"Pete ovšem jako správný kocour raději chodí ven a nikdy se nevzdal přesvědčení, že stačí vyzkoušet všechny dveře a jedny z nich určitě musí být dveře do léta. Myslím si, že má nejspíš pravdu."
 
Henlein - Dveře do léta 


Náhodná ukázka od Polly pro tento týden...

Převzato: www.idnes.cz

Tajemstvím pyramidy jsou krvavé rituály
04.12.2004 13:20 - Hrobku plnou bezhlavých lidských pozůstatků objevili archeologové v útrobách Měsíční pyramidy v Mexiku. Přes dva tisíce let stará Měsíční pyramida, která se nachází v troskách města Teotihuacan na jihovýchodě země, patří k jednomu z turistických magnetů Mexika.

Teotihuacan byl prvním velkým městem na americkém kontinentě. V dobách své největší slávy byl metropolí aztécké říše a žilo v něm přes 120 000 obyvatel. Jeho centrem byla dvoukilometrová Ulice mrtvých, kterou lemovaly budovy místních elit. Právě na jejím konci se nachází 46 metrů vysoká Měsíční pyramida.

Archeologové objevili také bezhlavé pozůstatky orlů, psů a dalších zvířat. „Těžko uvěřit, že se rituál skládal z jasných symbolických aktů, takhle to spíše vypadá na hrůzostrašné krveprolití s obětováním lidí a zvířat," říká Saburo Sugiyuma, vedoucí týmu archeologů.

„Ať už byli lidé a zvířata obětováni zde na místě nebo někde nedaleko, tento rituál musel být jedním z nejstrašnějších činů, které byly ve Střední Americe archeologicky zdokumentovány," dodává.

Z dvanácti nalezených těl byla deseti sťata hlava. Lidské ostatky byly spíše hozeny do hrobky, než rituálně uloženy. Dvě zbývající těla byla bohatě zdobena korály a náhrdelníky z imitace lidských čelistí.

Archeologové zkoumají trosky města více než 200 let, přesto o jeho vzniku dosud nemají mnoho informací. Podle archeologa Sugiyuamy téměř kompletní zkoumání ukazuje, že Měsíční pyramida byla pro stavitele důležitým místem demonstrace státní moci prostřednictvím různých obřadů a obětování. Město zpustlo někdy kolem roku 700 našeho letopočtu, kdy ho zřejmě dobyli nájezdníci.

Trosky města Teotihuacan jsou národní památkou. Počátkem roku zde obyvatelé protestovali proti stavbě obchodu amerického řetězce Wal Mart, který měl vyrůst necelý kilometr od těchto historických pamětihodností. Nicméně nedávno byl obchod podle plánu otevřen a setkal se s obrovským zájmem nakupujících.

MF DNES , Reuters, vok

 

Převzato: www.lidovky.cz

Ptakopysk opět překvapil vědce

Genetici zjistili, že u ptakopysků rozhoduje o pohlaví pětkrát víc chromozomů než u ostatních savců


Narodí se holka, nebo kluk? U savců o tom rozhodují dva chromozomy. Ale nikoliv u všech. Vědci nedávno odhalili pozoruhodný systém, který určuje, jaký potomek se vyklube z vejce australského ptakopyska.

Ptakopysk podivný si své české přízvisko bezesporu zaslouží. Tento pozoruhodný savec je potomkem tvorů, kteří obývali Zemi už před 210 miliony roků spolu s dinosaury. Některé rysy dávných plazích předků si uchoval dodnes.
Je to živočich natolik bizardní, že první zprávy, jež o něm dorazily z Austrálie do Evropy roku 1797, považovali slovutní učenci za mysliveckou latinu. Skeptiky nepřesvědčily ani první konzervované exempláře, které dovezly britské lodi ze zámořské kolonie o rok později.
Prohlásili je za podvrh. Dnes už o existenci ptakopyska nikdo nepochybuje. Spolu se třemi druhy ježur je řazen mezi tzv. ptakořitné savce. Jako jejich zástupce se dostal i mezi tucet savců, jejichž DNA genetici usilovně "čtou".

Prapodivný tvor

Dědičná informace ptakopyska ale připravila přírodovědcům šokující odhalení ještě dávno předtím, než složité genetické aparatury "dolouskají" poslední písmena genetického kódu. Genetické určení pohlaví u ptakopyska zajišťuje systém, na který bychom v souladu s označováním velikosti oděvů mohli s klidným svědomím našít visačku XXXXXL.
Drtivá většina savců včetně člověka vystačí při určení pohlaví s dvěma pohlavními chromozomy X a Y. Ptakopysk má takových dvojic pohlavních chromozomů celkem pět. A jako by to nestačilo, má tento savec na jednom z nich i gen, kterým si určují pohlaví ptáci.
Dědičná informace živočichů je rozdělena do "porcí" zvaných chromozomy. Dvojici tzv. pohlavních chromozomů připadá úkol určit pohlaví. U savců předurčuje samici k jejímu pohlaví přítomnost dvou samičích pohlavních chromozomů X. Samčí pohlaví určuje přítomnost jednoho samičího pohlavního chromozomu X a jednoho samčího pohlavního chromozomu Y.
Do pohlavních buněk - vajíček samic a spermií samců - ukládají savci jen polovinu své dědičné informace. Vajíčko či spermie tak nese po jednom ze všech chromozomů včetně pohlavních. U samice je dělení chromozomů celkem jednoduché. Je vybavena párem chromozomů X, a vytváří proto jen vajíčka s pohlavním chromozomem X. Situace samců je poněkud komplikovanější. Samec vybavený pohlavními chromozomy X a Y produkuje ve varlatech dva typy spermií - jedny nesou jen samčí chromozom Y, druhé naopak jen samičí chromozom X.
Mládě dědí jednu polovinu chromozomů od otce a druhou od matky. Od každého dostává také po jednom pohlavním chromozomu. Matka mu může s vajíčkem předat jen samičí chromozom X. Pohlaví potomka proto závisí na tom, jakou spermií bylo toto vajíčko oplozeno. Pokud do vajíčka pronikla spermie nesoucí chromozom X, získává potomek po jednom chromozomu X od otce i matky a vyvine se z něj samice. Pokud vajíčko oplodní spermie se samčím chromozomem Y, pak má potomek pohlavní chromozomy v konfiguraci XY a bude z něj samec.
Obecně se dá říci, že vývoj savců je naprogramován na samičí pohlaví. Výhybku k vývoji v samce přehodí jen přítomnost chromozomu Y s genem označovaným jako SRY. Gen SRY má na starosti tvorbu varlat, a tím následně i vývoj dalších typických samčích znaků.
U ptáků je pohlaví určeno opačně. Samec má dva stejné pohlavní chromozomy Z, samice je vybavena jedním chromozomem Z a jedním "samičím" chromozomem W, na kterém sehrává klíčovou roli v určení pohlaví gen označovaný jako DMRT1.

Pětkrát určené pohlaví

Ptakopysk má dědičnou informaci rozdělenou do 26 chromozomů, ale vědci se nemohli dlouho shodnout, které z nich určují pohlaví. Není divu, že pátrání po páru pohlavních chromozomů vycházela naprázdno. Australští biologové Jennifer Gravesová a Frank Grützer z Australian National University v Canbeře zjistili, že ptakopysk má hned pět párů pohlavních chromozomů.
Samice nesou v buňkách pohlavní chromozomy v konfiguraci XXXXXXXXXX. Vývoj samce zajišťuje konfigurace pohlavních chromozomů XYXYXYXYXY. Každý z pětice X či Y chromozomů je jiný a nese odlišné geny. Ptakopysk tak zcela zastínil jihoamerické vřešťany, kteří byli považování díky dvěma párům pohlavních chromozomů za evoluční raritu.
Vlastnictví tak početné sady pohlavních chromozomů v sobě skrývá úskalí v podobě zmatků při dělení pohlavních chromozomů do pohlavních buněk. Samci všech savců podělí vznikající spermie o dvojici pohlavních chromozomů Xa Y. Ptakopysk však musí rozdělit pět dvojic a přitom nesmí dovolit, aby se ve spermiích chromozomy X a Y pomíchaly. Spermie musí nést jen dvě konfigurace pohlavních chromozomů - XXXXX nebo YYYYY.
"Smíšené" spermie, například s kombinacemi pohlavních chromozomů XXYYY, YXYXY nebo YYYXX, by nedaly vzniknout životaschopným potomkům. Jenny Gravesová přišla spolu s Frankem Grützerem na kloub i téhle záhadě. Než se začnou chromozomy dělit do pohlavních buněk, vytvoří X chromozomy a Y chromozomy řetěz a putují do nově vznikající pohlavní buňky vždycky společně.
Ani tím však výčet genetických rarit v určení pohlaví ptakopysků nekončí. Poslední z pěti X chromozomů označovaný jako X5 nese gen DMRT1, který určuje pohlaví ptáků. Jeho úloha při určení pohlaví ptakopyska není jasná. Stejně tak zůstávají záhadou i důvody vzniku tohoto velmi komplikovaného systému určení pohlaví u ptakopyska.

Lidové noviny, 04. 12. 2004, Jaroslav Petr; BIOLOG

Převzato: www.osel.cz

Psychotické symptomy jsou s marihuanou častější
Studie provedená na 2 437 osobách dokládá, že kouření marihuany je u těch, kdož mají genetickou predispozici k psychotickým stavům, rizikové. Kouření konopí má na svědomí 8% všech vážných případů psychóz.


Psychotická onemocnění jsou považována za největší celospolečenské břemeno. Duševní choroby náleží podle údajů Světové zdravotnické organizace mezi nejčastější příčiny neschopnosti. Mezi prvními deseti příčinami ve světovém měřítku, jich je pět z oblasti psychiatrie - deprese, bipolární porucha, závislost na alkoholu, schizofrenie a obsedantně kompulzivní (nutkavá) porucha. Tato onemocnění postihují obyvatelstvo v produktivním věku, vedou k dlouhodobým pracovním neschopnostem, a mají negativní dopad na rodiny, jsou zdrojem negativních sociálních jevů a sebevražed.
V poslední době jsme na stránkách Osla byli svědky střídání článků svědčících o škodlivosti i prospěšnosti látek obsažených v konopí. Jednou měli navrch vyznavači, podruhé zase oponenti kouření marihuany.
Nyní zveřejněná studie, kterou kolektiv nizozemských autorů publikoval v British Medical Journal, je argumentem na straně odpůrců kouření. Z této studie totiž vyplynulo, že používání marihuany u adolescentů a u mladých dospělých, může být příčinou psychotických poruch, které se projeví až v pozdějším věku. Riziko vzniku těchto symptomů sice není velké, ale podstatně se zvyšuje u osob, které mají k psychotickým stavům určité predispozice.


Psychické poruchy různého stupně se v průběhu života vyvinou téměř u třetiny osob. I když celá řada dříve provedených studií vztah užívání marihuany a psychotických problémů indikovala, vynesení jednoznačného verdiktu se jevilo jako komplikované. Obtížným se jevilo určit, zda užívání marihuany samo spouští psychotické problémy - jako například slyšení hlasů a paranoiu, a nebo zda jsou mentální problémy těchto osob důsledkem toho, že je mezi nimi více „samoléčitelů" , kteří si užívání marihuany ordinují.
Přijít této věci na kloub se snažil kolektiv vedený Jimem van Os z Maastrichtské univerzity. Tento tým výzkumníků sledovali 2437 osob ve věku 14 - 24 let. Zjistil, že během čtyř let se u 21% vyznavačů marihuany psychotické problémy vyskytly. Zatímco u osob, které marihuanu neužívaly, se tyto problémy vyskytly jen v 15%. Studie odhalila ještě jednu souvislost - čím větší dávku marihuany osoba konzumuje, tím větší je u ní pravděpodobnost, že se u ní vyvinou psychotické stavy.


Vliv rodinné predispozice
Největší riziko vývinu psychotických stavů mají podle výzkumníků ti, u nichž se v příbuzenstvu takové stavy již vyskytly. Osob s genetickou predispozicí, byla ve sledovaném souboru, přibližně jedna desetina. U nich (tedz těch co spadaly do zmíněné desetiny z celku), se u kuřáků marihuany vyvinul psychotický symptom u více než poloviny z nich (51%). U nekuřáků z této skupiny to bylo jen asi u čtvrtiny.
Nutno podotknout, že definice psychózy, používaná v této studii, je velmi široká a zahrnuje i občasné symptomy, které nevyžadovaly hospitalizaci. Podle van Ose jsou výsledky studie zcela jednoznačné: „Pokud máte sami psychické problémy, nebo máte v rodině někoho s narušenou psychikou, je pro vás kouření marihuany rizikové."
Shodně v tomto směru smýšlí například i Martin Barnes, šéf exekutivy dohledu nad léčivy ve Velké Británii. Podle něj si kuřáci marihuany zadělávají na psychické problémy a ten, kdo začne s kouřením brzo, má výhled na špatné konce mnohem větší. Jiný z profesionálů - Robin Murray z londýnského Psychiatrického ústavu, toto riziko dokonce vyčíslil. Kouření marihuany má podle něj na svědomí 8% všech vážných případů psychóz.

Prameny: British Medical Journal, New Scientist

Autor: Josef Pazdera