 |
|
|
|
 |
| Václav Příhoda: Ontogeneze lidské psychiky II - Mecítma |
Úryvek z kapitoly III - Intelektuální rozvoj v mecítma
(O myšlení)
Myšlení nabývá nového rázu, neboť opouští strohý abstraktní charakter, jaký
mělo v postpubescenci, a tím i extrémistické úsudky, neznající středu mezi
kladem a záporem. Dostupuje se plné zralosti souzení, jež se opírá již o
značnou zkušenost. Také v obsahu myšlení jsou značné změny. Záliba ve snění
ustupuje reálnému pohledu na svět, s nímž se musí nyní člověk prakticky
vyrovnávat s větší odpovědností. Metafyzické otázky o původu světa, o původu
člověka, o smyslu veškerého dění, o kauzální mechaničnosti a determinovanosti
přírodní nebo o teologické tvořivosti pochodů i životních útvarů i jiné
záhady jsou již zatímně vyřešeny nebo skepticky odmítány. Skutečnost nyní
příliš doléhá na mladého člověka, takže mu vnucuje svou důležitou a věcnou
problematiku.
Mystické zabořování k samotným podstatám a posledním principům je zatlačeno
úvahami o tom, co s věcmi dělat a jak je vědecky zkoumat. Tato realistická
a pragmatická střízlivost, charakteristická pro myšlení tohoto období, připomíná
předpubescentní realismus, ale ne již statický, nýbrž s úsilím po změně
poznávané skutečnosti. Mecítma je obdobím myšlenkové dynamiky. Bojuje se
v něm za definitivní úpravu vlastního zařadění ve společnosti, za dosažení
expertnosti v zvoleném povolání, za úpravu poměru k druhému pohlavnímu pólu
i za jiné podmínky pro životní stabilizaci. To jsou otázky zcela konkrétní,
které se vzpírají metafyzickému řešení stejně jako ctižádostivému nebo planému
snění.
Zdokonalení psychických funkcí a nový způsob myšlení mají vliv na úpravu
řeči, která se plně instaluje mezi dvacátým a třicátým rokem. Mluva ztrácí
svou šťavnatost, rázovitost a vynalézavost, jakou měla v postpubescenci.
Podivínská, hledaná, zrůdná a přitom originální řeč pásků, která přivádí
až do karikatury kladné rysy postpubescentního vyjadřování, neshodovala
by se s mentalitou pětadvacetiletých. Výběr slov se blíží normálu řeči
dospělých, výrazy jsou otřelejší, všednější, přízvuk ztrácí pepický ráz.
Mluva je tedy charakterizována střízlivostí a přirozeností, je méně výrazná
a nemá již té bezprostřední síly...
Zpět na "Co si čteme" |
|
|
|
|
|