|
|
 |
|
|
|
| |
|
|
Beltine |
|
Green Man – Zelený muž
Jeho kariéra pohanského boha je prastará, určité náznaky jeho existence lze najít už v altamirských skalních kresbách. V Evropě se objevil už v dávné době kamenné a přetrval všechny importy božstev keltských, římských i germánských, což u tak archetypální představy není nic neobvyklého. Jeho přivandrovalí příbuzní totiž nesli stejné atributy, samozřejně je to řeč o přírodním cyklu Jaro-Léto-Zima, respektive Zrození-Život-Smrt a znovu dokola. Stal se také jedním z podstatných prvků legendy Robina Hooda, je považován za pravděpodobného kandidáta na Zeleného rytíře ze známého literárního díla o siru Gavainovi. Tohoto dobrého ducha lesa, známého po celé Evropě, nebylo prostě možno opomoenout. Proto ochránce stromů, obvykle od hlavy až k patě pokrytý listím, nejčastěji dubovým, přetrval v anglických lidových slavnostech vítání jara a zabydlel se, jak už bylo řečeno, v sakrální výzdobě tamních chrámů. Není nezajímavé, že (podle Mike Hardinga) značná část kostelů s greenmanovskou výzdobou je zasvěcena Panně Marii, tahle světice totiž zvláště na ostrovech převzala funkce mnoha pohanských bohyň. Ostatně, i již zmíněného Robina Hooda Veselí chlapci (Merry Men) byli původně Marry'Men. Stejně jako Morris Dancers, kteří k vítání jara a k Zelenému muži také patří ... ale to bych už zabíhal na nepevnou půdu, z níž ještě neznám cestu ven. převzato z Bezejmenné stránky http://pieter.webpark.cz/bestiar Zelený muž v Čechách Řadu lidí zaujal Zelený muž jako duch vegetace a strážce lesa. Jeden z nejkrásnějších českých zelených mužů je v záhadném kostele svatého Mikuláše (1396) v Čečovicích. Na střeše kostela je do kamenného sloupku vetknut prastarý, téměř nekorodovaný železný prstenec neznáme funkce. V lapidáriu pod kostelem ve Velehradě je schematický románský kamenný zelený muž z první poloviny 13. století. V klenebním křížení kostela v Dobrši u Strakonic je zelený muž obklopený hnědými hvězdami. Druhý zelený muž byl později nalezen v témž kostele v dobré společnosti fantastických tvorů a zvířat na severní straně lodi pod konzolou. V dominikánském klášteře v Českých Budějovicích je barevný, „naprosto ukázkový“, perfektně zachovalý zelený muž. Má divoký vyjevený výraz, listí mu vyrůstá z kníru, kolem sebe svatozář. Je na konzole severní lodi klášterního kostela Obětování Panny Marie přímo proti vchodu z křížové chodby kláštera. Další nejméně čtyři zelení muži oživují les katedrály svatého Víta. V koutové konzole kaple svatého Václava je vousatý zelený muž s širokým nosem, vrásky na čele, z úst mu vyrůstají silné větévky. Dívá se ven i dovnitř sebe. Na vedlejší konzole je hodně divný zamračený muž se špičatýma ušima, řekli bychom ďábel, ale spíš to je tvor hlubin, nějaký gnóm. Na třetí konzole je příjemná tvář muže světa s točeným knírem, nejspíš ze světa lidí a velmožů. Na východním i západním svorníku obkročné klenby předsíně jižní brány je vyobrazen rostlinný motiv s rotujícími listy a žaludy v podobě keltského triquetra. Další, hodně velký zelený muž hospodského typu je v piliíři opěrného systému, má velký bambulovitý nos, oči se dívají vzhůru, ústa se blíží úsměvu. Na jižním průčelí velké věže poblíž Rudolfova okna je zelený muž se zakrytou tváří a kudrnatými vlasy. Ze dvou dochovaných návrhů zeleného muže od Mockera byl pravděpodobně později realizován jen jeden u okna nad ochozem sevení věže hlavního vstupu katedrály zhruba v rovině dolního okraje rosety. Další, již hodně stylizovaní zelení muži jsou na dveřích v Husově ulici a na kování nade dveřmi v Míšeňské ulici u Karlova mostu. Renesanční a navíc dřevěný, červeně podbarvený, ale jinak zelený muž se vyskytuje na obložení jedné z našich prvních (po roce 1540) renesančních budov – radnice v Litoměřicích (dnes v litoměřickém muzeu). Z úst mu vyrůstá trojlístek. Další tři zelení muži jsou v Plzni. Nad okny pozdně gotického arkýře lounského muzea upravovaného v roce 1890 Mockerem vystupují dva stylizovaní zelení muži. Opravdovou a poněkud hrozivou individualitou je poškozený strážce vstupní brány kláštera Zlaté koruny – nejspíš se rovněž jednalo o zeleného muže. Důkaz, že symbol se nikdy nevytratil z obecného povědomí, podává kašna pod litoměřickým pivovarem a klasicistní dům v Komenského ulici v Terezíně, na jehož štuku vystupují podle tovární formy zhotovení zelení muži. Kolem roku 1890 jsou zelení muži poměrně častí například na historizujícím nábytku…
Podle knihy Václava Cílka Makom-kniha míst (nakladatelství Dokořán 2004)
Beltejn Ian Anderson
Postál jsi někdy v dubnovým
lese Miloval jsi tu, kterou pružná
pravda svádí? Šťastnej starej novej rok pro
tebe a tvý blízký Chodil jsi parkem a městem jako
každej den a byl jak na trní Strejček v zeleným Ian Anderson
Už jste někdy viděli Strejčka v
zeleným? Není to sranda, bejt Strejček v
zeleným Máš zelenou pořád hluboko v
srdci? Jeřabina, dub, i blejskavá
cesmína
|
|
Jeho
tvář se objevuje dnes už vlastně po celém světě. Ale nejčastěji ji můžete
spatřit, když podniknete poznávací zájezd po anglických chrámech. Stejně jako
francouzský gargoile vstoupil do architektury i tento zelený muž, jehož obličej
pod maskou z listů zdobí řadu kostelů. Ať už se mu říká Green Man, Green
Jack, Jack-in-the-Green, Old Man in the Woods nebo
Green George, vždy jde o jedno a totéž stvoření, staré předkřesťanské
vegetační božstvo, které časem zdegradovalo ve folklórní postavu. Ovšem postavu
úctyhodnou, žádného strašáka. 
©2005 -
Hade 
|