Pozdrav

Muž pozdravuje na ulici sejímaje klobouk.

Vůbec neskláníme klobouk hlouběji, než po rameno. Jsme-li nuceni podržeti klobouk v ruce, například při oslovení osoby na ulici, držíme klobouk asi do výše očí nebo jen pozdvižený. Osoba oslovená nemá viděti vnitřek klobouku.

Nepozdravujte překotně, také ne loudavě a vezměte tvrdý klobouk za střechu, měkký za vrchlík.

Pouhé sejmutí klobouku ke zdvořilému pozdravu nestačí, jakožto gesto příliš banální; dlužno je doplniti úklonem hlavy, jenž dodává pozdravu rázu osobního, a který u dam jest pozdravem jediným.

Pozdravujeme-li pána, záleží záleží důraz pozdravu v upřímnosti a bezděčnosti jak posunu ruky, tak současného úsměvu; kdežto při pozdravu dámě projevuje se po přednosti úcta a skromnost. Úklon tedy bude silnějším, ale za to pohled zdrženlivější.

Vůči starci chová se pán při pozdravu stejně jako vůči dámě.

S osobou známou nezastavujeme se na ulici, není-li sama, leč bychom byli k tomu vyzváni.

Byli-li jsme na ulici zastaveni, přestaneme kouřiti, po případě i odhodíme doutník nebo cigaretu. Neučiní-li tak pán vůči dámě, dáma nedá na jevo nevůli nad touto neslušností, spíše přeruší hovor.

V Anglii čeká pán na znamení dámy, která lehkým pokynem hlavy dá mu na srozuměnou, že chce býti pozdravena.

Sám pán dámu na ulici nesmí zastaviti, leda by byl k tomu vyzván. V tom případě pán hlavy nepokryje, dokud dáma ho k tomu nevybídne, což arci stane se okamžitě. Nestane-li se tak, musí ponechati kobouk v ruce, ve kterémž případě dáma sama je zodpovědna za směšnost situace a nelze pak valně zazlívati pánovi, když opomenutí napraví sám.

Dětem vždy jest posmeknouti, mluví-li s osobami dorostlými a držeti klobouk v ruce, dokud nejsou vyzvány porýti hlavu. Asi do  dvanácti let při pozdravu chlapci se neuklánějí.

Poklony, zejména dam, vycházejí z módy, leč na plesích aneb u dvora dáma se pokloní, je-li nucena pozdravovati ze svého místa, ale pak poklona záleží jen v lehkém ohnutí kolena.

Na poklonu dlužno odpověděti vezdy polonou, a každý musí ji uměti tak, aby  se nestal směšným. Poklonám čili úklonům učí taneční mistr, avšak obecným pravidlem úklony jest, aby byla nenucenou.