V září roku 2000, tedy před 3 lety, jsem se vydal s kamarádem Mirkem na cestu po severozápadě Skotska. Kromě jiného jsem měl v úmyslu putovat po místech, známých z textů a mimohudebních aktivit hlavní postavy Jethro Tull - Iana Andersona. Ten koupil v roce 1978 velkou část ostrova Skye, a v zálivu Loch Slapin založil lososí farmu. Zde tedy, s jistým zpožděním, předkládám výsledek této „studijní“ cesty. Šlo hlavně o lokalitu Dun Ringill která Andersona inspirovala k následující písni na albu Stormwatch ze září 1979:

Jasný světlo na pěstěný dlani
Špatně jsem rozdal den
Snímám noc z ošoupanýho balíčku
Budu hrát cinknutou kartou
Tam u Dun Ringill –
jo, a budeme sledovat starý bohy, jak hrajou
Tam u Dun Ringill
Počkáme v kamennejch kruzích
Až k nám dorazí síla -
Linie se spojujou
Trochu nepravidelně
A hlídač bouře chystá
Koncert králů
Zatímco bílý moře chňape
Po patách tichý modlitby
Pronesený šeptem
Setkáme se za kuropění
Tam u Dun Ringill
- jo, a rychle tě v kartách přebiju
U Dun Ringill

Dun Ringill je malá pevnůstka na břehu zálivu Loch Slapin na ostrově Skye. Je daleko od nejbližšího osídlení, trůní na okraji útesu a moře skutečně „chňape“ po jejím úpatí. Nevypadá vůbec jako krásný romantický počítačový obrázek Anguse McIntyre  (viz:http://www.raingod.com/angus/OtherWorlds/Fantasy/images/DunRingill.jpg), ale má tajemnost polozbořené stavby z doby železné. Dokonce trochu víc připomíná nějakou mohylu, než pevnost. Jde však skutečně o někdejší sídlo vůdce klanu Mackinnon.

Z největšího města Skye Broadfordu jsme jeli směrem na Elgol. Cesta se klikatí opuštěnou krajinou. V Kilmarie odbočujeme vlevo směrem ke starému hřbitovu. Zde parkujeme a přecházíme po lávce blízký potok. Pokračujeme po stezce podél pobřeží. Asi po pěti stech metrech objevujeme Dun Ringill. Už od roku 1979, kdy mě skladba poprvé uchvátila, jsem toto místo chtěl navštívit. Až o deset let později se ze snu stala reálná šance. A až o dalších deset let později jsem tuto touhu naplnil. V hlavě mi zněla Ianova píseň, a scenérie jí dokonale odpovídala. Vybavil jsem si i klip z videa Slipstream, zdá se, že byl skutečně pořízen zde. Nadšeně fotím Dun Ringill ze všech stran.

Stavba má půlkruhový půdorys o rozměrech asi 20x17 metrů. Okolí je zarostlé plevelem a kopřivami. Přesto se lze stále protáhnout vchodem, který je na severozápadní straně. Do dnešních dní jsou rozeznatelné panty dveří a otvory pro závoru. Stěny jsou pak až 4,5 m tlusté. Uvnitř je jediná oválná místnost o velikosti asi 1,5x 5m.

Lososí líheň Iana Andersona na břehu zálivu Loch Slapin
 

Beru si nakonec omšelý kus vybělené větve z moře na památku, a naposledy se ohlížím po tajemném místě, kde „starý bohové hrajou…“