na větší ostrov Bougainville, který leží čtyři hodiny plavby lodí na jihozápad. Až budou pro přesídlovací program vyčleněny finance, budou během dvou let všichni obyvatelé odvezeni lodí pryč.

Komise OSN složená z více než 2000 vědců předpovídá, že do roku 2100 stoupne průměrná hladina moře o devět až 88 centimetrů, především kvůli oteplování, jež způsobuje hromadění skleníkových plynů, vznikajících při spalování fosilních paliv.

Zvýšení hladiny moří se očekává především kvůli tání ledovců. Kupříkladu kdyby se v nadcházejících stoletích rozehřála ledová pokrývka Grónska, hladina moří by stoupla o sedm metrů. Přitom půlmetrové zvýšení hladiny moří by mohlo způsobit, že by nízko položené oblasti do vzdálenosti 50 metrů od pobřeží mohly zmizet pod vodou. Pesimističtější odhady prorokují, že moře zcela zalije hustě osídlená pobřeží takových zemí, jako je Bangladéš, a úplně vymaže z mapy ostrovní státy jako Maledivy v Indickém oceánu či Kiribati a Tuvalu v jižním Pacifiku.

"Je to pro nás otázka přežití. Když se potopí náš ostrov, potopíme se všichni," říká Anote Tong, prezident Kiribatské republiky, kterou tvoří 33 nízko položených ostrovů pokrývajících pět milionů kilometrů čtverečních v jižním Pacifiku a která je domovem asi 100.000 lidí. "Stěhujeme se dále do vnitrozemí, ale jak dlouho můžeme takto couvat? Hrozí nám, že spadneme na druhé straně po zádech do moře," podotkl Tong.

Podle něj země jako USA či Austrálie, které jsou zodpovědné za velkou část znečištění planety, ale nepřistoupily ke Kjótskému protokolu o snižování emisí skleníkových plynů, si musejí konečně uvědomit morální důsledky svého nezodpovědného jednání.

Nejvyšší bod Kiribati se nachází 87 metrů nad mořem. Většina ostrovů jsou korálové atoly pokryté pouze 2,5 metru tvrdého písku a tenkou vrstvou hlíny. Nejsou zde žádné řeky, většina ostrovů má však své jezírko. Dva neobydlené ostrovy Tebua Tarawa a Abanuea se ztratily pod vodou již v roce 1999 a z ostrova Tepuka Savilivili už kvůli zasolení zmizely kokosové palmy.

Experti rovněž varují, že stoupající hladina moří znečistí zdroje pitné vody pro miliony lidí a vyvolá hromadnou migraci. Nedávná studie OSN předpovídá, že na 50.000 milionů osob se do roku 2010 stane ekologickými uprchlíky, jež z domovů vyžene přeměna jejich bydlišť v poušť, zvyšující se hladina moří, záplavy či bouře spjaté s podnebnými změnami.

Premiér Tuvalu Maatia Toafa prý termín "ekologický uprchlík", nesnáší, připouští však, že 11.600 obyvatel tohoto tichomořského souostroví by mohlo být přinuceno opustit své obce.

Tuvalu sestává z devíti atolů s nejvyšším bodem pět metrů nad mořem, přičemž většina jich dosahuje nadmořské výšky pouhých dvou metrů. Malý ostrůvek ležící nedaleko největšího ostrova Funafuti se již potopil.

V únoru, jen pár dní před tím, než vešel Kjótský protokol v platnost, Tuvalané sledovali, jak příliv hnaný mohutným vichrem zatopil hlavní silnici v metropoli Vaiaku na Funafuti. Děti se po ní proháněly na podomácku vyrobených surfech, zatímco kolem projížděly automobily místních obyvatel spěchajících do výše položených míst.

"Předpokládá se, že za 50 let nebude Tuvalu existovat," konstatuje Toafa. "Přesídlení v rámci našeho státu je přitom nemožné, jelikož všechny ostrovy jsou nízko položené," dodává.

Také Maledivy v Indickém oceánu, tvořené 1200 korálovými ostrovy, leží tak nízko, že některé nakrátko zcela zmizely pod vodou, když v oblasti řádily 26. prosince loňského roku ničivé vlny cunami.

V roce 1998 maledivský prezident Maumún Abdal Gajúm publikoval dílo Maledivy: Národ v ohrožení, v němž načrtl nebezpečí zvyšující se hladiny moří. Od té doby byly vystavěny pobřežní hráze, aby chránily útesy a zmírňovaly příboj vln.

Malé ostrovní státy žádají nyní vytvoření nové pojišťovací společnosti, která by pomáhala hradit škody způsobované změnami podnebí, a vyzvaly také k vytvoření speciálního fondu na ochranu vodních zdrojů a rozvoj nových forem zemědělství.

Gajúm doufá, že základy pro nové způsoby řešení změn podnebí položí konference OSN o klimatických změnách, která začíná 28. listopadu v Montrealu.