|
|
 |
Je to útlá, půvabná knížka, která má podtitul "Z deníku annamské
dívky". Napsal ji Louis Bounat a vydaná byla roku 1919 v Praze na
Smíchově.
Ti-ca se díky laskavosti svého
dědečka Tu-no-by naučila číst a psát čínské značky. Nebylo tehdy u annamitů
zvykem, aby vyučovali dívky své rasy, a tak jsou úryvky jejího deníku
jedinečným záznamem myšlenek a citů annamské dívky té doby.
Pro Evropana pozoruhodné se mi zdají být zejména pasáže o vztazích mezi
mužem a ženou, úloze manželství, o pohledu annamitů na Evropany a o kultu
předků, který se zdá řídit veškerý život annamitů.
Co
se dělo v domě malé Ti-ca, když si její sestra musela vzít Francouze
(který tím podmínil svoji ochotu vést zavlažovací kanál jinudy než zrovna
tím rýžovým polem, kde se nacházely posvátné hroby předků)?
|
|
