K a m e n n é   ř a d y   K o u n o v s k é   R o v i n y

.. pokračování ..

Jak je dobře patrné z mapy I. vojenského mapování - josefského; 1764-1768 a 1780-1783; měřítko 1: 28 800 (zdroj: http://www.geolab.cz), vedla tudy hranice a celý vrchol Roviny byl tenkrát zalesněn. V dnešní době je z větší části bez lesního porostu, stromy jsou vlastně jen v místě, kde se nacházejí řady a dále nad úbočími.

Osévání bylo doloženo pylovou analýzou RNDr. Vlasty Jankovské,
která zde kromě jiného ve svrchních vzorcích půdy zjistila značný výskyt pylových zrn obilovin.

Zamyslíme-li se ale nad možností až novodobého vzniku řad při parcelaci musí soudně uvažující člověk zapochybovat. Představa, že skupinka chudých poddaných, si ve chvílích volna vypůjčí tažný dobytek, a po značně dlouhé období s vyčerpávajícím úsilím vyvláčí na svá nudlovitá políčka tuny kamene jen proto, aby soused věděl, kde ještě může orat a kde ne, je přímo masochistická zvrhlost. Při členění pozemků opomenou zbudovat příjezdovou cestu a aby to nebylo tak jednoduché, velmi pečlivě sesadí a urovnají kameny do připravené mělké rýhy a zeminu z ní získanou nenahrnou k políčku, což by rolník udělal, aby získal trochu víc úrodné země, ale přihrnou ji spět ke kamenům. Použijí nestejně velkých kamenů, které jim značně znepříjemní orání a ošidí je o další proužek země. Vezme-li se v úvahu délka pole není to plocha vůbec zanedbatelná. Radlice tažená dobytkem by logicky musela držet brázdu ještě o značný kus dále od kamení, aby si dobytek nepolámal nohy.
Stejně je nepravděpodobná možnost, že by kamení od nepamněti zde ležící a nyní překážející na poli bylo rovnáno do řad pro úsporu místa. Mnohem výhodnější by bylo nanosit je na několik hromad a při okrajích svrhnout do roklí, které jsou po obou stranách Roviny. To je také jeden z hlavních důvodů, který vyvrací teorii o drahách postavených pro závody v běhu, nebo dokonce na koních. Jedině, že by se závodníci předháněli, který dříve skončí svůj život na dně rokle.
Myslíme, že ani jako tržiště nebylo toto místo nikdy využíváno. Zůstává otázka přístupové cesty, špatná dostupnost místa i jeho značná vzdálenost od vsí. Bylo by nelogické dopravovat velké množství zboží až sem. Navíc takováto lidská činnosti by jistě zanechala pro archeology dostatek materiálu ke zkoumání.

Křemence, které se na Rovině vyskytují, jsou velmi různorodé. Odrůdy téměř bílé, žlutavé, oranžové až hnědomasé, červené a šedočerné.  Nalezli jsme blok také světle nazelenalý. Některé barevné odstíny sice vznikaly dodatečně působením žáru, ale i struktura je velmi rozdílná, od jemnozrných až po velmi hrubozrné či slepencové kusy. Ty leží na stanovištích hned vedle sebe. Domníváme se, že kdyby křemence byly místního původu a vznikly ve stejném podloží, vykazovaly by mnohem více podobnosti.
V katastru obce Bečova (cesta z Loun do Mostu) se vypíná pozůstatek výbuchového hrdla explozivní sopky Písečný vrch (318 m). Pozornost dávného člověka upoutal především proto, že zde vycházejí na povrch bělavé a žlutavé křemence, které se pro své vlastnosti hodily pro výrobu kamenných nástrojů. Nalezené nástroje, hroty, drasadla a úštěpy jsou mimořádně velkého stáří, někdy z počátku čtvrtohor. Je možné, aby kounovské křemence pocházely odtud? Železité křemence červené, žlutavé a hnědé se nacházejí na Hořovicku.

Připusťme tedy, že lidé sem kameny opravdu nanosili. Jaká byla jejich motivace k takovému výkonu? Jednalo se o otázky kultovní? My nedokážeme nahlédnout stejnýma očima, bohužel nebo naštěstí?
Možnost zbudování posvátného háje nám připadá jako jedna z přijatelných hypotéz. Především by to vysvětlovalo, a jaksi ospravedlňovalo, nadlidské úsilí s vybudováním stavby.
Připustíme-li, že její účel byl opravdu kultovní, zůstává dále otázka, proč jednotlivé řady jsou od sebe právě v takových vzdálenostech a proč jsou v některých úsecích znatelně rozdílné.
Jaká pravidla jsou zde ukryta, mělo umístění kamenů, které se jeví jako nenáhodné, svůj praktický význam?
Na to, aby stavba posloužila jen ke stanovení základních kalendářních směrů Slunce a Měsíce je příliž složitá.

Obzorové možnosti Roviny jsou výborné. Podobně jako kámen v Klobukách je i tato lokalita na spojnici Říp - Slunce o deklinaci +14,5°.
Za nedalekým podlouhlým návrším za obcí Filipov je v jeho středu viditelný její vrchol.

Kde jsou pohřbeni lidé z blízkých hradišť a jakého způsobu pohřbívání se zde používalo?

K tomu by jistě měli co říci archeologové. Nemohl pohřeb probíhat spálením pozůstatků nebožtíka přímo na řadách-pohřebišti? To by objasňovalo různé odstíny zbarvení i na jednom kameni způsobené rozdílnou intenzitou žáru. A také to, že Rovina nebývala v té době zalesněna. Byly nedokonale spálené kůstky shazovány z kraje rokle nebo jsou dodnes pohřbeny pod náhrobky? Pohřbívání rozprachem by se dalo potvrdit nebo vyvrátit půdním rozborem na zvýšený obsah fosfátů.

Rovina prochází rozvodím Ohře a Berounky a svým neúrodným temenem tvořila přirozenou hranici mezi kmeny.
Na známých mapách zde prochází hranice Rakovnicka a Žatecka

Rozmístění kmenů v období asi 6.-7. století, s předpokládanými přibližnými hranicemi
1. CHEBANÉ
2. SEDLČANÉ
3. LUČANÉ
4. CHODOVÉ
5. LEMUZI
6. ČECHOVÉ
7. DOUDLEBI
8. LITOMĚŘICI
9. PŠOVANÉ
10. MILČANÉ
11. CHARVÁTI
12. ZLIČANÉ
13. HORÁCI
14. PODYJŠTÍ MORAVANÉ
15. HOLASICI
16. HANÁCI
17.-18. MORAVŠTÍ SLOVÁCI

Může zde být jistá souvislost se snahou dodržet dušičkový směr umístění kamenných řad právě jako jistého ochranného pásu proti agresorům. Hodně silná mystifikace? Hrozba z narušení pomyslné cesty duší do záhrobí a následná pomsta bohů představovala pro člověka mnohem větší překážku, než po zuby ozbrojený protivník. Však, jak jinak by církve mohly manipulovat s lidmi, kdyby tento strach z tajemných duchovních záležitostí v nás do jisté míry nesetrvával dodnes.
Je otázkou, jestli kamenné řady vedly jen na Klůček, nebo zda jsou sporadicky patrné ještě dále a to i druhým směrem na Džbán a Žalý, nebo zda se stáčejí.

V současné době je lokalita upravena záchrannými průseky
v lesním porostu.
Řady jsou nyní v rámci projektu na jejich záchranu zviditelněny po celé délce, nemusíte již lézt po čtyřech v houštinách a uvidíte všechny úseky.
Příjemná procházka je navíc nově značena informačními tabulemi. V obci Kounov bude umístěna stálá expozice.

Neodnášejte kameny a nechávejte je na svých místech;
dbejte zásad o ochraně kulturních památek mezi které kamenné řady u Kounova určitě zaslouženě patří.