Převzato: www.pravo.cz

Nejstarší evropský homo sapiens žil na Moravě
     Nejstarší Evropané našeho druhu homo sapiens žili před 31 tisíci lety na území dnešní ČR. Dospěl k tomu tým rakouských a amerických vědců na základě prvního přímého určení stáří kostí pocházejících z Mladečských jeskyní nedaleko Litovle. Informuje o tom nejnovější vydání časopis Nature.
     Lidé z období svrchního paleolitu, jejichž kosti byly nalezeny, jsou již dlouho považováni za nejstarší zástupce takzvané aurignacké kultury. Ta se vyznačuje kamennými nástroji vyráběnými podélným štípáním a také nástroji z kostí a parohů.
     Eva Wildová z Vídeňské univerzity a Maria Teschlerová-Nicolaová z tamního Muzea dějin přírody se svými kolegy dospěly při použití hmotnostní spektrometrie k přesnému určení doby, z níž pocházejí čtyři zuby a jedna lopatka z jeskyní.
     Stáří zubů bylo určeno na 31 tisíc let, zatímco lopatka je prý o něco starší.
     Badatelé dospěli k závěru, že zjištění je dostatečné pro potvrzení, že tamní kosti patřily "prvním moderním lidem Evropy" a že sehrají "ústřední roli v diskusích o počátcích nového člověka na severozápadě starého kontinentu a o osudu člověka neandertálského".
     Zavalití neandertálci doby ledové byli jednoho dne konfrontováni se štíhlými lidmi, kteří přišli odjinud. Po soužití, které trvalo několik tisíc let, neandertálci za nepříliš vyjasněných okolností vymřeli, aniž by došlo k jejich křížení s druhou skupinou, s našimi předky.
     "Jsme pyšní, že takový nález byl právě na Moravě," řekl ČTK šéf ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Martin Oliva, který se na výzkumu podílel. "Stáří kostí jsme vcelku znali, ale do dneška byly pochybnosti o jejich příslušnosti k této kultuře," popsal. Jestli jde o úplně nejstarší příslušníky druhu homo sapiens sapiens (člověk vyspělý), podle něj není zcela jisté. "V rumunské jeskyni Pesteracu Oase se našly kosterní pozůstatky o něco starší, ale neví se, z jaké kultury," dodal Oliva.
     V Mladečských jeskyních se podle něj našly zajímavé pozůstatky pohřebních rituálů. "Byly objeveny bohužel příliš brzo a v té době ne příliš dobře prokopány. Jinak by to byl zajímavý průhled do spirituality tehdejších lidí," míní Oliva.
     Mladečské jeskyně byly objeveny v roce 1826 při lámání kamene. O jeskyně se začalo pečovat až později po archeologických nálezech z roku 1881. Kromě pozůstatků vyhynulých obratlovců tu bylo nalezeno mnoho koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady jejich činnosti, jako jsou nástroje a ohniště. Větší část nálezů byla zničena koncem druhé světové války při požáru zámku v Mikulově, kde byly vystaveny. "Přežily" pouze nálezy, které se nacházely ve Vídni.

(ČTK)

Více o místě nálezu: http://www.caves.cz/jeskyne.php?jazyk=CZ&jeskyne=MLA 

Tuto zprávu jsem přinesl již před hodnou chvíli v "týdnu" na začátku roku, a tady ji najdete poněkud podrobnější...


Převzato: www.lidovky.cz 

Nejstarší jihoamerické pyramidy

Pozůstatky vzkvétající civilizace, která vznikla před pěti tisíci lety v peruánské pustině, popsali američtí archeologové


Dobytím říše Inků přerval španělský dobyvatel Francisco Pizarro dlouhou historii jihoamerických civilizací, jejichž počátky se ztrácejí v šeru věků. Práce amerických archeologů zveřejněná nedávno v časopisu Nature naznačuje, že kolébka vyspělých kultur z oblasti And ležela v peruánském kraji Norte Chico asi 160 kilometrů na sever od dnešní peruánské metropole Limy.
Je to odhalení hodně překvapivé, protože území kryté nekonečnými písečnými dunami a bičované suchým větrem rozhodně nevypadá jako místo, kde by měla vzkvétat lidská civilizace.
Badatelé věděli o dávném osídlení Norte Chico déle než století. Výzkumné týmy se sem však dvakrát nehrnuly. Zbytky zdejších sídel neskrývaly na rozdíl od jiných lokalit ani zlaté předměty, ani nádherné textilie. Nenašla se tu dokonce ani keramika, která bývá považována za neklamnou známku pokročilejších kultur. Zdálo se, že lidé v Norte Chino žili nudným, jednoduchým životem.
Tým badatelů vedený antropoložkou Winifred Creamerovou z Northern Illinois University a jejím manželem Jonathanem Haasem z Field Museum v Chicagu usvědčil své předchůdce z omylu a odhalil v dávných obyvatelích Norte Chino tvůrce nejstarší jihoamerické civilizace.

Jako raketa na dvorku

Nejnovější datování posunulo počátky osídlení Norte Chico k roku 3000 př. n. l. Přibližně ve stejné době, kdy Egypťané stavěli své pyramidy, začali obyvatelé suché pustiny při peruánském pobřeží Tichého oceánu budovat z kamení podobné stavby. Jejich stupňovité pyramidy mívaly základnu 100x90 metrů. Nad okolí se vypínaly do výšky pětadvaceti metrů a na vrcholcích zřejmě nesly malé budovy. Dnes zbyly z těchto pyramid jen ruiny.
Pokud pyramidy z Norte Chico zaostávaly za svými egyptskými protějšky velikostí, doháněly to četností. Byly rozesety na území 1800 km2 a patřily k třinácti sídlištím, jež zaujímala plochu od 10 do 100 hektarů. Každé z nich mělo alespoň jednu pyramidu. V některých se jich však tyčilo k obloze i sedm. Musely to být impozantní stavby. Vždyť největší z nich spotřebovala více než 150 tisíc m3 materiálu.
Stáří pyramid určila Winifred Creamerová z rostlinných vláken pocházejících většinou z planě rostoucích travin. Indiáni z nich splétali sítěné vaky pro dopravu kamenů na staveniště. Analýzy dokazují, že lidé z Norte Chico budovali pyramidy plných 1200 let - od roku 3000 př. n. l. do roku 1800 př. n. l.
"Amerika nikdy předtím nic podobného neviděla," říká Winifred Creamerová.
"Stavitelé se neměli čím inspirovat. Nebyl tu příklad v budování podobných staveb.
Je to tak trochu, jako kdybyste se rozhodli postavit si doma na dvorku funkční raketu a uspěli jste."
Úžasná je i rychlost, s jakou civilizace v Norte Chico povstala. "Netrvalo to ani 150 let a malé tlupy lovců a sběračů se proměnily na velkou, usedle žijící komunitu budující monumentální stavby," říká archeolog Haas.
Kromě pyramid hloubili obyvatelé planiny také kruhovité arény o průměru 20 až 40 metrů. Dno se nacházelo metr až dva pod úrovní okolního terénu. Podobně jako stavba pyramid vyžadovalo i budování zahloubených arén obrovské úsilí. Lidé z Norte Chico zřejmě nikdy nebyli úplně spokojení s výsledkem své práce a neustále vše zdokonalovali a přestavovali.

Vydali se netradiční cestou

Při pohledu na písečné duny se vnucuje otázka: Proč ke vzniku nejstarší jihoamerické civilizace došlo ze všech možných míst právě zde?
"Tohle opravdu není nejpříhodnější místo k životu," připouští Winifred Creamerová. "Ale to se od základů změnilo, když si někdo uvědomil, že všechno bude snazší, pokud postaví závlahový systém."
Civilizace stavitelů pyramid z Norte Chico stála na dvou pilířích. Prvním byl lov ryb, mušlí, ježovek, krabů a dalších živočichů na mořském pobřeží. Druhou oporou pak pěstování plodin na políčkách zavlažovaných z místních řek systémem jednoduchých krátkých kanálů. Zemědělci sklízeli především bavlnu, tykve, papriky, fazole a avokádo. Mezi rybáři a zemědělci panoval čilý směnný obchod. Rybáři měli zájem především o bavlnu pro výrobu sítí. Na oplátku si zemědělci odváželi do vnitrozemí ryby a další dary moře.
Celkem překvapivě nenalezli archeologové v Norte Chico stopy po pěstování obilovin, které bývaly u prvních velkých světových civilizací hlavními plodinami.
"Staří Peruánci se při vzniku své nejstarší civilizace i v tomto ohledu ubírali netradiční cestou," říká Winifred Creamerová.
Výzkum v Norte Chico postavil před archeology řadu otázek, které zodpoví jenom další vykopávky.
Vědci jsou zvědavi, jestli v sídlištích prvních stavitelů pyramid narazí na řemeslnické dílny nebo na tržiště. Zatím není jasné ani to, zda lidé v těchto místech pobývali trvale nebo zda se sem uchylovali jen na určitou část roku. Nejasný zůstává i zánik civilizace v Norte Chico.
"Snad bychom mohli její pád vysvětlit stejně jako její vzestup -tedy závlahovým zemědělstvím," míní Winifred Creamerová. "Kolem roku 1800 př. n. l. tato civilizace upadá, ale ve stejné době se objevují rozsáhlé závlahové systémy o něco dále na sever. Lidé se patrně přestěhovali do oblasti s úrodnější půdou. Přinesli si s sebou znalost budování závlahových kanálů a začali tam pěstovat kukuřici."
Norte Chico se tehdy proměnilo v to, čím zůstalo až do dnešních dnů - ve vylidněnou pustinu. To však nic nemění na skutečnosti, že právě tady byly položeny základy kultur, která v následujících tisíciletích vzkvétaly v nejrůznějších koutech andského pohoří.


Vyspělá civilizace v Peru

Peruánci stavěli pyramidy ve stejné době jako Egypťané. Američtí archeologové nedávno popsali pozůstatky kamenných pyramid starých více než 5000 let, které kdysi stály na planině Norte Chico.
Oblasti vzdálené asi 160 km na sever od dnešní Limy.

Stupňovité pyramidy o délce 100 metrů a šířce 90 metrů se vypínaly do výšky pětadvaceti metrů a na vrcholcích zřejmě nesly malé budovy

Kruh vztyčených kamenů, kterým dnes místní obyvatelé Norte Chico říkají "huancas" tvořily základnu jedné z pyramid. Před usazením byly některé z těchto kamenů jež jsou až dva metry vysoké, opracovány a leštěny. Kameny byly uctívány ještě v 16. století. Podle místních pověstí jsou "huancas" pozůstatkem Rio dávných hrdinů, které bohové proměnili na kameny.