© Copyright Arborius®
Symbolika archanděla Michaela je na freskách v hradní kapli je dosti výrazná. Ale už na začátku musím říci, že na severní straně kaple to není archanděl Michael jak se běžně uvádí, ale hrdina boží Archanděl Gabriel. Lze to poznat nejen z jejich oblečení ale také alegorie a atributů jim přiřazených.
Archanděl Michael velitel nebeského vojska předvádí duše před trůn boží. On je prostředníkem mezi Bohem a lidmi, jest také klíčníkem nebeské říše. Je tradičně zobrazen na jižní straně. Jih je tradičně světovou stranou, kterou obývá Slunce ve východu a své kulminaci tedy poledne, astrologicky pojmenované Medium Coeli, střed nebe. Jest to tedy strana světa a nesilnějšího slunečního vlivu pod níž Michael spadá.
Naproti tomu, je o Sever, o kterém tradice hovoří jako o místě zajetí. Tradice hovoří, že sever je místem našich nohou, místem naší tělesnosti a naší země. Oproti tomu je tedy Jih místem naší hlavy a vykoupení.
Staří hvězdopravci a mágové dávných dob říkali, že ze sevru, severní strany Nebe (Severní polokoule) pochází všechno zlo. Sever staří nazývali Immum Colei, hlubina nebe. Zde vládne Luna a archanděl Gabriel. Jest poslem božím, knížetem andělů a vykonavatelem testů na vzpurných andělích (Kniha Henochova). To on je klíčníkem ke světu zla a záporné polaritě astrálního světla jenž je na půlnoci.
Zde je vidět na první pohled onu polaritu. Michael, Slunce, duch, světlo, den, poledne, versus Gabriel, Luna, duše, tma, noc, půlnoc. Zde je nutno také zmínit, proč se ve středověkých grimoárech a tak rozšířených učebnic lidové magie jako např: klíčky Šalamounovy, říká že čas duchů je půlnoc.
A tedy pokud chcete evokovat nebo přivolat ducha uděláte to o půlnoci. Jest to prosté Luna coby representant duše, noci, a měsíčního světla je paní přízraků a duchů. Jest to také pud, pudové impulsy luna je symbolem plodící přírody. Jest to plodivá síla astrálního světla zobrazovaného jako had, nebo drak, příšera, démon… to proti této pudovosti bojuje Archanděl Michael na jižní straně.
Bojuje kopím tedy kovovým hrotem, kov-železo jest přiřazeno tradicí archandělu Samaelovy jenž představuje planetu Mars. I této síle je přiřazen jih. Tedy železo ve službách slunce ničí démony lunárního světa. Proto se duchové bojí železa (Mečů, kopí) neboť je ničí. Slunce představuje vůli a víru jenž ovládá tento pud tohoto draka v nás.
Jest to zdánlivý boj polarit jenž je ve skutečnosti podmínkou veškerého života. Archanděl Michael na jižní straně je zobrazen s kopím, které zabodává do draka. Tato scéna jest dobře popsána v Apokalypse Sv.Jana:
Zjevení Janovo
12:7 I stal se boj na nebi: Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho.
8 Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi.
9 I svržen jest drak ten veliký, had starý, jenž slove ďábel a satanáš, kterýž svodí všecken okršlek světa; svržen jest, pravím, na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou.
10 A uslyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho, a moc Krista jeho; nebo svržen jest žalobník bratří našich, kterýž žaloval na ně před obličejem Boha našeho dnem i nocí.
11 Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého, a nemilovali duší svých až do smrti.
12 Protož veselte se nebesa, a kteříž přebýváte v nich. Běda těm, jenž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký, věda, že krátký čas má.