 Po
letech náročného výzkumu kaňonu Chaco v Novém Mexiku máme více otázek, než
odpovědí. Velká puebla, známá jako "Velké domy" jsou rozlišovacím znakem
kultury, která v této oblasti kvetla cca v letech 850-1250 n.l. Deset
masivních staveb, některé o výšce čtyřpatrového domu, v sobě skrývá na 3
tis. místností. Pueblo Bonito mělo rozměry římského Kolosea. Vybudovat tato
puebla se rozhodly generace Prastarých, známých jako Anasazi. Znamenalo to
přepravit pískovec seshora z výše položených skal, a navíc stavební dřevo na
výstavbu čtyřpatrových budov zde nebylo k dispozici. Moderní výzkum
prokázal, že stromy se sem dopravovaly ze vzdálenosti více než 50 mil.
Nedařilo se zde příliš ani zemědělství, takže potrava pro tisíce dělníků
byla dovážena též.
|
 Zvláštností
mnoha zdejších staveb je, že nejsou postaveny pouze v souladu s pohybem
slunce, ale také v rámci 18,5 ročního lunárního cyklu. To nenacházíme u
žádné jiné civilizace. Je zde také 200 mil přímých silnic širokých 8-12 m. A
to i s vyvýšenými základy, mosty, schodišti a nájezdy. Tyto cesty však z
větší části nikam nevedly.
Po mnoho let převládala domněnka, že "fenomén Chaco" představoval jakési
distribuční centrum pro velkou obchodní síť. V troskách bylo nalezeno
barevné papouščí peří, měděné zvony a mořské ulity ze vzdálenosti až 3 tis.
mil.
Současná archeologie s touto teorií polemizuje. Po podrobnějším zkoumání se
jeví pochybným, že by tato puebla byla využívána jako stálá obydlí. Většina
místností byla stále oddělena od okolí a izolována od ostatních místností.
Nedostatečná ventilace vylučuje vytápění místností ohněm. Vlastně bylo
nalezeno jen několik ohnišť. Také je zde jen několik set hrobů. Je málo
důkazů o odpadcích z domácností. Ale pokud tyto ohromné budovy nebyly
užívány ke každodennímu životu, proč se vůbec stavěly? Nejspíše šlo o
ceremoniální středisko, které bylo mezi pravidelnými rituály většinou
prázdné.
|
Současní obyvatelé puebel indiáni Hopi, Zuni a jiní uvádějí, že podle jejich
ústních zkazek bylo Chaco zvláštním shromaždištěm, kde se setkávaly mnohé
národy a klany a vyměňovaly si své obřadní zvyklosti a zkušenosti. To by
vysvětlovalo existenci 15 Velkých Kivas, každé schopné pojmout přes 400
lidí, a přes 100 malých Kivas pro 50-100 osob. Kolem r. 1250 n.l. byly dveře
zapečetěny, Kivas spáleny, a okrsek opuštěn. Důvod je záhadou dodes. Kaňon
Chaco je na seznamu světových památek World Heritage List spolu s místy jako
jsou egyptské pyramidy, Yellowstone, a Velká čínská zeď.
Proč o tomto místě ví tak málo Američanů, ptá se autorka článku Barbara
Jolly.
|