Komu patří architektura?

dokumentární film on-line

Nadace české architektury
Nadace české architektury

Film "Komu patří architektura?" byl třikrát promítán v ČT, ale to nevysvětluje plně jeho původ ani jeho hlavní tvůrčí záměr. Vznikl jakožto součást projektu stejného názvu, který byl podpořen Nadací české architektury. Ve scénáři je takto podána tzv. explikace - tedy zdůvodnění - filmu:

Současná architektura u nás trpí tím, že její základní partner - zadavatel a uživatel, často v jedné osobě - je němá tvář: profesionály podceňovaný (a to i když je bohatý a je mu podkuřováno), sám sebou si nejistý, "nevzdělaný" a hlavně neschopen se emancipovat a porozumět vlastním postřehům, takže je zmítán mediálními a turistickými obrazy (což vyjde co do neautenticity nastejno). Architektura bez silného partnera jaloví. Cílem tohoto filmu, který je zase pokračováním dlouhodobých snah autora (zejména v cyklu Kurs problémového vnímání na studentském webu www.ideon.cz), je pomoci uživatelům a nynějším i budoucím stavebníkům, aby se vrátili ke své zkušenosti, lépe řečeno aby se k ní skrze četné abstraktní a neosobní vrstvy mediálních řečí a obrazů o architektuře vůbec uměli prodrat. Tím film pomůže i jejich protějšku, architektům a oboru architektury jakožto součásti duchovní kultury země.

V žádosti o grant je záměr objasněn více do hloubky, a proto zde z něho ještě ocitujeme dvě pasáže:

Když si kupujeme rozhlasový přijímač, televizor nebo videokameru, máme jako laici k dispozici řadu ikonek, které označují vlastnosti přístroje. Tyto vlastnosti jsou vybírány a popisovány z hlediska uživatele. Říkají mu srozumitelným způsobem, k čemu všemu přístroj může používat. Cena neprofesionálních přístrojů - tedy s nimiž nelze provozovat výdělečnou činnost - obvykle nepřevyšuje měsíční plat kupujícího. Jejich životnost bývá někdy jen rok dva. Na orientaci v takto pojatých a vyznačených vlastnostech stačí dobrý rádce a nějaké dva půldny. Díky tomuto způsobu komunikace lze říci, že zákazníci neprofesionálové dnes mohou být poměrně svéprávní a dokonce že se díky civilizačním změnám vyznačujícím se mimojiné posunem trhu směrem k demasifikaci stávají do jisté míry spoluautory konečné podoby produktů a iniciátory vývojových trendů. Tyto formy kultivace řadového občana a přesunu moci směrem k němu (empowerment) již dospěly až k nám, alespoň pokud jde o domácí elektroniku.

Když však náš občan uvažuje o stavbě domu, na který padnou jeho úspory za celá desetiletí a v němž budou možná žít i jeho potomci, ocitá se v roli nesvéprávného jedince. Časopisy i populární literatura hovoří buď v dealerských frázích nebo v odborné hantýrce. Ta se věnuje otázkám estetickým, kulturně historickým, technickým nebo ekonomickým, pro hledisko uživatele však chybí pojmy, kritéria hodnocení a vůbec celá rovina konverzace. Interview s popíky, kteří si nechávají budovat na klíč okázalé sídlo, tuto propast nepřeklenou. (?)

Tradiční popularizační film o architektuře zůstává monologem, který český divák - právem - vnímá s určitým despektem jako poučování. Seriál Davida Vávry Šumná města si sice dokázal svým humorem získat diváky, bohužel však nepřekročil autorovo profesní omezení a podává architekturu především jako artefakt. Navíc je třeba uvážit, že pokud je film vyrobený pro televizi, často se přitom promítne jen v premiéře a poté v jedné repríze. Navrhovatel tyto handikapy tradičních médií - nedůvěru diváků a malou účinnost - hodlá překonávat dvěma způsoby, které by rád rozvinul pomocí dvou tematicky i metodicky propojených grantů.

Oním druhým způsobem je cyklus krátkých videošotů, jejichž cílem je vyvolávat diskusi a které zde najdete pod názvem Architektura je naše! Souhrnný název obou vzájemně se doplňujících projektů Nadací české architektury je Architektura očima uživatelů.

Architektura, které nemáme odvahu nebo možnost se dotknout, o níž pouze vedeme abstraktní řeči a kterou nemáme nejmenší šanci ovlivnit, je odcizený artefakt. Nemůžeme za něj převzít zodpovědnost - a tak ho buď uctíváme nebo devastujeme.

Prosíme návštěvníky těchto stránek, aby nereagovali ve svých diskusních vstupech pouze na tento film, ale aby napsali o tom, jakým způsobem se jim daří nebo nedaří stávat se aktivními účastníky a občany-spolutvůrci architektury a člověkem vytvořeného prostředí.

Bohuslav Blažek
animator@hrad.cz

debata k filmu

komentáře na stránkách České televize



1. část:
Tažení řetězců na Tábor
1. část: Tažení řetězců na Tábor
přehrát | AVI | MPEG4 | 10 minut | 40 MB
též ve formátu RealVideo


2. část:
Mediální architektura
2. část: Mediální architektura
přehrát | AVI | MPEG4 | 11 minut | 74 MB
též ve formátu RealVideo


3. část:
Zápas o domov
3. část: Zápas o domov
přehrát | AVI | MPEG4 | 8 minut | 70 MB
též ve formátu RealVideo





dramataurg:
Jan Gogola ml.

mix zvuku:
Ondřej Ježek

hudba:
Pavel Hlavatý

zvuk:
Michal Gábor

střih:
Šárka Sklenářová

kamera:
Martin Mareček

vedoucí produkce ČT:
Petra Zelinková

produkce Bionaut:
Vratislav Šlajer, Tereza Horská

námět, scénář, režie, moderace:
Bohuslav Blažek


Česká televize a Bionaut 2003


Nadace české architektury
projekt podpořila
Nadace české architektury






o webovky pečuje:
Honza Šípek
klokanek (zavinac) eldar (tecka) cz