Záhadné kamenné řady u Kounova.

VESMÍR časopis o šíření přírodních věd a jejich užití (r. XV 1936-1937)

Severně od Kounova jest kopec Rovina 526 m jako pokračování hřebene Džbánu. Asi ve stření části kopce objevil uč. Patejdl ony kamenné řady, kterých je celkem čtrnáct.

Jsou přesně rovnoběžné, od sebe vzdáleny v různých vzdálenostech od 13-30. 3 m a přetínají celý kopec v délce 400 m. Probíhají směrem přesně od severu k jihu, jak jest patrno na nákresu. Velikost balvanů dosahuje až 1m, tedy dosti značná, a řady jsou celistvé, t.j. kameny tvoří celistvou řadu. Na první pohled zdálo by se, že jde patrně o pouhý úkaz geologický, jak také dokládá J. N. Wondřich, který popírá umělý jejich původ. Rovněž Stocký a Schránil považují tuto domněnku za správnou. Podrobnějším zjištěním jest však podle mého přesvědčení tato domněnka vyvrácena. Složení celého kopce, tudíž i podklad pod řadami tvoří zvětralá opuka, kdežto kameny samy jsou složením křemenec, tedy původu mnohem staršího. Tato okolnost, jakož i přesný směr řad, myslím, ukazují, že jde skutečně o cennou praehistorickou památku.
Dosud však nebyl zjištěn pravý účel uvedených řad.
Podle jedné domněnky měly tyto řady býti jakési astronomické linie, určující pohyb slunce a polohy význačných hvězd.
Jiní badatelé domnívají se, že účel řad jest náboženský (z doby pohanské), což by snad bylo pravděpodobnější.
V každém případě jde však o zajímavý nález, nad kterým se i laik pozastaví a zamyslí nad minulostí našich dávných předků.
Jar. Šmíd, odb. uč.

Pozn. red.:
Překvapuje, kolik zjevů je v přírodě, kde nenajdeme v geologii běžné vysvětlení. V našem případě to svádí k nemyslitelnému výkladu, že kameny byly naneseny uměle člověkem a zaráží ovšem, že jde o tak četné řady a to na celém velkém kopci. Hlavní důvod je ten, že nejde o žíly - horniny ny povrchu nepokračují do hloubky, nýbrž leží na povrchu. Ale to, že leží v paralelních řadách je nápadné. Vysvětlení by mohlo být, že jsou to zbytky někdejšího příkrovu: podél puklin pronikly vody, stmelily písky a tak, když některé horniny odvětraůy, zůstaly jen stmelené, zpevněné křemité pískovce, tvořící řady. To je příklad přirozených vysvětlení.

Ještě kamenné řady u Kounova.

V prvním čísle Vesmíru byl uveřejněn článek o kamenných řadách, nacházejících se na vrchu Rovina u Kounova. Nebudu proto opakovati jejich popis, který jest zřetelný i z připojeného nákresu.
Rád bych se však vrátil ještě jednou k otázce vzniku těchto řad. Redakce "Vesmíru" připojila k článku zajímavý příklad vysvětlení jejich vzniku cestou přirozenou. V něm vyslovuje pochybnost, že by mohlo jít o výtvor člověka, poněvadž jde o řady na celém velkém kopci. To je ovšem mýlka. Řad jest pouze 14, tak jak jsou zakresleny v náčrtu. Jest možno, že nejsou všechny, poněvadž podobné kameny nacházíme i v menší vzdálenosti od řad v polích, ale ne po celém kopci. Zachovalé zbylé řady nejsou už samy úplné. Většina jich, hlavně v jižní části, byla rozvežena jako kotevní kameny ke chmelnicím a oba konce jsou porušeny lomy. Jest tedy řešení vzniku stíženo ještě tím, že nemáme zachován obraz úplný a domněnky o vzniku jsou tedy velmi různé. Jedni vysvětlují jejich vznik silami přírodními, jako to učinila redakce Vesmíru, jiní je považují za zbytky kultury megalitické a jiní dokonce za meze polí. To jet ovšem nejméně přijatelné - pruhy pozemků jsou úzké a meze velmi důkladné, souvislé, z několika centových kamenů.

Aby o této otázce bylo učiněno aspoň trochu jasno, podniklo loni v září České muzeum v Žatci svým nákladem vykopávky. Především byl zdvižen kámen, ležící mezi 3. a 4. řadou počítáno od východu. Kámen ležel v zemi šikmo, na malém návrší, větší svou částí pod zemí. Po odkopání okolního materiálu a vyzdvižení bylo shledáno, že jednou svou stranou se opíral o půlkruh menších křemenců, tak jak jest viděti z připojeného náčrtu.

Pak byl zdvižen ještě jeden kámen, ležící mimo řady. Kámen sám byl podoby hruškovité, zploštělý a užším koncem byl zasazen pevně do kruhu menších balvanů. Kruh byl zde však úplný. Kámen byl rovněž trochu nakloněn. Tytéž dva typy uložení nalézáme i u všech větších kamenů v řadách. Mohlo by se snad namítnout, že menší balvany v kruhu jsou jen insolací odprasklé části oněch velkých. Velké kameny jsou však hladké a menší jsou zakulacené, některé se liší barvou a jsou zřejmě stavěny. Zejména některé menší, deskovité jsou stavěny svisle. Také v uložení jest vidět, že byly zasypány. Kousky opuky, značnězvětralé, ležely zpřeházeně, šikmo i svisle, kdežto normálně větrá opuka v deskách vodorovných.
Bylo též kopáno ještě pod jedním ze tí zvlášť velkých balvanů, nacházejících se mezi řadami v sev. jich části (jeden zakreslen též v náčrtu u minulého článku v č.1.). Pod tím však kruh z kamenů nebyl. Kámen pro velkou jeho váhu nebylo možno vyzvednout.
Také však nutno podotknout, že pod žádným kamenem nebyl učiněn nějaký archeologický nález. Podle vykopávek žateckého musea zdá se tedy, že vznik řad přece jenom asi vysvětlí archeologie, ale zůstává potom i dále nedotčena otázka stáří a původu těchto křemenců.
J. Korelus, Kounov.

Pozn. red.:
Uveřejňujeme doplněk o kamenných řadách u Kounova. Poněvadž je sami neznáme, je těžko, lépe řečeno nemožno si učinit bezpečné závěry. Tak, jak zjev je v článku p. J. Šmída popisován, činí však pro přírodovědce přese všechno rozhodně dojem geologického, přirozeného zjevu, a příklad jeho možného vysvětlení jsme podali v minulé redakční poznámce. Kdyby šlo o dílo lidské, vypadlo by ostatně z rámce našeho časopisu. Mtk.