"Známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je, že chce kvůli něčemu v příkoří žít."
 
Salinger - Kdo chytá v žitě
Náhodná ukázka od Polly pro tento týden...

Nabídka od Polly na knihu pro tento týden...

Ernesto Sábato - Tunel


Kniha vydaná v Buenos Aieres v roce 1948 latinskoamerickým spisovatelem, který navazoval na tehdejší francouzské surrealisty a existencionalisty. Je to výpověď o tragické rozpolcenosti moderního člověka. Příběh zničující lásky dvou lidí, kteří cítí duševní souznění a přesto k sobě nedokáží najít cestu.

Malíř Juan Pablo Castel namaloval obraz, kde v levém horním rohu nakreslil ženu za oknem stojící u moře. Tento detail představoval metaforu jeho smutku a hluboké osamělosti. V galerii si nějaká žena tohoto výjevu všimla a upřeně si to místo na obrazu prohlížela. Tak se Castel seznámil s Maríou, která však byla vdaná za slepého muže.

Castel si začínal uvědomovat, že žije v osamnění pryč od všech lidí a chvíle, které trávil s Maríou, vnímal jen jako občasná okénka ve zdi. A tak oba žijí v paralelně souběžných tunelech odděleni průhledným, přesto neproniknutelným, sklem. Ale i z bludného kruhu osamocení vede cesta ven...

"...ve skutečnosti existoval pouze jeden temný a opuštěný tunel: ten můj..."

Polly
 

Příspěvek Táni do tohoto týden je poněkud zpozdilý a nechť je vám připomínkou vánoční pohody uplynulého roku:-) Omlouvám se že vyprávění zařazuji poněkud neaktuálně, nicméně byla by rozhodně škoda o Tániny poučné příhody přijít:-)

Užívám si předvánočního shonu očima začátečníka, :o)))
Kolega David ve svých třiceti vážně slaví vánoce poprvé, protože jednak byl dlouho u jehovistů, kteří vánoce neslaví, a když už ho ani jehovisti mezi sebou nechtěli, vánoce vynechával a užíval si až Silvestra, :o)))
Jenže letos je zaláskovaný a slečna jeho srdce vánoce slaví, takže David se už měsíc postupně seznamuje s celou tou pakárnou kolem vánoc, vše je pro něj jaksi nové a jaksi nepochopitelné, dostává od princezny "jednoduché" úkoly a žasne nad tím, jak těžké může být je splnit, jenže protože chce uspět v této první zatěžkávací zkoušce, usilovně se snaží, :o)
"Kde máte tu vánoční pohodu, lidi?!"
V pondělí mi popisoval, jak pekl vánočku, protože se u budoucích tchánů chlubil, že vánočku umí, a že teda jim na vánoce upeče vánočku.
"Dejve, TY umíš vánočku???" ptám se s obdivem.
"Jo, jasně, na tom nic není, to dělám běžně, přece. Jenže tentokrát mi to nějak nenaskočilo ..."
"Měl jsi dobrý droždí?" snažím se ukázat, že o vánočkách taky něco vím.
"Droždí? Já tam dávám prášek do pečiva ..."
"Prášek do pečiva? Do vánočky???" aha, tak asi o vánočkách moc nevím.
"No našel jsem na internetu recept, tak jsem to zamíchal, všecko hand made, chápeš, nasypal jsem tam spoustu kokosu ..."
"Kokos? Do vánočky?"
"Co furt máš, ženská? Jasně že kokos!"
"A jak jsi to pletl, to bych vážně ráda viděla."
"Pletl? Co blázníš, normálně jsem to nalil do formy, co mi máma pučila!"
"Cos tam ještě dal?" ptám se s podezřením.
"Normálně, vejce, mouka, olej, cukr, kakao,..."
"Hele, Dejve, tys nepekl vánočku, ale bábovku, ty pako!"
"Jé, no jo, bábovku. A vánočka je něco jinýho? Tak to su v pr-eli... No co, tak vánočku koupím."

Za hodinu mu volal jeho vrchní dodavatel uzených kaprů, protože David slíbil zajistit uzenýho kapra k večeři. Dodavatel se omlouval horemdolem, nicméně uzený kapr nebude.
"A su definitivně v pr-eli. Že koupím vánočku, to bych ještě ukecal, ale kupovat i uzenýho kapra, to už je asi moc."
Tož se dlouho rozmýšlel, jestli má radši udit kapry nebo péct vánočku, nakonec to vyhráli kapři, protože to prý bude ta pravá vánoční pohodička, celej den hlídat uzák, :o)))
Tak jsme zahájili akci "Kapr uzený" a obtelefonovali půl Bohumína, sehnali jsme uzák a sehnali jsme spoustu rozporuplných informací, jak se udí kapři. A David šel pro kapry, přinesl dva macky naháče, už zabitý a vykuchaný, pohodička, akorát nechal u stánku čepici a rukavice, :o)
Včera odborně solil a pochvaloval si, jaký je teplo, že při uzení nezmrzne, :o) A jel do Karviné pro stromeček, protože v Bohumíně prý mají jen košťata, přijel rozpálený doběla, dvoumetrovou jedli koupil, krááááásnou, voňavou, ale stála ho šest stováků, hořekoval a naříkal, že mu nezbylo na rum, :o)
Dneska jsem ho vezla do Lutyně k uzáku, deset stupňů pod nulou, v deset sázel do komína a před chvilkou mi volal:
"Kapři jsou kaput, startuj!"
"Jak - kaput? Hotoví?"
"Kujvakujvakujvakujva urvali se a spadli do komína, jedem pro kapra a k večeři bude sakrasakrasakrasakra SMAŽENEJ!!!"

 

Tak to máme za sebou, uf.
Šílenství posledního předvánočního týdne vyvrcholilo ve čtvrtek, protože jsem slíbila Iris nakopírovat pro kamarádky k vánocům naše skvělé fotoalbum, za posledních pět let máme tolik krásných fotek z tolika krásných akcí, že je to akorát na jedno DVD, udělala jsem to s případnou muzikou na pozadí, je to vážně skvělé dílo, no a Iris se rozhodla, že to musí mít každá účastnice, koupila deset placek a dala mi to k napálení, a když to tatínek viděl, šel se zbláznit, děsně ho to nakrklo, že Iris takhle nestydatě využívá jeho, jakožto majitele skvělé a jedinečné a neocenitelné vypalovačky, ona je prostě #$%^&* a jestli to udělám, tak su #$%^&* taky, :o))
Sklesle jsem to vzdala a šla plácat trubičky a slepovat linecké, a přitom jsem horečně přemýšlela, jak to udělat s lístkama na Nohavicu, protože je naprosto jasné, že jestli Libor dostane od Ježíška lístky ke stejnému stolečku, jako Iris, že to nemůže skončit dobře. Mám Iris poprosit, aby mi ty lístky vrátila? No ale proč by ONA měla trpět kvůli mýmu asociálnímu chlopkovi? Mám ty lístky dát Davidovi? Jenže David dva lístky nechce, chce nejmíň čtyři, protože on NENÍ asociál a bez party nikde nechodí. Tak je mám nabídnout někomu jinému? Mám se vzdát svého vítězství a nechat někoho, ať si užívá místo mně, a taťkovi k vánocům koupit zastřihovač vousů?
Ach ano, toto je jediné řešení, plácám trubičky a oči se mi zalejvaj slzami, smiřuju se s tím jediným rozumným řešením a vypadám asi děsně, protože Libor to po nějaké době vzdal a nakopíroval mi všech deset kopií toho fotoalba čarodějnického, děsně pri tom klel a nadával, ale zatímco já lepila linecké, on to všecko zvládl, :o)))
A když jsem se na to ještě vyspala, už jsem to tak černě neviděla, koupila jsem šmuglera a dala ho tatínkovi Irisiným jménem za tu palbu, což tatínka poněkud usmířilo, takže když pod stromkem rozbalil ty vzácné lístky a vyslechl si celou tu neuvěřitelnou storry, přešel bez komentářů zmínku o Iris, :o))
Já jsem od Ježíška dostala věšteckou knihu I-ting, hned jsme to s klukama testovali, Vojk se knihy zeptal, jaká bude jeho žena, ovšem věštba je dosti děsivá, protože odpověď se skládá z dvou aspektů, horizontální vyšel HROM a vertikální OHEŇ, :o))) A výsledkem je ÚTĚK, :o)))) Na obrázku (geppart) je kočka, které na čumáku sedí myš, takže kočka se dusí. Jenže nemůže tu myš sežrat, protože myš je otrávená. Ovšem na první pohled vypadá obrázek jako sup, :o))) Řešením je prý útěk od pohybu, tedy nehybnost, tomu jsem nejdřív nerozuměla, ale teď si myslím, že kniha chtěla říct, že by se Vojk neměl příliš starat o to, jakou dostane ženu, že by měl věcem nechat volný průběh a nikam se nehnat, :o))) Kterýžto výklad mi poskytuje jistou útěchu, :o)))
Já jsem se samozřejmě věštecké knihy zeptala, jestli se Libor na koncertu pohádá s Iris, už si nepamatuju ty aspekty, protože je to za mnou, ale v podstatě kniha hovořila o sjednocujícím prvku, který dává harmonii celku poskládanému jako mozaika z různých kamenů. Na obrázku byl hrozen, ovšem hrozen nahých lidských těl, propletených v dost intimních pozicích, :o)) Říkám si perfektní věštba, jen CO nebo KDO je tím jednotícím prvkem??? Já, říkám si neskromně, ale hned se zastydím za tu nemístnou nadutost a napadne mě alkehol, jasně, to bude to pravé, :o)))
A včera to bylo fajn, Iris nás vezla velkým pohodlným autem svého přítele, ve kterým si ani Libor nemusel připadat jak mamut, stoleček máme pěkně umístěný, takže skvěle vidíme na pódium, pivo je dobré, mezi Libora a Iris si sedne Irisčin přítel, kterýho má Libor celkem rád, a ukazuje se, že jednotícím prvkem není nikdo jiný než Jarek, mluví klidným a kladným způsobem, fantasticky vaří na heligonku, občas mu vypadne text, je prostě hřejivě lidský, :o)
Jen obecenstvo bylo poněkud ... ztuhlé, ale to se dalo čekat, samí informatici v obecenstvu, :o))) Hele, zběsilá pařba informatiků, fotka perfektně vystihuje včerejší Jarkovo obecenstvo, :o)))
 

TK

Ještě jednou zemětřesení a tsunami v Asii. Fotografie dostatečně demonstrují co katastrofa způsobila na malých ostrovech...