Známe je asi každý. Čiší z nich jakási úcta a nedoknutelnost, ohromují a zaručeně vykouzlí v každém z nás pocit tajemna a romantična. Leckdy nám i přeběhne mráz po zádech, když je vidíme. Někteří je považují za výtvarné umění, jiní za vandalismus a další za důkaz, že nejsme ve vesmíru sami.
Mají svoji historii…
Těžko říct, kdy se na naší planetě objevil první takový obrazec. Oficiálně se datují (tj. jsou vedeny záznamy) někdy od přelomu 60. a 70. let 20. století. Existuje ale např. dřevoryt ze 17. století, na němž ďábel vysekává do pole kruh. Bez povšimnutí nelze nechat ani domněnku, že kruhy v obilí se tvoří už od dob Keltů. Tento kmen nám zanechal menhiry, názvy řek, technologie lití kovů, zemědělské nástroje a zálibu v pivu. Keltové, jak známo, měli poměrně silnou kulturu kultů a mýtů, však také důležitou osobností každé galské osady byl druid. Měli spoustu různých svátků a slavností, takže nelze vyloučit, že kruh v obilí byl jakési obřadní místo.
…a prý je to záhada
Původ kruhů v obilí se navenek jeví záhadným. Výzkumem tohoto fenoménu se zabývají takzvaní (a samozvaní) cerealogové. Tito lidé sbírají fakta, zkoumají kruhy různými přístroji, analyzují vzorky v laboratořích a snaží se přijít záhadě na kloub. Kruhy v obilí se odborně nazývají agrosymboly. Lze používat i anglický termín crop circle (což je vlastně totéž, co kruh v obilí v češtině), který se velmi často zkracuje na pouhé CC.
Tak praví statistika…
Nejvíce agrosymbolů se ročně urodí ve Velké Británii (téměř 40% všech obrazců), kde jsou zároveň tyto obrazce nejúžasnější, největší a nejbizarnější. V České republice se vyskytne ročně kolem 15 kruhů v obilí. Obrazce se vyskytují především na Starém kontinentě, jinde se objeví poměrně vzácně. Agrosymboly nejčastějí vznikají mezi dubnem v řepce olejce a v průběhu léta, kdy má obilí patřičný vzrůst. Obvykle se tvoří v noci, ve dne jen velmi zřídka.
…a takhle mohou vypadat
Tvar nemusí být vždy kruh. Může to být v podstatě jakýkoliv geometrický obrazec, často vykazující známky pravidelnosti. Obvykle to bývá skupina kruhů rozmístěná podle nějakého jednoduchého geometrického či fraktálového pravidla, kruhové prstence či tzv. činky – kruhy spojené čarou.
Módou posledních let jsou „obrázky“ – agrosymbol je složen ze čtverců umístěných v pomyslné čtvercové síti – některé čtverce jsou světlé a při pohledu z výšky vzniká dojem dvoubarevného obrázku.
Nikdo ale neurčuje, jak má CC vypadat, jaký má mít tvar – pětiúhelník či trojúhelník jsou také přijatelné obrazce a docela hezké. Navíc pětiúhelníky, sedmiúhelníky, třináctiúhelníky apod. působí dojmem složitosti.
Omyl laické veřejnosti
Před několika lety v jedné reklamě na sekačky hlavní aktér vytvořil v trávě sekačkou obrazec. To bohužel zanechalo v širé veřejnosti dojem, že CC je mezi klasy vysekán. To ale není pravda – CC je ve skutečnosti mezi klasy vyválen. Tj. jednotlivé klasy tvořící obrazec jsou polehlé. Jsou položené tak, aby vzbuzovaly dojem rotace kolem středu obrazce, nejlépe podle směru hodinových ručiček.
Sedláci u Chlumce
A co na kruhy lidé, jichž se to bezprostředně týká – farmáři? U nás v Čechách to obvykle končí žalobou na neznámého pachatele, v Anglii z toho mají naopak slávu. Tam se dokonce tvoří kruhy na zakázku. Paradoxně největší škodu nenatropí existence obrazce, ale zvědavci a badatelé, kteří si musí k obrazci vyšlapat cestičku. V důsledku toho se také obrazec po několika návštěvách téměř ztrati a těžko se rozeznává.
V příštím díle (zhruba za týden) si přečtete rozbor různých objevů, které nalézají cerealogové na různých obrazcích.
Zdroje fotografií -
www.circlemakers.org a
www.circlemakers.astronomy.cz.
Článek je součástí seriálu Kruhy v obilĂ.
Ostatní články z tohoto seriálu:
Publikováno:
1.7.2004 v rubrice
ZĂĄhady
Diskuze: žádný příspěvek
Autor: NĂpal (Redaktor)
Náhled pro tisk